Skutky Apoštolů 20
1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
Topilang bésiqqandin kéyin, Pawlus muxlislarni chaqirip, ularni righbetlendürdi we ular bilen xoshliship, Makédoniyege qarap ketti.
2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
U shu etraptiki yurtlarni arilap, étiqadchilarni nurghun söz-telimler bilen righbetlendürgendin kéyin, Yunan’gha bérip,
3 V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
u yerde üch ay turdi. Pawlus kémige olturup Suriyege mangay dep turghanda, Yehudiylarning uni öltürüsh suyiqesti bilinip qélip, u Makédoniye arqiliq [quruqluq bilen] qaytip kétish qararigha keldi.
4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
Uninggha hemrah bolghanlar Bériyaliq Pirrusning oghli Sopatér, Tésalonikaliqlardin Aristarxus bilen Sékundus, Derbelik Gayus, Timotiy we Asiya ölkisidin Tikikus bilen Trofimuslar idi.
5 Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
Ular awwal Troas shehirige bérip, bizning yétip bérishimizni kütüp turdi.
6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
Biz bolsaq «pétir nan héyti» künliridin kéyin, Filippi shehiridin kémige olturup, besh kündin kéyin Troasqa kélip, ular bilen uchrashtuq we u yerde yette kün turduq.
7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
Heptining birinchi küni, biz nan oshtushqa jem bolghanda, Pawlus etisi ketmekchi bolghachqa, jamaetke söz qilishqa bashlidi; sözini tün yérimgiche uzartti.
8 A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
Biz jem bolghan yuqiriqi qewettiki öyde nurghun qara chiraghlar yénip turatti.
9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
Ewtikus isimlik bir yigit dérizide olturghanidi. Pawlus sözlep xéli bir yerge barghanda, uni mügdek bésiwatqanidi. Andin u gherq uyqugha kétip, u üchinchi qewettin yerge yiqilip chüshti. Köpchilik uni yerdin kötürüp qarisa, u ölüp bolghanidi.
10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
Pawlus peske chüshüp, uning üstige étilip, quchaqlap turup: Azablanmanglar, u tirikken! — dédi.
11 A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
Qaytidin öyge chiqip, nanni oshtup yégendin kéyin, Pawlus ular bilen tang atquche uzun sözleshti we u bu yerdin yolgha chiqti.
12 I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
[Troastikiler] bolsa héliqi yigitni öyige hayat apirip qoydi. Ular buningdin cheksiz teselli tapti.
13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
Biz bolsaq Pawlustin burun Assos shehirige kéme bilen barduq. Chünki Pawlus shu yerge piyade baray, siler mendin awwal yétip bérip, u yerde méni kémige éliwélishni kütünglar, dep orunlashturghanidi.
14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
Assosta u biz bilen uchrashqandin kéyin biz uni kémige élip Mitulin shehirige kelduq.
15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
Andin shu yerdin chiqip, etisi Xiyos arilining uduligha kélip turduq. Üchinchi küni Samos ariligha yétip kelduq we Trogillium shehiride qonduq; uning etisi Milétus shehirige barduq.
16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
Chünki Pawlus Asiya ölkiside köp waqitni ötküzüwetmeslik üchün, déngiz sepiride Efesusta toxtimay ötüp kétishni qarar qilghanidi. Sewebi, u «orma héyti» künini mumkinqeder Yérusalémda ötküzüsh üchün aldiraytti.
17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
Emdi Milétus shehiridin Efesusqa adem ewetip, jamaettiki aqsaqallarni chaqirdi.
18 Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
Ular kelgendin kéyin, u ulargha mundaq dédi: — Men Asiya ölkisige ayagh basqan birinchi kündin tartip, siler bilen qandaq ötkenlikim herbiringlargha melum.
19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
Rebning xizmitide her terepte kemter bolup, köz yashlirim tökülgenlikini, shundaqla Yehudiylarning suyiqestliri tüpeylidin béshimdin ötken sinaqlarda chidighanliqimni bilisiler,
20 Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
we yene meyli ammiwi sorunlarda bolsun yaki öy-öylerde bolsun, silerge telim berginimde, silerge paydiliq bolsila héchnémini ayimay jakarlap,
21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
Yehudiylar hem Gréklergimu Xuda aldida towa qilish we Rebbimiz Eysa Mesihge étiqad qilish kéreklikige guwahliq bérip jékiligenlikim hemminglargha melum.
22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
Hazir mana, rohta baghlan’ghan halda Yérusalémgha kétiwatimen. U yerde néme ishlarning béshimgha chüshidighanliqini uqmaymen;
23 Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
Peqet shuni bilimenki, Muqeddes Roh men barghanla sheherlerde zindan kishenliri we azab-oqubetlerning méni kütüp turidighanliqini aldin éniq éytip kelmekte.
24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
Lékin men öz musapemni tamamlishim, Reb Eysadin tapshuruwalghan xizmetni ada qilishim, yeni Xudaning méhir-shepqiti toghrisidiki xush xewerning toluq guwahchisi bolushum üchün, öz hayatimni qilche ayimaymen.
25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
Men siler bilen ariliship, hemminglar arisida yürüp Xudaning padishahliqini jakarlidim; emdi mana manga melumki, buningdin kéyin silerdin héchkim yüzümni qayta körelmeysiler.
26 Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
Shuning üchün, bügün silerge guwahliq qilip éytip qoyayki, men héchbirining qénigha qerzdar emesmen.
27 Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
Chünki men Xudaning toluq meqset-iradisini qilche élip qalmay silerge bayan qilip yetküzüshtin bash tartmidim.
28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
Muqeddes Roh silerni Xudaning jamaitini béqish üchün Uning padisi ichide yétekchi qilip tikligenidi; emdi özünglargha hem Öz Oghlining qéni bilen sétiwalghan barliq padisigha segek bolunglar!
29 Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
Chünki manga ayanki, men ketkendin kéyin, chilböriler aranglargha kirip, padini héch ayimaydu,
30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
hemde hetta aranglardinmu beziler muxlislarni özlirige tartiwélish üchün heqiqetni burmilighan türlük ishlarni sözleydu.
31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
Shunga, segek bolunglar, méning üch yil kéche-kündüz démey, herbiringlargha köz yashlirim bilen toxtimay nesihet bérip turghanliqimni ésinglarda tutunglar.
32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
Emdi men silerni Xudagha we Uning méhir-shepqet yetküzidighan söz-kalamigha tapshurimen. Bu söz-kalam étiqadinglarni qurushqa hem pak-muqeddes qilin’ghan barliq xelqi arisida iltipat qilinidighan mirastin silerni nésip qilishqa qadirdur.
33 Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
Men héchqachan héchkimdin kiyim-kéchek yaki altun-kümüsh tama qilip baqmighanmen.
34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
Silerge melumki, men ikki bilikimge tayinip, özümning we hemrahlirimning hajitidin chiqtim.
35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
Bundaq qilip herbir ishlarda men silerge mushundaq ejir-emgek arqiliq ajiz-hajetmenlerge yardem bérish lazimliqini, shundaqla Reb Eysa özi éytqan: «Bermek almaqtinmu bextliktur» déginini ésinglardin chiqarmasliqinglar kéreklikini körsettim.
36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
Bu sözlerni qilip bolup, u hemmeylen bilen birlikte tizlinip olturup dua qildi.
37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
Hemmeylen qattiq yighliship ketti; Pawlusning boynigha ésilip quchaqlap, qizghin söyüshti.
38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
Ularni eng azablighini Pawlusning, «Buningdin kéyin yüzümni qayta körelmeysiler» dégen sözi boldi. Kéyin, ular uni kémige chiqirip uzitip qoydi.
