Skutky Apoštolů 23
1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.
Bolo da moloiwane Gasolo dunu ba: i. E amane sia: i, “Na fi dunu! Isala: ili dunu! Na dogo ganodini ni fofada: beba: le, amo na eso huluane esalebe Gode da hahawane ba: ma: ne na hamonanu na dawa:”
2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.
Gobele salasu Ouligisu dunu ea dio amo A: nanaia: se da dunu ilia da Bolo gadenene lela, ilima Bolo ea lafi loboga fama: ne sia: i.
3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
Bolo da ema amane sia: , “Gode da di famu! Di da dobea amo dabuagado ahea: ya: i amoga legei agoane. Di da Sema amo defele nama fofada: musa: fisa. Be dia amo dunuma na fama: ne sia: beba: le, dia da Sema wadela: sa!”
4 A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
Dunu amo da Bolo gadenenewane lelu da ema amane sia: i, “Di da Gode Ea gobele salasu Ouligisu dunuma lasogole sia: sa!”
5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
Bolo da bu adole i, “Na fi Isala: ili dunu! E da Gobele salasu Ouligisu dunu amo na da hame dawa: i. Gode Sia: da amane dedei diala, ‘Dilia fi ouligisu dunuma mae lasogole sia: ma!’”
6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
Bolo da amo dunu gilisi, mogili da Sa: diusi amola mogili da Fa: lisi, amo ba: beba: le, e gilisisu amo ganodini amane wei, “Na fi Isala: ili dunu! Na da Fa: lisi dunu. Na ada amola na ame, da Fa: lisi. Bogoi dunu ilia wa: legadole, Fifi Ahoanusu lamu, amo na dafawaneyale dawa: beba: le, eno dunu da nama guiguda: fofada: nana.”
7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
Amo sia: beba: le, Fa: lisi dunu amola Sa: diusi dunu, amo gilisisu ganodini esalu da mogili, sia: ga gegei.
8 Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
(Sa: diusi da bogoi dunu da hame wa: legadomu amo dafawaneyale dawa: sa. A: igele amola a: silibu da hamedafa ilia dafawaneyale dawa: sa. Be Fa: lisi da bogoi wa: legadosu amola a: igele amola a: silibu da esala amo dafawaneyale dawa: sa. Amaiba: le, ela mogili, sia: ga gegei.)
9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
Sia: ga halasu da bagadewane heda: i. Amalalu, Fa: lisi Sema olelesu dunu eno da wa: legadole, gasa bagadewane sia: i, “Amo dunu ea wadela: i hamoi ninia hamedafa ba: sa. Amabela: ? A: igele o a: silibu da ema dafawane sia: bela: ?”
10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
Sia: ga gegesu da gasa bagadewane heda: beba: le, dadi gagui ouligisu da beda: i galu. Yu dunu ilia Bolo ea da: i gadelasa: besa: le, e beda: i. Amaiba: le, ea dadi gagui dunu ilia gilisisu amo ganodini asili, Bolo lale, gagili sali diasu amo ganodini oule masa: ne sia: i.
11 V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
Amo gasia, Hina Gode da Boloma dafulili lelu. E da Boloma amane sia: i, “Mae beda: ma! Di da Yelusaleme moilai bai bagade amoga Na hou di ba: su, amo di olelei dagoi. Di da Louma moilai amo ganodini amola amo hou defele hamomu!”
12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
Golale hahabe, eno Yu dunu da gilisili, Bolo medomusa: ilegei. Ilia gasa bagade ilia da ha: i amola hano hame manu, ilia Bolo medole legei dagoiba: le fawane bu ha: i manusa: ilegei dagoi.
13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
Dunu 40 baligi amo idi da amo hou gilisili hamomusa: dawa: i galu.
14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.
Ilia gobele salasu Hina dunu amola asigilai dunu, ilima asili, ilima amane sia: i, “Ninia Gode ba: ma: ne gasa bagade ilegele sia: i dagoi. Ninia ha: i hame manu. Ninia Bolo medole legei dagoiba: le fawane, ha: i bu manu.
15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.
Amaiba: le, wali dilia amola Gasolo dunu, Louma dadi gagui ouligisu dunuma sia: adosima. E da Bolo dilima oule misa: ne sia: ma. Dilia da ema bu adole ba: ma: ne, e oule misa: ne sia: ma. Be ninia wamoaligili, logoga medole legemusa: ouesalumu.”
16 Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
Be Bolo ea aba egefe da amo sia: nababeba: le, e da gagili sali diasuga asili, Boloma olelei.
17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.
Amalalu, Bolo da dadi gagui dunu ouligisu afae ema misa: ne sia: beba: le, ema amane sia: i, “Di amo goi, dadi gagui ouligisudafa dunuma oule masa. E da ema sia: mu galebe.”
18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
Amalalu, amo ouligisu dunu da goi ouligisudafa dunuma oule asili, ema amane sia: i, “Se dabe iasu diasu sali dunu Bolo da nama misa: ne sia: i. Amo goi da dima sia: mu gala. Amaiba: le, na da amo goi dima oule misi.”
19 I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
Dadi gagui ouligisu dunu da goi lobolele, la: ididili oule asili, ema adole ba: i, “Di da nama adi sia: ma: bela: ?”
20 Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
Goi da bu adole i, “Yu ouligisu dunu da gilisili fofada: nanu, ilia aya dima di Bolo amo ilia Gasolo dunu fofada: ma: ne oule masa: ne sia: mu. Ilia da Boloma moloi hou adole ba: ma: ne, ogogole agoane sia: mu galebe.
21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
Be ilia sia: dia mae nabima. Dunu 40 amo idi baligi, ilia da logoga wamoaligili, Bolo medole legemusa: ouesalumu. Ilia gasa bagadewane ha: i amola hano, mae nawane, Bolo bogoma: ne medoi dagosea fawane bu manusa: ilegei dagoi. Ilia wali amo hou hamoma: ne, dia sia: nabimusa: , ouesala.”
22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
Dadi gagui ouligisu dunu da amane sia: i, “Di da amo sia: nama olelei, amo eno dunuma mae adoma!” Amalalu, e da goi dunu ea diasuga asunasi.
23 A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
Amalalu, dadi gagui ouligisu dunu da ea fidisu dunu aduna elama misa: ne sia: i. E da elama amane sia: i, “Alia dadi gagui dunu 200 agoane amola hosiga fila heda: su dunu 70 agoane, amo huluane gilisili, Sesalia moilaiga masusa: , wali gasia 9ougologowane masa: ne momagema!
24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;
Bolo da hosi amoga fila heda: ma: ne, hosi lama. E da enoga mae fane, hahawane ouligisu Filigisima doaga: ma: ne, alia ouligima!”
25 Napsav jemu také i list v tento rozum:
Amalalu, dadi gagui ouligisu da Filigisima meloa amane dedei, “Na da Galodiase Lisia: se. Na da di, ada Hina Filigisi, dima meloa dedesa. Dima asigisa. Yu dunu da amo dunu gasawane gaguli medole legemusa: dawa: i galu. Na da amo dunu da Louma dunudafa nababeba: le, na da na dadi gagui dunu oule asili, amo dunu gaga: i. Na da Yu dunu ilia ema halasu bai dawa: ma: ne, ilia Gasolo ilima fofada: musa: e oule asi. Be ema se imunusa: fofada: su amola se dabe iasu diasu hawa: hamoma: ne fofada: su bai na da hamedafa ba: i. Ilia ema fofada: su da ilisu ili sema amo ganodini giadofasu gala. Be ili da logoga wamoaligili, Bolo medole legemusa: dawa: i, amo na nababeba: le, na da hedolowane dima asunasimusa: dawa: i. Na da ema ha lasu dunu ilima, ilia dima ea wadela: i hou olelema: ne sia: i.”
26 Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
Dadi gagui dunu da ilima adoi liligi huluane hamoi. Ilia Bolo lale, gasia oule asili, A:nadibadalisi moilaiga doaga: i.
32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
Golale hahabe, emoga asi dadi gagui dunu da yolesili asili, gagili sali diasuga buhagi. Hosiga fila heda: i dunu ilisu da Bolo oule asi.
33 Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.
Ilia Bolo oule asili, Sesalia moilaiga doaga: le, meloa dedei gamane ouligisu dunuma sagole, amola gamane ouligisu ouligima: ne, ilia Bolo ema i.
34 A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
Gamane ouligisu dunu da meloa dedei idili, Boloma amane adole ba: i, “Di da adi soge dunula: ?” Bolo da bu adole i, “Na da Silisia soge dunu!”
35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.
Amalalu, Gamane ouligisu da amane sia: i, “Dima fofada: su dunu da doaga: sea, na da dia sia: nabimu.” Amalalu, ea dadi gagui dunuma ilia da Bolo, Helode ea hina bagade diasu amo ganodini ouligima: ne sia: i.
