Skutky Apoštolů 22
1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.
"Brethren and fathers," he said, "listen to my defence which I now make before you."
2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
And on hearing him address them in Hebrew, they kept all the more quiet; and he said,
3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
"I am a Jew, born at Tarsus in Cilicia, but brought up in this city. I was carefully trained at the feet of Gamaliel in the Law of our forefathers, and, like all of you to-day, was zealous for God.
4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
I persecuted to death this new faith, continually binding both men and women and throwing them into prison;
5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
as the High Priest also and all the Elders can bear me witness. It was, too, from them that I received letters to the brethren in Damascus, and I was already on my way to Damascus, intending to bring those also who had fled there, in chains to Jerusalem, to be punished.
6 I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
"But on my way, when I was now not far from Damascus, about noon a sudden blaze of light from Heaven shone round me.
7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
I fell to the ground and heard a voice say to me, "'Saul, Saul, why are you persecuting Me?'
8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.
"'Who art thou, Lord?' I asked. "'I am Jesus, the Nazarene,' He replied, 'whom you are persecuting.'
9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
"Now the men who were with me, though they saw the light, did not hear the words of Him who spoke to me.
10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
And I asked, "'What am I to do, Lord?' "And the Lord said to me, "'Rise, and go into Damascus. There you shall be told of all that has been appointed for you to do.'
11 A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
"And as I could not see because the light had been so dazzling, those who were with me had to lead me by the arm, and so I came to Damascus.
12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podle zákona, svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,
"And a certain Ananias, a pious man who obeyed the Law and bore a good character with all the Jews of the city,
13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.
came to me and standing at my side said, "'Brother Saul, recover your sight.' "I instantly regained my sight and looked up at him.
14 I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.
Then he said, 'The God of our forefathers has appointed you to know His will, and to see the righteous One and hear Him speak.
15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.
For you shall be a witness for Him, to all men, of what you have seen and heard.
16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.
And now why delay? Rise, get yourself baptized, and wash off your sins, calling upon His name.'
17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
"After my return to Jerusalem, and while praying in the Temple, I fell into a trance.
18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
I saw Jesus, and He said to me, "'Make haste and leave Jerusalem quickly, because they will not accept your testimony about Me.'
19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
"'Lord,' I replied, 'they themselves well know how active I was in imprisoning, and in flogging in synagogue after synagogue those who believe in Thee;
20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
and when they were shedding the blood of Stephen, Thy witness, I was standing by, fully approving of it, and I held the clothes of those who were killing him.'
21 A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
"'Go,' He replied; 'I will send you as an Apostle to nations far away.'"
22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
Until they heard this last statement the people listened to Paul, but now with a roar of disapproval they cried out, "Away with such a fellow from the earth! He ought not to be allowed to live."
23 A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,
And when they continued their furious shouts, throwing their clothes into the air and flinging dust about,
24 Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
the Tribune ordered him to be brought into the barracks, and be examined by flogging, in order to ascertain the reason why they thus cried out against him.
25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
But, when they had tied him up with the straps, Paul said to the Captain who stood by, "Does the Law permit you to flog a Roman citizen--and one too who is uncondemned?"
26 To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
On hearing this question, the Captain went to report the matter to the Tribune. "What are you intending to do?" he said. "This man is a Roman citizen."
27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
So the Tribune came to Paul and asked him, "Tell me, are you a Roman citizen?" "Yes," he said.
28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.
"I paid a large sum for my citizenship," said the Tribune. "But I was born free," said Paul.
29 Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.
So the men who had been on the point of putting him under torture immediately left him. And the Tribune, too, was frightened when he learnt that Paul was a Roman citizen, for he had had him bound.
30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.
The next day, wishing to know exactly what charge was being brought against him by the Jews, the Tribune ordered his chains to be removed; and, having sent word to the High Priests and all the Sanhedrin to assemble, he brought Paul down and made him stand before them.
