Skutky Apoštolů 23
1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.
Paul to nubo mwerume ri ki, minya yam kange kwam.
2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.
Nii dur wabero wo coti ki Ananiya ne nubo bikwan gwam ciya kwanice.
3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
Dila Paul yi co ki, “Kwama an kwanne mo nii bwir moyim namo mamen warke ki bolang ka, dila moki ciya kwaye ki kang wo kebo dong-dong kange bolang?”.
4 A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
Nubo tirangum wiyeu ki ye bwi mon torang nii dur nob waber kwama ro tiye?
5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
Paul yiki, Yimi ma yombo miki nii dur, molangum molange ki, mani mwa tok bwirang kerti nii dur nubo lokume.
6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
La kambo Bulus nyomom kange win bwe Saduciyawa, la con tok kero ki luma wi ki, kebmibbo min nii Farisawa, bibwe farisawa kambo min cuiti na nyomom kwenka ceko tuwe wo man ma bolang cekeu.
7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
kambo ca tok nye ri, kwabkang ka bwi bwitici. Farisawa kange Sadukawa kange, mwerenkang kako wo.
8 Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
Sadukawa toki ki, Kwenka mani, bibei tomange mani, yuwatangbeko mani, La nii farisawa nyom gwam.
9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
Kwobkang kako kweni wi bwiti cii, la Farisawa ki ciya to bo dikero bwir fou nii wo nen. Ye a bwiti no yuwa tangbeko toker kange co kaka no Bibei tomangeceu toker kange cori.
10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
Kambo kwobkang kako dur kweni tiber cereri, nii dur nob kwenebbo cwam tai ki kari ci wobrangum Bulus, ki fiti kang cek, la cin dok kwenebo na yira tou co ki bikwan tiber nob durembo na bou ki co fiye ca fiyam corka tiyeu.
11 V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
Kambo kume kange lauweri, kwama tii cungya cek toki ki, “cware tai cin cuwa nen firen Ursalima naweu. Mwan nii kange fou Roman.
12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
kambo fini celum ri, kangum yahudawa ma nero bwir laci nacin co dor ciyero nin chilka ki weri, naci chare kaka, ci no diker no ci twalum Bulus ri, nimde.
13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
Nubo cum kwini na'ar wo yi yimbo bwirko weu.
14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.
La cin ya ni dur wabero nen kange nubo durko ki, Bin yo dorbero fiye chilka no ba twalbo Bulus diker mani wo ba matiye.
15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.
Na weu bi yi Liya wabero na bou ki co fou bitine na bin fiya co ki dikero bwir ka ceri, cin ciya na twalum co.
16 Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
kambo bibwe hadace bwe bubiya nuwa na weri la ya yi Bulus ki,
17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.
“Bulus cho kange nii win na ya ki nii wo dur bero nen cin wi ki dike ca toktiye.
18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
Nii wo tim wiyeu tuu bwewo yaciko fiye dur nub wabero wiyeu ki Bulus wo fou mor furcina, cin yiki ki nyon bou ki co monen cin wiki dike ca toktiye.
19 I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
La nii dur nub waber tou co doken mor, la me co ki “Ye mon cuiti namon yi yere?”
20 Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
Bwewo yi ki, “Yahudawa ciya ki bouki Bulus fine fiye mwerkangka, cin cuiti na me co diker dor bolnag ceko nen.
21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
Dila necire cou, nubo wi cum kwini naar wo ci cwiti nacin twallum ceu. Cin yiyim bou wo ciki mani ciya chati, mani ciya noti, kambo ci twalum ceri nimde ci chachari. Bwen naweu, ciki bati ci ning tang diker mwa tok tiyeti.”
22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
La nii dur wabero yici ki kom manki kange diker wo ka yii nii wo tiyeu, nii wo yimco dikero gwam.
23 A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
La con cou nob bikwanebo yob ki, ciya cok nob bikwanebo bikwate yob nacin yaken ki co Caesarea, kange nub tuwabbo kwini niber, kange nubo bikate kwini yob, ciya kwenum ki kume taar rewo.
24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;
Con yici ki ciya dou bicirdo wo Bulus a fuhtiye na yaken ki con loh kwarer.
25 Napsav jemu také i list v tento rozum:
La con mulang bifumer nawo ki.
26 Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
Claudius Lysias kimo liyar kalero nen Felix, yarum nen ti.
27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
Nii wo Yahudawa tam co, la cin cuiti nacin twalum co. kambo bou cinen ki nub bikwaneb, la man cokceu. min yumom ciki no biten Romane.
28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
Min cuiti na yunmom diker wo ci tok ti dor cereu. La min ya ki con fiye mwerkang ka.
29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
Min nyom ci merang co kerti wo yilam na doka ceu. La cin manki diker wo yilam ciya twalum coti, ko ciya tung coti furcina.
30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
Di la cin yiye ciki, dikero bwirko wi wo ci cwiti na cin ma nii wo nineu, la dangjang min tung kenco monen min toki diker ci ficoti cikeu ciya bou ciko fiye mou wiyeu. Ya kwamer.
31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
La nob bikwanebo bwang ten diker cha tikeu. Cin bou ki Bulus ki bikume fou Antipatris.
32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
Kambo kume lauweri nub bkwanebo dubom nob tuwab bo kange cou. lan cin yilanken ce loh.
33 Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.
Kambo nub tuwabbo lam Caesarea ri, cin nee takada wii liyar bitinenen, Cin neken ten Bulus cinen.
34 A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
Kambo liya bitine tou takada ri, Ye bouki Bulus feh? coki no biten Cilicia.
35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.
Con yiki “Man nuwa nen gwam kambo nubo wo toker tidor mwereu bouri, Con toki ki, ciya yaken ki co kan Liya dur bitenero nen Hiridus firen wabkang ka.
