Skutky Apoštolů 21
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
Sa taa harzina nan we, ti dusa ti ribe ujirgi umei ti meki nibeba uhana ani pin ni kos, sa ahira asana ti dusa uhana urodusa, ti dusa uhana ani pin ni Batara.
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
Sata kem ujirgi sa waa hazi ukafa uhana u Fonisiya ti dusa ti ribe.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
SA ta gunkuno, ti iri nizabu ni kubrus ni gunki ti ceki nini ani kira ni tari tina gure turu ti witino uhana u suriya, ti dusa tu ani pin nu taya abine ani ujirgi umei anu tarsa u Yeso ti cukuno abini me ti wu tiye tinu sunare. Anu kati ma ha urushalima ba.
4 A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
Sa tiye cigiling ta aka ti dusa tiri aje in tanu turu vat uwe nan ane wan ahana aweme waka tibin duru aka maru kani pin, Ti dusa ti tunguno ani kira ni uraba ti wu biringira ti dusa ti wu sa mura.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
Ti dusa ti ribe uzirgi umei, we dusa wa kuri uhana akura.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
Sa ta mara tanu tiru u Taya ti biki u Talamayas, abini me ani taa gurna nan ni henu ti isi we, taa muri ka'inde nigoo me nan we.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
Sa ahira asana ti dusa uhana u kaisariya. Ti ribe akura a Filibus, anu boo tize Asere, unu inde unu inde anyimo usunare wagino me, ti cukuno nan me.
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
Anu uge me mazin in na hana wa nazi a'e, mabura anu kurzuzo utize ta Asere.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
Sa ta cukuno abine anyimo atiye cingiling, ure unu kurzuzo tize ta Asere ma e uyahudawa una niza Agabus.
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
Maa e ahura aru ma ziki uzu u Bulus ma tiri ubuna umeme nan tari ti me me magu, ''bibe bi biriri ba guna, ane ani mahudawa madi tiri unu zuu ugeme me, wadi gaa me atari tanu zatu tarsa Asere.''
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
Sa ta kunna kadura kagene me abibi vat uru nan andesa wa ciki abini me ti tiri Bulus tari kati ma ha a urshalima ba.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
Bulus ma kabirka magu, ''nyanini izi nu wuza me, izin tiso iri nu huza um iriba? ida turum barki utira cas ba nan iwono cangi urushalima, barki niza ni Yeso.''
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
SA rusa Bulus ma da nyara akarti me ba, ti dusa ti kini aso me ti gu, ''ca imum be sa ugomo Asere ma hem icukuno.''
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
Sa tiye ti gino me ta aka ti dusa ti ziki maburga ti dusa uhana u urushalima.
16 A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
Are anu wa tarsa u Yeso sa waa suri u kaisariya wa tarsin duru. Wa ē nigo me na uri unu desa a tisa me manason, unu u kuburus desa ma tubi ukaba tize ta Asere, desa tidi cukuno nigo me nan me.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
Sa ma eh ujerusalem, anu wa kabi we wuzi apuru arum.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
Sa ahira a sana Bulus ma dusa nigo nan haru uhana ahura a Bitrus, vat ananu wa rani.
19 Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
Sa ma mara u'iso uwe, ma ribe ubezizi uwe vat timum be sa ugomo Asere maa wuzi anyimo anu zatu tarsa Asere barki katuma kameme.
20 A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona.
Sa wa kunna anime, wa nonzuko ugomo Asere wa gun me, ''ira, uhenu mayahudawa gbardang wa kaba Asere wa wito ace awe wa hem wa zin ini riba u'inko utize.''
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
Akuri abuki we tize anice ni weme agi, u dungura mayahudawa sa wa ciki nan anu zatu tarsa Asere wa game u kunna tize ti Musa. U dungura we kati tasi utanda u kuzu ba.
22 Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
Nyanini ya wuna uri ti wuzi, kadure me wadi kunna wa aye.
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
Barki anime wuza imum be sa ta di buki we ana me. Ti zin in nanu wa nazi sa wa wito ace.
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
Zika anu anu agino me ika kpico ace ashi me nan we, u kuri u bi imum be sa wa huna, bati wa ta ace aweme. Bati konde avi madi rusi timum me sa abuu anice ni we me macico mani, wadi rusi hu cangi u'inso tize.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
Barki an desa ta me Asere ba sa wa hem, ta nyettike ti gbarika ti gu ca wa hunguko ace aweme ahira atimim sa adi nya makiri mani, ma yee, nan ure imum be sa daki a weki ba, nan madini mu tarsa ahana eh.
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
Unu uwui ukure Bulus ma ziki anu agino me wa ka kpico ace aweme nigo me, wa dusa uhana udenge Asere, bati ma buki abanga usana uweme, adusa a nya u sadiga barki konde uya unu anyimo aweme.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
Sas ti ye tini usanare ta aye mamu umyinca, mare mayahudawa mu Asiya sa wa ira Bulus anyimo udenge Asere wa dusa wa turuka nigo na nabu wa meki me.
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa.
Wa meki ti hunu unu gusa, ''anu israila benkin duru, unu ugeme me mani mazinu dungura anu timum me sa ti da rizi me ba ahira anu, unu cara u'inko utize, nan ahira ageme, ban anime ma ayen in nanu amadini anyimo udenge wa Asere ma cara ahira alau.''
29 Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
Barki wa mu ira me nan Tarofimas unu Afisus anyimo anipin, wa gusi Bulus maa en udenge we Asere me ini.
30 Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
Vat nipin me ni dusa ni gumurka, anu wa dusa orno wa meki Bulus. Wa hunguko me wa suso me anyimo udenge Asere wa dusa korso tina tukum me.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
Sa wa zinu ubara abanga uguna wadi hu me, abanga me abiki ahira unu ydang uni kono agi urushalima wa shagilan.
32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
Ma dusa ma ziki ma soja nan anu ani kono adang, wa dusa uhana ahira anigo na nabu me, sa anabu wa ira ma soja nan unudang me, wa ceki utira u Bulus.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
Unu dang me uni kono ma ha mamu ma meki Bulus magu atiri me ini nyang ini re, madu ku a iki nani me aveni nan imum besa ma wuna.
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
Aye anyimo anu me in ti hunu, aye wagu ana aya wagu ana, barki ugbardang uti hunu daki ma guna ire imu ba, ba magu a han me ahira amasoja.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
Sa ma aye ahira u nyeze (utarsa uti buna) me, masoja me wa dusa wa yeze barki ushigilina wa anabu.
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej!
Barki nigo na anabu wa maki utarsa me in ti hunu unu gusa, ''dusa ni in me.''
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
Abiki uriben in Bulus ahira amasoja, ba gun imu unu dang amasoja me, ''nani udi hem in buki we ire imum? ba unu dang me ma iki'' urusa u boo uti Helenici tini.
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
Daki hamani unu masar uginome sa tiwe ta dumo desa ma hirza ijuguta igino ma ziki anu madubu ma nazi, huza anabu uribe ani ja.
39 I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
Bulus ma kabirka ma gu, ''mi uyahudawa mani ma suro uTarsus anyimo a manyanga mu kilikiya, anipin me sa arusan in nini, in zinu tira uwe tari kinin in buki anabu tize.''
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
Sa unu dang uma soja me nya me uganiya, Bulus ma dusa ma tonno ahira upatala me, sa ayeze we tari, wa dusa wa cukunno tik, ma buu we tize in nilem ni yahudawa, magu.
