< Skutky Apoštolů 22 >
1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.
Ye men brethre and fathers heare myne answere which I make vnto you.
2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
Whe they hearde that he spake in ye Ebrue tonge to them they kept the moore silence. And he sayde:
3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
I am verely aman which am a Iewe borne in Tharsus a cite in Cicill: neverthelesse yet brought vp in this cite at ye fete of Gamaliel and informed diligently in the lawe of the fathers and was fervent mynded to Godwarde as ye all are this same daye
4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
and I persecuted this waye vnto the deeth byndynge and delyveringe into preson bothe men and wemen
5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
as the chefe prest doth beare me witnes and all the elders: of whom also I receaved letters vnto the brethren and wet to Damasco to bringe them which were there bounde vnto Ierusalem for to be punysshed.
6 I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
And it fortuned as I made my iorney and was come nye vnto Damasco aboute none yt sodenly ther shone fro heaven a greate lyght rounde aboute me
7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
and I fell vnto the erth and hearde a voyce sayinge vnto me: Saul Saul why persecutest thou me?
8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.
And I answered: what arte thou Lorde? And he sayd vnto me: I am Iesus of Nazareth whom thou persecutest.
9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
And they that were with me sawe verely a lyght and were a frayde: but they hearde not the voyce of him that spake with me.
10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
And I sayde: what shall I do Lorde? And the Lorde sayde vnto me: Aryse and goo into Damasco and there it shalbe tolde the of all thinges which are apoynted for the to do.
11 A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
And when I sawe nothynge for the brightnes of that light I was ledde by the honde of them that were with me and came into Damasco.
12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podle zákona, svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,
And one Ananias a perfect man and as pertayninge to the lawe havinge good reporte of all the Iewes which there dwelt
13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.
came vnto me and stode and sayd vnto me: Brother Saul loke vp. And that same houre I receaved my sight and sawe him.
14 I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.
And he sayde the God of oure fathers hath ordeyned the before that thou shuldest knowe his will and shuldest se that which is rightfull and shuldest heare the voyce of his mouth:
15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.
for thou shalt be his witnes vnto all men of tho thinges which thou thou hast sene and hearde.
16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.
And now: why tariest thou? Aryse and be baptised and wesshe awaye thy synnes in callinge on ye name of ye Lorde.
17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
And it fortuned when I was come agayne to Ierusalem and prayde in the teple yt I was in a trauce
18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
and sawe him sayinge vnto me. Make haste and get the quickly out of Ierusalem: for they will not receave thy witnes yt thou bearest of me.
19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
And I sayde: Lorde they knowe that I presoned and bet in every synagoge them that beleved on the.
20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
And when the bloud of thy witnes Steven was sheed I also stode by and consented vnto his deeth and kept the rayment of them that slewe him.
21 A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
And he sayde vnto me: departe for I will sende the a farre hence vnto the Gentyls.
22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
They gave him audience vnto this worde and then lifte vp their voyces and sayde: a waye wt soche a felowe fro the erth: yt is pitie that he shuld live.
23 A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,
And as they cryed and cast of their clothes and thrue dust into ye ayer
24 Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
ye captayne bade him to be brought into the castle and commaunded him to be scourged and to be examined that he myght knowe wherfore they cryed on him.
25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
And as they bounde him with thoges Paul sayde vnto the Centurion that stode by: Ys it laufull for you to scourge a man that is a Romain and vncondempned?
26 To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
When the Centurion hearde that he went and tolde the vpper captayne sayinge: What intendest thou to do? This man is a Romayne.
27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
Then the vpper captayne came and sayde to him: tell me art thou a Romayne? He sayde: Yee.
28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.
And the captayne answered: with a greate some obtayned I this fredome. And Paul sayde: I was fre borne.
29 Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.
Then strayght waye departed from him they which shuld have examyned him. And the hye captayne also was a frayde after he knewe that he was a Romayne: because he had bounde him.
30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.
On the morowe because he wolde have knowen the certayntie wherfore he was accused of the Iewes he lowsed him from his bondes and commaunded the hye Prestes and all the counsell to come together and brought Paul and set him before them.