Skutky Apoštolů 20
1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.
Are xtaniꞌ ri tzukun chꞌoꞌj, ri Pablo xuꞌsikꞌij ri kojonelabꞌ rech jeriꞌ kuꞌpixibꞌaj, xuqujeꞌ kukubꞌisaj kikꞌuꞌx. Kꞌa te riꞌ xuꞌchꞌabꞌej kanoq, xeꞌ pa Macedonia.
2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
Xuꞌpixabꞌaj kꞌu ri aꞌlaxik ri e kꞌo pa taq ri tinimit ri xikꞌow wi. Xuꞌtaqchiꞌj ri kojonelabꞌ kejeqiꞌk pa ri kikojobꞌal. Kꞌisbꞌal re xopan pa ri tinimit Grecia.
3 V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
Oxibꞌ ikꞌ xkꞌojiꞌ chilaꞌ. Are jubꞌiqꞌ karaj keꞌ pa jun jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ jaꞌ rech keꞌ pa ri tinimit Siria, xuto chi ri winaq aꞌj Israel tajin kakichomaj ubꞌanik kꞌax che, rumal riꞌ xtzalij kan pa ri tinimit Macedonia.
4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
Xachiꞌlax kꞌu bꞌik kumal ri Sópater aj Berea, ri Aristarco, ri Segundo aj Tesalónica, ri Gayo aj Derbe, ri Timoteo, xuqujeꞌ ri Tíquico, xuqujeꞌ ri Trófimo e kojonelabꞌ aꞌj Asia.
5 Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.
We achyabꞌ riꞌ xenabꞌej bꞌik, xujkayeꞌj apanoq pa ri tinimit Troas.
6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
Are xikꞌow ri nimaqꞌij Pascua xujel bꞌik pa ri tinimit Filipos xujeꞌ pa jun jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ jaꞌ, are ikꞌowinaq chi jobꞌ qꞌij, xubꞌeꞌqariqaꞌ pa ri tinimit Troas. Wuqubꞌ qꞌij kꞌut xujkanaj kan chilaꞌ.
7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
Pa ri nabꞌe qꞌij rech ri wuqubꞌ qꞌij xqamulij qibꞌ rech junam kujwaꞌik, naꞌtabꞌal rech ri ukamikal ri Ajawxel Jesús. Ri Pablo kꞌut xutzijoj ri utzij ri Dios chike ri kojonelabꞌ, naj xtzijonik kꞌa xuꞌriqa na ri nikꞌaj aqꞌabꞌ rumal cher chukabꞌ qꞌij kel bꞌik chilaꞌ.
8 A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
Chilaꞌ uj kꞌo wi pa ri ja ri kꞌo chi kawiq. Kꞌi qꞌaqꞌ tunal e tzijitzoj.
9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
Kꞌo kꞌu jun ala ubꞌiꞌ Eutico, tꞌuyul pa ri wentaꞌn pa ri urox wiq ja. Ri ala sibꞌalaj kꞌax uwaram, rumal riꞌ xtzaq loq pa ri ulew, xkamik.
10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
Xqaj kꞌu loq ri Pablo, xumatzej ri ala, xuchꞌelej, kꞌa te riꞌ xubꞌij chike ri winaq: Mixiꞌj iwibꞌ, we ala riꞌ kꞌaslik.
11 A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
Ri Pablo xpaqiꞌ chi junmul pa ri ja, xwaꞌ kukꞌ ri kojonelabꞌ, kꞌa te riꞌ xtzijon chi na kukꞌ junmul kꞌa xsaqir na, kꞌa te riꞌ xeꞌek.
12 I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
Xkikꞌam kꞌu bꞌi ri ala cho rachoch kꞌaslik. Konojel kꞌut sibꞌalaj xekiꞌkotik.
13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
Ri Pablo cho ulew xeꞌ pa ri tinimit Asón, uj xujeꞌ pa jun jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ ri jaꞌ, xqachomaj chi kaqakꞌam bꞌi ri Pablo pa riꞌ ri tinimit riꞌ.
14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
Are xqariq ri Pablo, xok bꞌik qukꞌ pa ri jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ jaꞌ. Junam xujeꞌ pa ri tinimit Mitilene.
15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
Chukabꞌ qꞌij qelik bꞌik chilaꞌ xujeꞌ je laꞌ pa Quío. Che ri jun qꞌij chik xujeꞌ chuchiꞌ ri jaꞌ ubꞌiꞌ Samos; xujikꞌow bꞌi pa Trogilio, kꞌa te riꞌ chukabꞌ qꞌij xujopan pa Mileto.
16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.
Ri Pablo kꞌut xuchomaj chi man kikꞌow ta bꞌik pa ri tinimit Éfeso rech man kabꞌeyetaj taj pa Asia. Jeriꞌ rumal cher karaj karikꞌowisaj ri Pentecostés pa ri tinimit Jerusalén.
17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
Are uj kꞌo chi pa ri tinimit Mileto, ri Pablo xtaqan che kisikꞌixik ri kꞌamal taq bꞌe rech ri komontyox ri kꞌo pa ri tinimit Éfeso rech katzijon kukꞌ.
18 Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
Are xoꞌpan ri kꞌamal taq bꞌe xubꞌij chike: Iwetaꞌm jas jeꞌ in noꞌjininaq che ri qꞌij are xinul waral pa Asia kꞌa kamik.
19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
Ronojel qꞌij are xinkꞌojiꞌ iwukꞌ xinpatanij ri Ajawxel Jesús, man xinnimarisaj ta wibꞌ. Rukꞌ oqꞌej xinbꞌan ri nuchak iwukꞌ, xuqujeꞌ xinriq kꞌi uwach kꞌaxkꞌolal rumal ronojel ri xkibꞌan ri winaq aꞌj Israel chwe.
20 Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
Pune jeriꞌ, xintzijoj ri utzij ri Dios chiꞌwe pa taq iwachoch xuqujeꞌ pa taq ri nimaq taq kꞌolibꞌal xinya ronojel uwach kꞌutuꞌn ri kajawataj chiꞌwe.
21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
Xinbꞌij chike konojel ri winaq aꞌj Israel xuqujeꞌ ri man aꞌj Israel taj rajawaxik chi rajawaxik kakikꞌex kikꞌuꞌx, kakikꞌex kichomanik cho ri Dios, xuqujeꞌ kakiya kan ri kimak, rech kekojon che ri Ajawxel Jesucristo.
22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
Kamik kꞌut kineꞌ pa ri tinimit Jerusalén. Rajawaxik kinniman che ri Tyoxalaj Uxlabꞌixel ri in taqowinaq loq. Man wetaꞌm ta kꞌut jas ri kabꞌan na chwe chilaꞌ.
23 Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
Xwi wetaꞌm ri ubꞌim ri Uxlabꞌixel chwe pa ronojel ri tinimit chi kinokisax na pa cheꞌ xuqujeꞌ kinriq na kꞌax are kintzalij pa Jerusalén.
24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
Man kinok ta kꞌu il cho we kꞌaxkꞌolal riꞌ, xuqujeꞌ man are ta qas nim kinwil wi. Are kawaj kinkꞌis ri nuchak ri nutaqem rech kinopan pa ri kꞌisbꞌal rech ri nukꞌaslemal rukꞌ kiꞌkotem xuqujeꞌ kintoꞌtaj chutzijoxik ri utzij ri Dios, chike ri winaq, are waꞌ chilibꞌetal chwe rumal ri Ajawxel Jesús. Kinbꞌij chike ri winaq chi ri Dios sibꞌalaj kutoqꞌobꞌisaj kiwach konojel.
25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
Kamik kꞌut qas wetaꞌm chi man kꞌo ta jun chiꞌwech, ri nutzijom ri utzij ri Dios che ri karil chi na nuwach junmul chik.
26 Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.
Rumal riꞌ kamik kinbꞌij chiꞌwe chi man kꞌo ta numak chiꞌwe we kiriq jun alik kamikal.
27 Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.
Rumal cher xinya ubꞌixik chiꞌwe ronojel ri uchomam ri Dios pa qawiꞌ. Man kꞌo ta jun kꞌutuꞌn ri mat xinya chiꞌwe.
28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
Chichajij bꞌa iwibꞌ, xuqujeꞌ chiꞌchajij ri qachalal kojonelabꞌ. Rumal chi ri Uxlabꞌixel xubꞌan kꞌamal taq bꞌe chiꞌwe chiꞌchajij bꞌa konojel ri qachalal ri e kojoninaq che ri Ajawxel Jesús, ri xkam cho ri ripbꞌal, xuya ri ukikꞌel rech jeriꞌ ri winaq kakiriq ri utobꞌanik ri Dios.
29 Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
Wetaꞌm chi we xinel bꞌik iwukꞌ, kepe na achyabꞌ ri kakibꞌan na kꞌax chike ri kojonelabꞌ, je kakibꞌan na itzel taq kayoꞌt ri keꞌkitij chij.
30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
Kekꞌojiꞌ kꞌu na jujun achyabꞌ e bꞌanal taq tzij chiꞌxoꞌl, keꞌkitijoj na ri winaq che bꞌanoj tzij, keꞌkimenkꞌetij kꞌu na e kꞌi kojonelabꞌ kukꞌ.
31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
Rumal bꞌa riꞌ, chixkꞌasloq, naꞌtaj chiꞌwe chi oxibꞌ junabꞌ, chi paqꞌij chi chaqꞌabꞌ, man xintaniꞌ ta che ipixabꞌaxik rukꞌ oqꞌej.
32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
Kamik kꞌut, qachalal, kixinjach kan puꞌqꞌabꞌ ri Dios rech man kasachan ta ri utzij ri Dios ri kukꞌut chiqawach chi sibꞌalaj nim ri utoqꞌobꞌ pa qawiꞌ. We tzij riꞌ kakwinik kuya ichuqꞌabꞌ, xuqujeꞌ kuya ri iwechabꞌal junam kukꞌ konojel ri e rech ri Dios.
33 Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
Man are ta ri irajil man are ta riꞌ iwatzꞌyaq xinrayij.
34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
Qas iwetaꞌm chi xinchakun chuchꞌekik ronojel ri xajawataj chwe, xuqujeꞌ ri xajawataj chike ri e kꞌo wukꞌ.
35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
Nukꞌutum chiꞌwach chi rajawaxik kujchakunik chuchꞌekik ri kajawataj chaqe, rech jeriꞌ kujkwinik keꞌqatoꞌ ri kꞌo kirajawaxik. Xinnaꞌtaj chiꞌwe chi ri utzij ri Ajawxel Jesús ri kubꞌij: “Are utz re ri winaq ri kasipanik cho ri winaq ri kakꞌamawaꞌnik.”
36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
Are xbꞌiꞌtaj we tzij riꞌ rumal ri Pablo, xukiꞌk, xubꞌan chꞌawem kukꞌ konojel ri kojonelabꞌ.
37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
Kꞌa te riꞌ sibꞌalaj xoꞌqꞌik. Ri aꞌlaxik xkimatzej ri Pablo xuqujeꞌ xkitzꞌumaj.
38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.
Ri aꞌlaxik xkachiꞌlaj bꞌik ri Pablo rukꞌ loqꞌanik xekijacha kanoq pa jun jukubꞌ bꞌinibꞌal. Are xoꞌpan chuchiꞌ ri jaꞌ xoꞌqꞌik, xkimatzej ri Pablo. Sibꞌalaj xebꞌisonik rumal xubꞌij chike chi man kakil ta chi wi uwach junmul chik.
