Skutky Apoštolů 2
1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě.
Vdwlo Pintikost aluv aakunamv, mvngjwngnv vdwv lvkobv dooku akin lo dookum toku.
2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.
Dvminmabv nyido gvngv doogumdoori ngv gumnam jvbv kai alvbv svdu duto, okv bunu vdwgv dooku naam lo dulwk toku.
3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich.
Vbvrikunamv bunu ogu vmv mvriak taakar nam aingbv kaapatoku okv hoka akinakin lo mvsit karto.
4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.
Darwknv Dowv lvkobv ho mvnwng nga aaku namv Dowv kvvbi gaam aingbv japdu kubv bunua mvtoku.
5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest.
Jerusalem lo Jius vdwv dookunamv, nyiamooku mvnwng lokv diringmooku mvnwng dormo nyi vdwv aakum toku.
6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.
Vdwlo bunu so svdua tvvpapvdw, nyi nyitwnggo aakum toku. Bunu mvnwng ngv yaa mvngtoku, ogulvgavbolo akinakin bv mvnwng ngv mvngjwngnv vdwa bunu atugv gaambv japdubv tvvtoku.
7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?
Mvngrimvngma okv kaasartabo mvngdukla bunu gokto, “So nyi japnv vdwv si Galili nyi jvbv!
8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?
Si oguaingbv, vbvrikunamv, ngonu mvnwng ngv ho bunua ngonugv atugv gaam nga japdubv tvvdunv?
9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,
Ngonu Partia lokv, Media, okv Elam; Mesopotamia lokv, Judia, okv kapadosia; Pontus okv Asia lokv gvngv,
10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení,
Prigia lokv, okv Pampilia lokv, Ijipt okv Sairen nvchi Libya mooku lokv. Ngonu kvvgonv Rom lokv gvngv,
11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.
Jius okv Jentail judaism lo aakunv nyitwng anyiv, okv ngonu kvvgonv Kret okv Arabia lokv gvngv vjvka ngonu mvnwng ngv bunua ngoogv gaambv japdubv tvvdu Pwknvyarnv gv ogu kairungnv go rinam lvgabv!”
12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude?
Lamnam okv mvngbwk mabv, bunu akonv akonyi tvvka minsuto, “Si ogu gubvri?”
13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.
Vbvritola kvvgonv mvngjwngnv vdwa giokw nyala, minto, “So nyi vdwv tvngkium nyapv!”
14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých.
Vbvrikunamv Pitar vringgola akin Apostol am lvkobv daktoku okv gamtv alvbv milinto bunua: “Okv yvvdw Jerusalem lo doonv vdwv nonu mvnwng ngv Jius aingbv ritoku, nga tvvriato okv klai ngo nonua mintodv si oguvdw.
15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den.
So nyi vdwv tvngmanv, oguaingbv no mvngdudw; si arugv kia baje mvngchikdu.
16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:
Vmabvya, so si nyijwk Joel gv ogugo mingkunamv vvkv:
17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh, ) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.
‘Pwknvyarnv minto, ogu gunyi ngo rirungre so sung ataranya alu lo: Ngoogv Dowa ngo mvnwng gv aolo pwlwk jire. Ngoogv doina, noogv kuunyilo okv nyimv vdwv minkar riku; noogv nyipayapa vdwv nyikrw kaare, okv noogv nyikam vdwv yuma maare.
18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.
Vvka tikmabv, ngoogv nyira anyi, pakbu okv paknv loka, Ngo aamure ngoogv Dow ho alunyi, okv bunu minjire ngoogv doina.
19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou.
Ngo nyido aolo lamrwpadubv kaatamre okv sichingmooku lvkwnglo kaasartabo more. Hoka ka oyi, vmv, okv mvkwv doore;
20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.
Donyiv nyikumare, okv Pooluv oyi jvbv yalwngre, Ahtu gv aamadvbv kairungnv okv yunglitnam alu lo.
21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
Okv vbvrikunamv, yvvdw Ahtunyi ringkudubv gokdunv um ringreku.’
22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte,
“Tvvgapto soogv gamchar am, Israel ribam vdwv! Jisu Najaret gv nyi go vv darwknv tulwkkunama kaatamto nonua lamrwpadubv okv kaasartabo bv Pwknvyarnv ninyigv lokv kaatamto. Nonu atubongv chinsudo sum, si nonugv pingkolo ritoku.
23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.
Ninyigv atubongv mvngdung lokv Pwknvyarnv mvngpv kunam ho Jisunyi bunu gvlo laklwk jitoku; okv nonuno rimurnv nyi vdwa ninyia daapo lo takki motoku.
24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.
Vbvritola Pwknvyarnv ninyia sinam lokv turkur motoku, ninyia jwkrw jitoku, ogulvgabv ninyia hv rila mato sinamv patwk doonv nyi jvbv naatung nyomare.
25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.
Dabid ninyigv lvkwnglo minto, ‘Hoogv dw mvnwng lo ngo Ahtunyi kaato, hv ngoogv nvchilo dooto okv ngo adwkakunam kaamare.
26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.
Okv vkvlvgabv ngo gvlo himpuv puulvk duku, okv ngoogv gamcharv achialvbv alv duku. Okv ngo, sidajvka ngo ka, mvngjwng ngv doming gvvriku,
vkvlvgabv no nga achialvbv siku sichingmooku lo tulatua mare; noogv mvngjwngnv nyira nga nyibunglo yaalwk momare. (Hadēs g86)
28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.
No nga kaatamto singjiku lamtv nga, okv noogv doonam lokv nga lvkobv himpu moto.’
29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
“Ngoogv ajin vdwa, Ngo nonua minda kalabv mindunv ngoogv yungnam abuapa Dvbv Dabid gv lvkwngbv. Hv sitoku okv svma nga ritoku, okv ninyigv nyibung ngv silu gudvbv ngonua lvkobv dooming gvdo.
30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho,
Hv nyijwk gubv ritoku, okv Pwknvyarnv ogugo ninyia milv pvdw um hv chindu: Pwknvyarnv milv toku Dvbv Dabid aingnvgo, ninyigv husi lokv akonyi Dvbv bv mvre.
31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. (Hadēs g86)
Dabid kaapato Pwknvyarnv ogugo vngtvritv dunvdw aarinvlo, okv hv minto Kristo gv turkur kunam lvkwng lo, ‘Hv siku sichingmooku soka tulatua kumare; ninyigv ayak vv nyibung boloka yaaku mare.’ (Hadēs g86)
32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme.
Pwknvyarnv Jisunyi sikunam lokv tukur motoku, okv sung ngonu mvnwng ngv jvjv nga kaarianvngv.
33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.
Hv ka turkur kunv ngv Pwknvyarnv gv lakbik peelvbv doonv, ninyigv Abu lokv okv Darwknv Dowa ninyi naarwk sitoku, ninyigv milvnam lokv. No ogu gunyi vjv kaadunv okv tvvdunv si ninyigv jinamgo ho hv ngonua Darwknv Dowa jilwk toku.
34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Hv Dabid mato yvvdw nyidomooku tolobv chaakunv; vbvritola Dabid atuv mintoku, ‘Ahtu ngoogv Ahtunyi minto: Soka dooto ngoogv lakbik kiambv
35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých.
ngo noogv nyimak am lvchu arwnglo vvpvma dvdvlo.’
36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.
“Israel gv nyi mvnwng ngv, vbvritola hoka nonu chirungto si Jisu, yvvnyi nonu daapolo takipvdw, ho angv Pwknvyarnv gv mvkunam Ahtu okv Messiah!”
37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?
Vdwlo nyi vdwv sum tvvpa pukudw, bunu mvnwng ngv achialvbv adwkakuto okv Pitarnyi minto okv kvvbi Apostol vdwaka, “Achiboru vdwv ngonu ogubv rire?”
38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.
Pitar bunua minto, “Nonuno akinakinv rimur lokv lirung tokuka okv Jisu Kristo gv amin bv baptisma laato kuka, vbvribolo nonugv rimur am mvngnga jiriku; okv nonuno Pwknvyarnv gv jinam nga naarwk siriku, Darwknv Dowa.
39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.
Pwknvyarnv gv milvpvvnamv nonua okv nonugv umvuu vdwa, okv mvnwng nga yvvbunu adu lokv—mvnwng nga ngonugv Ahtu Pwknvyarnv ninyi atubogv lvgabv goklwkto.”
40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.
Pitar bunua dinchinam gaam minto okv hv mindwkkrwkla minto, “Alvmanv nyi vdwgvlo mvritririt aarinvpv nonuno ringsu laka!”
41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců.
Bunu vdwv awgonv mvngjwngto ninyigv doina okv baptisma naakunam, okv ho alulo hejar aom dvsv gobv nyitwnggo apam hoka aapwng toku.
42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách.
Bunugv dwa jila Apostol vdwgvlo risar sunya toku, kumkulo kumbam nyato, dvnam am jimi suto okv kummi suto.
43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly.
Aigo lamrwpanam okv kaasartabo namgo ritoku Apostol lokv okv nyi mvnwng ngv kaalam paktola mvngto.
44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné.
Mvngjwngnv mvnwng ngv lvkin gubv nvchibv kumkulo kumbv ribv nyatoku okv bunugv yikungyira am ajinanying nga jimi sunya toku.
45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo.
Bunu vdwv atugv yikungyira okv ayi nga pyoktokula okv morko nga mvnwng ngv pingkolo akinakin gv ogugo dinchinam nga orpinorin sito.
46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,
Alu logo yayaku bunu lvkobv Pwknvyarnv gv Naam arwnglo apam gubv kaarwksuto, okv bunugv dvnamtvngnam nga bunugv naamlo lvkobv, hapokv mvngpula okv nyaknyak bv dvbamto,
47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.
Pwknvyarnv hartv la, okv nyi mvnwng gv alvbv mvngnam saknama himpala himpu nyatoku. Okv alu lokia Ahtu ringlin kunam vdwa bunugv apumlo aapwng momu toku.
