< Skutky Apoštolů 22 >

1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.
N kpiiba leni n baanba cengi mani min pia ya maama moalene ki ba maadi ki gaa n yuli!
2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
ban den gba ke o maadi leni ba ebulu maama nni bi den ŋmine suo. lani Polo den yedi ba:
3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
N tie jufi ki mali Tasa dogu nni Silisi diema nni. Ama n den fandi u naa dogu nni, n den kua Gamalieli cogidieli. Ke o bangi nni ti yaajanba balimaama cap. N den pia li yankuali U Tienu po nani yikuli n tie maama dinni.
4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
N den waani yaaba n ŋua Jesu sanŋoadima fala ŋali ki ku ba, n den loli bi puoba leni bi jaba ki kuani ba a kadidiena nni.
5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
Bi kopadicianba bado leni bi cancannikpeliba taancianli kuli den tie n po siedinba. Bi den teni nni tisoankaana ke min ban teni ti kpiiba yaaba n ye Damasa, min den gedi naanpo ki baan loli yaaba n ye lipo ki ŋua mi naa sanŋoadima ki cuani ba Jelusalema na ki baa teni ban waani ba fala.
6 I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
Min den ye u sanu nnin, ki nagidi Damasa, ke li bua ki pundi u yensiinu, lanyogunu mi yenyencianma den ǹani tanpoli ki jiidi ki lindi nni.
7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
N den baa tiipo ki gbadi u nialu ke u yedi nni: Solo, Solo, be yapo ke a wanginni fala?
8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.
n den yedi: a tie ŋmee yo n Diedo? lani o den yedi nni: n tie jesu Nasaleti yua ŋan wangi yua fala.
9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
Yaaba n den yegi leni nni den laa mi yenma yeni ŋanma, ama baa den gbadi yua n maadi leni nni nialu. Lani n den yedi nDiodo n baa tieni be?
10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
o Diodo den yedi nni: fii ki gedi Damasa, lankani bi ba waani a ŋan baa tieni yaala kuli.
11 A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
Nani min ki den nua liba kelima mi yenma yeni n den yendi maama, yaaba n den yegi leni nni den cuo n nuu ki dadi nni ke n pundi Damasa.
12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podle zákona, svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,
O joa den ye Damasa ki yi Ananiasa o den ŋua U Tienu ki fangi o ki kubi o balimaama. Ya jufinba n den ye Damasa kuli den tiendi o po o siediŋamo den cua n kani.
13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.
O den yedi nni: N kpiilo Solo, guani ki ya nua. Lanyogunu n den guani ki noanli ki laa o.
14 I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.
O den yedi nni: ti yaajanba U Tienu, tuodi ki gandi a ki bili ke ŋan bandi o yanbuama, ki le o nitenginkoa ki gbadi o ǹoabu nni maama.
15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.
Kelima a baa tie o siedo, bi nisaaliba kuli poi, ki wangi ba ŋan laa ki go gbadi yaala.
16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.
Moala a go jii be? fii ki teni ban batisi a, a tuonbiadi n ŋuudi ki ǹa, kelima a jaandi o Diodo yeli nni.
17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
Min den guani Jelusalema ki ye U Tienu diegu nni ki jaandi U Tienu, n den laa li bonlekaala.
18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
N den laa o Diodo ke o yedi nni: fii ki ǹa jelusalema ne tontoni kelima bi kan gaa ŋan tiendi npo ya siedi.
19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
N den yedi: n Diedo, bani biba bani ke n den caa li balimaama diena nni ki co bi siiga nni yaaba n tuo ki daani a, ki kuandiba a kadidiena nni ki tendi ke bi pua ba i gbiani.
20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
N den taa leni yaba n den wuli a siedo Etiena soama ki ku o, ki saa bipo i moamoani ke li pundi, ki se ki guu yaaba n ku o tiayiekaadi.
21 A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
Lani o Diedo den yedi nnifii ki gedi kelima n ba soani a ŋali foagima, bi nilanba po.
22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
Bi den cengi Polo ŋali ke o maadi ki pundi laa maama. Lane bi den tangi ki tua: kpa o mani. Laa pundi ya nibuolu n tie ne n ya ye leni miali.
23 A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,
Bi den tangi ki pugidi, ki luni bi tiadi, ki yadi mi tama tanpoli.
24 Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
A minteela yudanciamo den yedi ke ban kuani Pololi diepaali nni ki pua o i balijoe ki buali o ki bandi yaala n teni ku niligu tangi opo yeni.
25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
Ban den loli o ki baa pua o ya yogunu, Polo den yedi miteela kobiga yudaano yua n den se likani: Naani yi pia u sanu ki pua Loma yua i balijoe ki daa buni leni o?
26 To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
Minteela kobiga yudaano n den gbadi laa maama, o den gedi ki ban waani a minteela yudanciamo ki yedi: A baa tieni be? o joa yeni tie Loma yua yo.
27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
A minteela yudanciamo den cua Polo kani ki yedi o: waani nni, a tie Loma yua yo? o den guani ki yedi o yeni de.
28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.
A minteela yudanciamo den yedi o: N den pani ligiciame ki tua Loma yua. Polo den guani ki yedi o, mini wani n mali ki tie yene.
29 Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.
Lanyogunu yaaba n den ba pua o wan maadi den fuadi o kani. A minteela yudanciamo mo den jie boncianla kelima o teni ke bi loli Polo yua n tie Loma yua leni i kuseseli.
30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.
Lan den fii ki fa, ke minteela kobiga yudaano den li bua ki bandi jufinba n den li kuliti Polo yaala ya po, o den teni ke bi lodi Polo, ki go teni ke bi kopadicianba yudanba leni bi cancannikpeliba taancianli kuli n taani. Lani o den gedini Polo ki sieni o bi nintuali.

< Skutky Apoštolů 22 >