Skutky Apoštolů 20
1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
Chitututu chila pechamaliki Pauli avakemili vamsadika vala akavakangamalisa mtima. Kangi akalagana nawu na kuhamba Makedonia.
2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
Apitayi pandi za muji wula kuvakangamalisa vandu mitima mu malovi gaki gamahele, na kuhika ku Ugiliki.
3 V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
Kwenuko atamili miyehi yidatu. Hinu peajitendeleka kuhamba ku Silia, akamanya kuvya Vayawudi vavi mukumkitila mpangu uhakau, ndi akahamula kuwuya munjila ya ku Makedonia.
4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
Vandu ava ndi vealongosini nawu, Sapato mwana wa Piho mundu wa ku Belea, Alistako na Sekundo vandu va ku Tesalonike, vangi vavi Gayo mkolonjinji ku Delibe, Timoti pamonga na Tukiko na Tofimo vandu va kuhuma muji wa Asia.
5 Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
Vandu ava vatilongolili na kuhamba kutilindila ku Tloa kula.
6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
Nambu tete, pawamaliki Mselebuko wa Mabumunda gangali ngemeku, tayingili muwatu kuhuma ku Filipi, mulugendu lwa magono mhanu ndi tikahika ku Tloa. Tatamili kwenuko lijuma limonga.
7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
Ndi Jumamosi kimihi takonganiki ndava ya kulya pamonga. Muni Pauli aganayi kuwuka chilau yaki, ndi avakokosili vandu mbaka pagati ya kilu.
8 A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
Kugolofa kwetakonganiki kwavili na hahi zamahele ziyaka.
9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
Msongolo mmonga liina laki Eutuko atamili palidilisha lukumbi Pauli ikokosa palukumbi lutali. Eutiko atumbwili kutitila lugono hati pamwishu lugono lwamgalisi akagwa kuhuma ku golofa ya datu mbaka pahi. Pevahambili kumyinula vamkoli amali kufwa.
10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
Pauli akahuluka pahi, akajigonesa panani yaki na kumkumbatila, akajova, “Mkoto kuvemba ndava avi mumi.”
11 A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
Akakwela kavili kuchumba cha kunani kula, akanukula libumunda na kulya. Akayendelela kukokosa kwa lukumbi lutali mbaka hambakucha, kangi akawuka.
12 I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
Vandu vala vakawuya nayu msongolo yula kunyumba alamili hotohoto, ndi vakapoleswa neju.
13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
Nambu tete tayingili muwatu kulongolela ku Aso kwetikumtola Pauli. Ndi cheapangili mwene muni aganili kuhika kwenuko munjila ya kundumba.
14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
Hinu atikolili ku Aso tikamutola muwatu, na kuhamba nayu Mitulene.
15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
Tavi mulugendu lwa kuhuma kwenuko na chilau yaki tahikili Kio. Pamalau yaki tahikili ku Samo na Pamtondogolo yaki tikahika ku Mileto.
16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
Ndava Pauli aganili lepi kuvedukila ku Efeso muni akotoka kutamakisa neju mulima wa Asia. Ayumbatika kuhika ku Yelusalemu kumselebuko wa Pentekoste ngati yihotoleka.
17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
Kuhuma Mileto Pauli avatumili ujumbi kwa vachilongosi va msambi wa vandu vevakumsadika Kilisitu va ku Efeso vakonganika nayu.
18 Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
Hinu pavamhikalili akavajovela, mwavene mmanyili chenitamili na nyenye magono goha kutumbula ligono la kutumbula panahikili mulima uwu wa Asia.
19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
Mmanyili chenimuhengili Bambu cha ungolongondi woha, na maholi, mu mang'ahiso goha geganikolili ndava mipangu mihakau ya Vayawudi.
20 Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
Mmanyili kuvya hati padebe nayogwipi lepi kuvakokosela pavandu na munyumba zinu, kuvawula chochoha chechikuvatangatila.
21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
Navabesili vandu voha, Vayawudi na vangali Vayawudi, vamuwuyila Chapanga na kumsadika Bambu witu Yesu.
22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
Hinu, myuwanila! Nikumyidakila Mpungu Msopi, nihamba ku Yelusalemu changali kumanya gegakunikolela.
23 Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
Nga chindu chimonga chenikuchimanya, Mpungu Msopi akunilangisa kuvya mukila muji chifungu na mang'ahiso ndi vyevyi kunilindila.
24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
Nambu nivalanga lepi wumi wangu kuvya chindu, kwa nene ndi kumalakisa utumi wa lihengu lila leanipelili Bambu Yesu, kujova ndava ya Lilovi la Bwina la ubwina wa Chapanga.
25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
“Nigendili pagati yinu mwavoha kukokosa Unkosi wa Chapanga. Nambu hinu, nimanyili avi lepi mundu hati mmonga winu mweakuniwona kavili.
26 Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
Hinu lelu nijova chakaka, kuvya mmonga winu akayaga, mhalu wa nene lepi.
27 Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
Ndava muni hata padebe naleki lepi kuvakokosela mwapangu woha wa Chapanga.
28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
Mujiyangalila mwavene, myungayi msambi wa vandu vevakumsadika Kilisitu uwu, Mpungu Msopi avaviki nyenye mvya valonda vaki. Leajipatili kwa ngasi ya Mwana waki.
29 Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
Nimanyili kuvya peniwukayi, mabwa gakali ga kudahi yati gavazangila changali lipyana msambi wenuwo.
30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
Hati pagati yinu yati vihumila vandu veviwula mawuliwu ga udese muni vavayaganisa vamsadika, vavalanda vene.
31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
Ndava ya yeniyo, mvya mihu kuni mukumbukayi kuvya mulukumbi lwa miyaka yidatu muhi na kilu katu nalekili lepi kumbesa kila mmonga winu kwa maholi.”
32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
“Hinu ndi, nikuvavika nyenye pahi muulonda waki Chapanga na ujumbi wa mota yaki. Mwene anauhotola wa kuvasindimalisa na kuvapela uhali pamonga nawu vandu vaki vamsopi.
33 Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
Nene nanogili lepi mashonga amala zahabu amala nyula za mundu yeyoha.
34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
Mwavene mmanyili kuvya namwene nihegili lihengu mu mawoko gangu, ndava ya kupata gegiganikiwa kwa nene na vayangu.
35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
Pamahele nivalangisi luhumu kuvya kuhenga mahengu neju, yikutigana kuvatangatila vangali makakala, na tikumbuka mu malovi ga Bambu Yesu mwene, ‘Mbanga neju kuwusa kuliku kupokela.’”
36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
Peamali kujova genago, Pauli akafugama pamonga nawu voha akayupa kwa Chapanga.
37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
Voha vakavya mukuvemba neju, pevalaga Pauli kuni vamkumbatili cha uganu.
38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
Lijambu lelavavinisi neju ndi lila leajovili yati vakumlola lepi kavili. Hinu ndi vamhindikili mbaka muwatu.
