Skutky Apoštolů 20
1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
Yalungyachung rinya nam kochingso, Paul mvngjwngnv vdwa gokkum nyatola okv bunua lvkobv gamgo mintvmiru nyapi kula alvbv vla bunua mintoku. Vbvrikunamv hv vnglin lakula okv Mesedonia bv vngtoku.
2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
Hv mooku mvnwnglo vngpikla okv mintvmiru karla nyitwng nga lvkobv doin awgo minggo kartoku. Vbvripikula hv Akaia lo aatoku,
3 V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
hoka hv poolu pwkgumgo dootoku. Hv gwngrap toku Sairia lo vngdu kubv vdwlo hv chinsu pvkudw Jius vdwgv ninyia nyiru rusvnga; vkvlvgabv hv mvngtoku Mesedonia bv vngkur dvkubv.
4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
Beria lokv, Pirhus gv kuunyilo Sopatarnyi lvkobv vngming gvvto; Tesalonika lokv Aristarkas okv Sekundas; Derbe lokv, Gaius; Asia mooku lokv, Taikikas okv Tropimus; okv Timoti.
5 Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
Bunu vngcho nyala okv Troas lo ngonua kaariala doonya toku.
6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
Ngonu Pilippi lokv vngraptoku vtwnglo vpap lvkmanam dvbam alulo okv alu longu kochingbv ngonu bunua Troas lo ribam tvku, hoka ngonu alu kanwgo ribam tvku.
7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
Karbualu gv arium ngonu mvnwng ngv lvkobv aakumchaakum nyatoku dvnam dvbam dubv. Paul nyitwng nga mintoku okv yupra lo gobv mimbwng la, hv logonvlo vngyu tvvkunam lvkwngbv.
8 A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
Mvdurupum awgo hungdungto ngonu mvnwng gv doopam dooku gv hogv karchung lo.
9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
Yaapa ako aminv Iutikas vla minam angv kirki lo dooto, okv Paul japbwngto, Yutikas yumi la okv yuptab toku, anyunganya nga ninyi yupngak tvku okv holutvku naam hogv karchung aom lokv kvdwlo hopvtoku. Vdwlo bunu ninyia svvrap tokudw okv hv siro tvku.
10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
Vbvritola Paul itoku okv atubongv ninyi gvlo joklwkla okv ninyia jarbwng toku. “Mvngdwk mabvka,” hv mintoku, “Hv vjak turdvdu!”
11 A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
Vbvrikunamv hv chaakur tvku hogv karchung bv, vtwng nga pimwkto, okv dvtoku. Bunu hum lvkobv awgo raami siro koching bv, Doonyi vka poklin dvkubv, Paul vngtoku.
12 I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
Bunu naatoku vmi yaapa anga turdubv naam lo chaagv toku okv mvnwng ngv hinging nyatoku.
13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
Ngonu svpwbv vngcho yala vngtoku okv Assos lo aalwk tvvto hoka ngonu Paulnyi svpwlo vnggv tvvto. Hv ngonua sibv ritokv vla mintoku, ogulvgavbolo hv hoka kvdwbv vngtvtvto.
14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
Vdwlo hv ngonua Assos lo paami sipvkudw, hv svpwbv vnggla okv Mitiline lo aagv toku.
15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
Ngonu hokv gvngv durapla okv Kios lo logo nvnga aachi toku. Alu gonvgv kochingbv ngonu Samos lo aatoku, okv ho alu ngonu Miletus lo aachitoku.
16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
Paul svpw lokv Epesus nga vngbo dubv mvngtoku, Asia mookulo dwa nyemu manam lvkwngbv. Vdwgo rinyupvdw, hv Pentikos alulo Jerusalem lo baapu alvbv aalwk dvkubv vla.
17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
Miletus lokv Paul Epesus lo gaam go milwkto, Gvrja gv nyigagatv vdwa ninyi kaarwk sudubv mintoku.
18 Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
Bunu vdwlo aachi tokudw, ninyi bunua mintoku, “Nonuno chindu oguaingbv ngoogv dwa nonu gvlo lvkobv rilariya kunama, Asia mooku lo ngoogv atuake bv aalwkri alu lokv.
19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
Jius nyi meegonv nga rinyingriruto okv nga achialvbv mvngdwkmvngku okv hirukaaya moto. Vbvritola ngo mvngdwkla nyikla sarla okv nyanyak alvbv Ahtu gv lvgabv ritoku.
20 Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
Nonuno ho chindo ngo oguguka mvngtung mabv minjito nonu gvbv alv jinvgo okv mvngtoku mvnwng gvbv okv nonugv naam gvbv.
21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
Jius okv Jentail vdwa ngo dinchi rungbv gamrw jitoku bunu atugv rimur am mvngdin lakula Pwknvyarnv gvloku okv ngonugv Ahtu Jisunyi mvngjwng dvkubv.
22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
Okv vjak, Darwknv Dowa tvvla kuju ngo Jerusalem bv vngjikunv, ngo chinsuma ogugo alo ririkudw.
23 Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
Ngo mvngchik chindu ho pamtv mvnwng lo Darwknv Dowv gamrw toku nga ho patwk lo dosv nga okv ngoogv hirukaya svngaka.
24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
Vbvritola ngo atugv singdung nga oguka mvngsuma; ngoogv mvngnam mvngchik vv ho Ahtu Jisu nga ritokv vla jinama, Pwknvyarnv gv anyuaya lokv Alvnv Yunying nga rinyadoonya dukubv mvngmwng dunv.
25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
“Ngo Pwknvyarnv gv Karv nga nonu mvnwng gv, pingkolo vngkarla japji kartoku. Okv vjv ngo chinduku ho nonuno nga lvkoka kaapa kumare.
26 Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
Vkvlvgabv ngo silu gv alu lokv nonuna jvjvklvbv mirw doonv la: Vdwlo nonu akonvka nyenam goka dubolo, ngo ogugoka nonu lvlo ajv laya kumare.
27 Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
Ngo Pwknvyarnv gv nonua chinsv gui vla mvngnam ogumvnwng nga nonua minji pvkunv.
28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
Vkvlvgabv nonu atubongv chvrv bv kaala dosutvka okv Darwknv Dow gv nonua svlar kaaria dubv jinam vdwaka. Pwknvyarnv gv goklin kunam nyi vdwa rigv nvgobv ritokuka, hv ninyigv atubogv kuunyilo gv oyi lokv ninyigvbv mvpv kunv.
29 Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
Ngo chindo ho ngoogv vngrokochingbv, nonugv pingkolo nyi vv busunam svcha jvbv rinv ngv aari nvpv okv gwngkw rinvpv nonua domumare.
30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
Dwv aari kunvpv noogv atubogv nyi lokv, vnggv rikunvpv mvngjwngnv vdwa bunugv koching bv.
31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
Vkvlvgabv bununo atuv hindum silaka! mvngpa laka ngoogv nam doomadakma bv nyiksinyikla dwkla nyingum go ho aluayu bv nonu mvnwng nga okv akinakin bv minpv nama.
32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
“Okv vjak ngo nonuam Pwknvyarnv gv ringnam lo okv ninyigv ayanv doin lo tulwk jidunv, si nonua gwlwk am jiriku okv Pwknvyarnv gv anyuaya kunam ninyigv nyi mvnwng nga jiriku.
33 Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
Ngo vdwloka mvngma dvnv Yvvgvloka morkoain go okv vji vbego.
34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
Nonuno chindo oguaingbv ngo kudungkua ridudw ngoogv atugv laak lokv atubongv svngsu dubv okv ajin vdwaka.
35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
Ogumvnwng nga ngo ritoku, ngo kaatamto oguaingbv ridur svngvdw ngonu heema nvnga ridur svvgorung. Mvngpa laka ngonugv Ahtu Jisu gv gaama ninyi atubongv minto, ‘Jinam si laanam amamsvnga mvngpu yadunv.’”
36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
Paul ninyigv minyaro koching bv, hv lvbwng lokv kompv tvla nyi mvnwng nga okv kumtoku.
37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
Bunu mvnwng ngv kapnya toku okv chvgap toku okv mopup tvku ninyia.
38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
Bunu mvnwng ngv mvngru nyatoku ogulvgavbolo Paul bunua mintoku, “nonuno nga vdwloka lvkodv kaapa kumare.” Vkvlvgabv bunu ninyia svpwlo vnglwk minggv toku.
