Skutky Apoštolů 21
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
And we separated from them, and proceeded in a straight course to the island of Coos: and the next day, we reached Rhodes, and from there Patara.
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
And we found there a ship going to Phenicia; and we entered it, and proceeded on.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
And we came up with the island of Cyprus, and leaving it on the left we came to Syria; and from there we went to Tyre, for there the ship was to discharge her cargo.
4 A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
And, as we found disciples there, we tarried with them seven days: and they, by the Spirit, told Paul not to go to Jerusalem.
5 A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
And after those days, we departed and went on our way; and they all clung to us, they and their wives and their children, until we were without the city; and they fell on their knees by the seaside, and prayed.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
And we kissed one another: and we embarked in the ship, and they returned to their homes.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
And we sailed from Tyre, and arrived at the city Acco; and we saluted the brethren there, and stopped with them one day.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
And the next day, we departed and came to Cesarea; and we went in and put up in the house of Philip the Evangelist, who was one of the seven.
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
He had four virgin daughters, who were prophetesses.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
And as we were there many days, a certain prophet came down from Judaea, whose name was Agabus.
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
And he came in to us, and took the girdle of Paul's loins, and bound his own feet and hands, and said: Thus saith the Holy Spirit, So will the Jews in Jerusalem bind the man, who owns this girdle; and they will deliver him into the hands of the Gentiles.
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
And when we heard these words, we and the residents of the place begged of him, that he would not go to Jerusalem.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
Then Paul answered and said: What do ye, weeping and crushing my heart? For I am prepared, not only to be bound, but also to die at Jerusalem, for the name of our Lord Jesus Messiah.
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
And as he was not to be persuaded by us, we desisted; and we said: Let the pleasure of our Lord take place.
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
And after those days, we prepared ourselves and went up to Jerusalem.
16 A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
And some disciples of Caesarea went along with us, taking with them a brother from among the earlier disciples, whose name was Mnason, and who was from Cyprus; that he might entertain us at his house.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
And when we arrived at Jerusalem, the brethren received us joyfully.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
And the next day, with Paul, we went unto James, when all the Elders were with him.
19 Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
And we gave them salutation: and Paul narrated to them, with particularity what God had wrought among the Gentiles by his ministry.
20 A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona.
And when they heard it they glorified God. And they said to him: Our brother, Thou seest how many myriads there are in Judaea who have believed: and these are all zealous for the law.
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
And it hath been told them, of thee, that thou teachest all the Jews that are among the Gentiles to depart from Moses, by telling them not to circumcise their children, and not to observe the rites of the law.
22 Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
Now, because they have heard that thou hast arrived here,
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
do thou what we tell thee. We have four men, who have vowed to purify themselves.
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
Take them, and go and purify thyself with them, and pay the expenses along with them, as they shall shave their heads; that every one may know, that what is said against thee is false, and that thou fulfillest and observest the law.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
As to those of the Gentiles who have believed, we have written, that they should keep themselves from an idol's sacrifice, and from whoredom, and from what is strangled, and from blood.
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
Then Paul took those men, on the following day, and was purified with them; and he entered and went into the temple, manifesting to them the completion of the days of the purification, up to the presentation of the offering by each of them.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
And when the seventh day arrived, the Jews from Asia saw him in the temple: and they excited all the people against him, and laid hands on him,
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa.
crying out and saying: Men, sons of Israel; help. This is the man, who teacheth in every place, against our people, and against the law, and against this place; and he hath also brought Gentiles into the temple, and hath polluted this holy place.
29 Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
For they had previously seen with him in the city Trophimus the Ephesian; and they supposed, that he had entered the temple with Paul.
30 Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
And the whole city was in commotion; and all the people assembled together, and laid hold of Paul, and dragged him out of the temple: and instantly the gates were closed.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
And while the multitude were seeking to kill him, it was reported to the Chiliarch of the cohort, that the whole city was in uproar.
32 Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
And immediately he took a centurion and many soldiers, and they ran upon them. And when they saw the Chiliarch and the soldiers, they desisted from beating Paul.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
And the Chiliarch came up to him, and seized him, and ordered him to be bound with two chains: and he inquired respecting him, who he was, and what he had done.
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
And persons from the throng vociferated against him this thing and that. And, because he could not, on account of their clamor, learn what the truth was, he commanded to conduct him to the castle.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
And when Paul came to the stairs, the soldiers bore him along, because of the violence of the people.
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej!
For a great many people followed after him, and cried out, saying: Away with him.
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
And when he came near to entering the castle, Paul said to the Chiliarch: Wilt thou permit me to speak with thee? And he said to him: Dost thou know Greek?
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
Art not thou that Egyptian who, before these days, madest insurrection, and leadest out into the desert four thousand men, doers of evil?
39 I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
Paul said to him: I am a Jew, a man of Tarsus, a noted city in Cilicia, in which I was born: I pray thee, suffer me to speak to the people.
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
And when he permitted him, Paul stood upon the stairs, and waved to them his hand; and when they were quiet, he addressed them in Hebrew, and said to them:
