Skutky Apoštolů 21
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
Ngonu bunua alvbv doolakukv vpi kula vngyu toku. Ho koching bv sidakala bv durapla, Kos lo ngonu raplwk toku; logo nvnga ngonu Rodes lo vngchi toku, okv hokv ngv ngonu vngdavngrala Patara bv vngtoku.
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
Ngonu hoka svpw go Poenesia bv vngjinvgo paatoku, vkvlvgabv ngonu hoka aalwk la vngdavngra toku.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
Ngonu Saipras bokpin am kaapa dukubv aato, okv vbvrikunamv yorko kiambv dulu la Sairia lo aatoku. Ngonu Taire gv svgambv vngto ogulvgavbolo svpwlo gvvnama hoka gvvpv dokubv.
4 A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
Ngonu hoka mvngjwngnv nyi meego kaapa minsu la okv bunua lvkobv alu kanwgo doobamto. Bunu Darwknv Dow gv jwkrw lokv Paulnyi Jerusalem bv vngma bvkv vla minto.
5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
Vbvritola bunua lvkobv ngonugv doobam namgv dwv vngnya kunamv, ngonu vngyu tokula okv atugv lamtv bv vngtoku. Bunu mvnwng gv, nywng kuu mvnwng ngv lvkin gobv, ngonua lvkobv pamtv agum bv vnglintoku, hoka ngonu mvnwng ngv isi agum lo lvbwng kumpv tokula kumbam toku.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
Vbvrikunamv ngonu asakv alv bvkv vmi sopi kula, okv ngonu svpwlo aatoku okv bunu naam bv vngkur nyatoku.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
Ngonu atugv svpwlo vngdungla, Taire lokv Ptolimais lo dulin toku, hokaku ngonu mvngjwngnv vdwa alvbv raami solaku okv bunua lvkobv alu logo bv dooming gvvto.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
Alu gonv nga ngonu vnglaku okv Kaisaria lo vngchi kunam. Hoka ngonu ebenjelist Pilips gv naam lo dooto, hv Jerusalem lo nyi kanwgo riduryanv gubv darlin kunam lokv akonv.
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
Ninyi gvlo nyibu vngmadvnv Pwknvyarnv gv doina japgo yanv umvnyijar api go dooto.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
Ngonu hoka alu mvngchikgo dookunamv Agabas vnam nyijwk go Judia lokv aalwk toku.
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
Hv ngonu dookulo aato, Paul gv hok am naala, hv atugv lvpa laak lo um leelwk sutola okv minto, “So svbv Darwknv Dowv mindo: Soogv hok atua Jerusalem lo Jius nyi vdwv vbv leeri, okv bunu ninyia Jentail nyi vdwgv laak lo laklwk riku.”
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
Vdwlo ngonu sum tvvpanamgola, hoka ngonu la kvvbi vdwv Paulnyi Jerusalem bv vngma bvkv vla kumla minto.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
Vbvritola hv mirwksito, “Nonu ogubv svbv kapnyarinya la ngoogv haapok ka mvngdwk modunv? Ngo Jerusalem mvngchik lo leemwng koodubv mvngma vbvritola hoka ngo Ahtu Jisu gv lvgabv sidubv mvngta dunv.”
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
Ngonu ninyia mintap nyumato, vkvlvgabv ngonu topu tokula, “Ahtu gv mvngnam bv rila kuka.”
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
Kochingso hoka meego ripikula, ngonu atugv yikungyira nga mvgemvrap tokula okv Jerusalem bv vngtoku.
16 A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
Kaisaria lokv lvbwlaksu meego ngonua vngming gvvto okv ngonugv lvkobv naam doojiku ninyigv naam bv ngonua vnggv toku—Mnason, Saipras lokv, hv kvvlogv lokv mvngjwng nvgobv rinv.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
Vdwlo ngonu Jerusalem lo vngchi tokudw, mvngjwngnv nyi vdwv mvngpu nyala ngonua alvbv aamuto.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
Logo nvnga Paul Jemsnyi kaabv ngonua lvkobv vngming gvvtoku; okv gvrja nyi nyigagatv vdwv mvnwng ngv lvkobv rinya kunam.
19 Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
Paul bunu mvnwng nga alvbv kaarwk sito okv ninyigv lokv Pwknvyarnv oguaingbv Jentail vdwgv pingkolo ripvkudw um mvnwng nga bunua mimpa jitoku.
20 A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona.
Hvkv gvlo tvvronam kochingso, bunu mvnwng ngv Pwknvyarnvnyi hartv nyatoku. Vbvrikunamv bunu minto, “Achiboru Paul, no kaakw tvka vdwnvgo hejarhejar Jius nyi vdwv mvngjwng nvbv rinya dukunv, okv bunu mvnwng ngv achialv bv Pvbv ngaka mvnggap nyadunv.
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
Bunu vbv chimpa duku no Jius nyi mvnwng nga Jentail vdwgv mooku lo rinv doonv vdwa Moses gv Pvbv nga topu dukubv tamsar duku, bunua umvuu vdwa ayakmvu kuma dvbv okv Jius vdwgv krimklu gv ridungdodung nga riming gvvku madubv minduku vla tvvpa nyapvku.
22 Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
Bunu noogv so aalwk nama tvvpa rungriku. Vbvrikunamv ngonu ogugo risv ngvkudw? Vbvritola, ogugo rinam ngaka?
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
Ngonu nam svbv risv go vla mvngdunv. So sika nyi api go milvminsu tvla dopvnv.
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
Bunua lvkobv vngnyika okv mvdurridur kolo aapwng minggv laka okv bunugv rijo minjo nga joji tvka; vbvrikubolo bunu bunugv dwmw am mwkga sito. Vbvrila mvnwng ngv chinriku bunugv nam minam lo ogu jvjv go dokumanyi vla, vbvritola bunu nonua Moses gv Pvbv lo doobwng dvnvnyi vla chiya rikunv.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
Vbvritola Jentail mvngjwngnv vdwa yugwngmvrwng lo lwknam dvnamtvngnam okv oyi ngaka okv oksarnam svnwngsvmin ngaka dvku madubv, okv bunua yoomur minsu madubv ngonu mimpv kunv vla bunua siti lo lvkla pau pvkunv.”
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
Vkvlvgabv Paul logo nvnga nyi vdwa vnggv laku, bunua mvdurridur kolo lvkobv rimutoku. Vbvrikunamv hv Pwknvyarnvnaam lo vngtoku okv bunu mvnwng gv lvgabv mvdurridur kunama vdw lonyi bunu akinakinv risvmvsv ngvdw um minggo jito.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
Vbvritola vdwlo alu lokkanwv vngnya tvku namv, Asia mooku lokv Jius nyi meego Paulnyi Pwknvyarnvnaam lo kaapa toku. Bunu nyitwng nga nvngyak nvngpak la okv Paulnyi naatung toku.
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa.
Bunu goknyato, “Israel gv nyi vdwa!” “Ridurto! So nyi angv si mooku lo vngkarla nyi mvnwng lo Israel nyi vdwa okv Moses gv Pvbv aka okv so Pwknvyarnvnaam am miyakaya la tamsar sargonv. Okv vjak hv Jentail meegoka Pwknvyarnvnaam so aagvla darwknv naam am darwk madubv mvdu!”
29 Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
(Bunu svbv minam si ogulvgavbolo bunu Epesus lokv Tropimusnyi Paul gv lvkobv pamtv lo ridubv kaato, okv bunu mvngtoku Paulnyi Pwknvyarnvnaam lo aagv pvnv vla.)
30 Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
Tvvbwktvlo kumanam lokv pamtv mvnwng lo dupwng toku, okv nyi vdwv lvkin gobv jokbam nyala, Paulnyi naatungto, okv ninyia Pwknvyarnvnaam agum bv tunglin nyato. Okv Pwknvyarnvnaam gv agi vdwa vjakpigobv koktum nyatoku.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
Nyitwng ngv Paulnyi mvki dubv gwngto, vbvrikunamv Roman sipai kamandar lo yunying ngv aatoku Jerusalem mvnwng lo yalungyachung bv ridu vla.
32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
Vjakpigobv kamandar angv nyigam meego okv sipai twnggo naalaila nyitwng apam lo juklu toku. Vdwlo nyitwng ngv ninyia sipai atwng am kaapa tokudw, bunu Paulnyi jvngkumato.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
Kamandar angv Paul dokubv aato, okv ninyia naatung toku, okv ninyia jaako sonyi go leedu kubv milin toku. Vbvrikunamv hv tvvkato, “So nyi si yvvla, okv ninyi ogugo ripvla?”
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
Nyitwng apam lokv meegonv ogugo goknyato, kvvbi vdwv aku subv goknyato. Hoka ho vkvnv abwkalo kuma bv rikunamv Kamandar angv kaabwk nyumato ogugo ripvnvdw, vkvlvgabv hv ninyigv nyi vdwa Paulnyi sipai naam lo vnggv dukubv minto.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
Bunu ninyia baatunglo vngchi minggv toku, okv vbvrikunamv sipai vdwv ninyia jootoku vkvlvgavbolo nyitwng ngv iki svrv bv rinyato.
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej!
Bunu mvnwng ngv ninyigv kochingbv aaming gvvtola, “Ninyia mvkito!” vla goknyato.
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
Sipai vdwv Paulnyi sipai naam arwngbv aagv tvvrilo, hv kamandar anga minto: “Ngo nam gaam lo gamgo minla ridw?” “No Grik gaambv minto, no minyure?” Vla kamandar angv tvvkato.
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
“Vbvrikunamv no kvvlo kvcho gv Ijipt nyi ako yalungyachung dula hejar api alvmanv nyi go rigvla chukrimooku lo riram la ramgvnv angv mai?”
39 I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
Paul mirwksito, “Ngo Jius nyi ngv, Silisia gv Tarsus lo bvngnamv, Pamtv kai nvlo doonv ngv. Ayala nga nyi vdwa gaam japmu labv.”
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
Kamandar angv ninyia japdubv jitoku, vkvlvgabv Paul baatung lo dakpv tvla ninyigv laakv nyi vdwa choi bvkv vla minto. Vdwlo bunu choi bv dooto kudw, Paul bunua Hebru gaambv japtoku:
