Skutky Apoštolů 20

1 Když pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a požehnav jich, vyšel odtud, aby se bral do Macedonie.

After the uproar had ceased, Paul sent for the disciples and, after embracing them, bade them farewell, and started for Macedonia.

2 A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,

And when he had passed through those districts and encouraged the disciples in many addresses, he came into Greece where he spent three months.

3 V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu zálohy, ) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.

Just as he was about to set sail for Syria, the Jews laid a plot against him, and he determined to return through Macedonia.

4 I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.

There accompanied him as far as Asia, Sopater of Berea, the son of Pyrrhus; and of the Thessalonians, Aristarchus and Secundus; and Gaius of Derbe, and Timothy; and the Asians, Tychicus and Trophimus.

5 Ti všickni šedše napřed, dočkali nás v Troadě.

Now these had gone on, and were awaiting us at Troas;

6 My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.

but we ourselves set sail from Philippi, after the days of unleavened bread, and joined them five days later at Troas. There we remained for a week.

7 Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.

On the first day of the week we met for the breaking of bread, and Paul, who was going away the next morning, began preaching to them, and prolonged his discourse until midnight.

8 A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.

Now there were many lamps in the upper room where we were assembled,

9 Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.

and a young man named Eutychus was sitting in a window, overborne by deep sleep, while Paul continued to preach at length. Overcome at last by sleep, he fell down from the third story, and was taken up dead.

10 I sstoupiv dolů Pavel, zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.

Then Paul went down, threw himself upon him, and embracing him, said. "Do not lament; his life is still in him."

11 A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.

Then he went upstairs again, broke bread and took some food, and after talking with them a long time, even until daybreak, he left them.

12 I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.

They had taken the lad home alive, and were not a little comforted.

13 My pak vstoupivše na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.

The rest of us going before to the ship, set sail for Assos, intending to take Paul on board there; for so he had appointed, because he intended to go by land.

14 A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.

And when he met us at Assos, we took him in, and came to Mitylene.

15 A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.

We sailed from thence, and arrived next day off Chios; and the day after we touched at Samos; and the following day we came to Mitylene.

16 Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o letnicích v Jeruzalémě.

For Paul had determined to sail past Ephesus, so as not to spend time in Asia, for he was hurrying to get to Jerusalem, if it were possible, by the day of Pentecost.

17 Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.

From Miletus he sent to Ephesus for the elders of the church to come to him;

18 Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,

and when they arrived, he said to them. "You yourselves know quite well, how I lived among you, from the first day that I set foot in Asia,

19 Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.

"serving the Lord with all lowliness of mind, and with tears, and amid trials that befell me through the plots of the Jews.

20 Kterak jsem ničehož nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,

"You know that I never shrank from declaring to you anything that was profitable, nor from teaching you publicity and in your homes,

21 Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.

testifying both to Jews and Greeks repentance toward God, and faith toward our Lord Jesus Christ.

22 A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,

And now I am going to Jerusalem, bound in the Spirit, not knowing what will befall me there,

23 Než že Duch svatý po městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.

except that in city after city the Holy Spirit is warning me that bonds and afflictions are awaiting me.

24 Však já nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.

But I hold not my life of any account, as dear unto myself, if only I may run my race, and accomplish the ministry which I received from the Lord Jesus, to attest the gospel of the grace of God.

25 A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.

And now I know that not one of you among whom I went about preaching the kingdom, will ever see my face again.

26 Protož osvědčujiť vám dnešní den, žeť jsem čist od krve všech.

So I testify to you this day that I am clear from the blood of all men;

27 Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.

I never shrank from telling you the whole counsel of God.

28 Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.

Take heed to yourselves and to all the flock of which the Holy Spirit has appointed you overseers, and be shepherds of the church of God which he has purchased with his own blood.

29 Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.

I know that after my departure fierce wolves will come among you, and they will not spare the flock;

30 A z vás samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.

and that from among your own number, men will arise, perverting the truth, to draw away the disciples after them.

31 Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.

So be on guard; and remember that for three years I ceased not to admonish you all, night and day, even with tears.

32 A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.

"And now I commend you to God and to the word of his grace. He is able to build you up, and to give you your inheritance among all those who are consecrated.

33 Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.

"No man’s silver or gold of clothing did I ever covet.

34 Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.

"You yourselves know how these hands of mine provided for my needs, and those of my companions.

35 Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.

"In all things I have set you an example, how that so toiling, you ought to help the weak and to remember the words of the Lord Jesus, how he himself said, "It is more blessed to give than to receive."

36 A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.

When he had so said, Paul kneeled down, and prayed with them.

37 I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,

And they all began, with loud lamentations, to throw their arms about his neck, and to kiss him lovingly, again and again,

38 Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.

sorrowing most of all for the words that he had spoken, that after that day they should look upon his face no more. And they began to escort him to the ship.