Skutky Apoštolů 2
1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě.
Ie tondroke i andro Halimampoloy, songa nitraok’ an-toetse raik’ ao,
2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.
le nivovoa’ ty feo boak’ an-dikerañe ao manahake ty fikofaon-tio-bey nañatseke ty anjomba niambesara’ iereo.
3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich.
Le nisodehañe añ’atrefa’ iereo ty raha hoe lel-afo nitsiriaria, vaho sindre nivotraha’e.
4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.
Songa nilifore’ i Arofo Masiñey vaho namototse nisaontsy an-tsaontsy an-kafaankafa, amy nampisaontsie’ i Arofoy.
5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest.
Ie henane zay, nañialo e Ierosaleme ao ty Jiosy, ondaty vañoñe boak’amy ze pato-razañe ambanen-dikerañeo.
6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.
Ie nahajanjiñe i feo zay le nifanontoñe ho valobohoke, nidaba amy te songa nahajanjiñe ty saontsi’e.
7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?
Sindre nilatsa naho nivereñe vaho nifanao ty hoe: Inao! tsy nte-Galilia v’ondaty iaby milañoñeo?
8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?
Aa vaho akore tika ro songa mahajanjiñe ty saontsy nibeizeñe aze?
9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,
Nte Partia naho nte Media naho nte Elama, naho o mpimoneñe e Mesopotamia naho e Iehodà naho e Kapadokia naho e Ponto vaho Asiao;
10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení,
o Frigia naho Pamfilia, Egipte naho am-paripari’ i Libià mañohoke i Kirenà naho ambahiny hirike Romao: Jiosy naho o niova ho Jiosio
11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.
le nte Kreta vaho Arabo, sindre mijanjiñe ami’ty saontsi’e te nitaliliañe o fitoloñan’ Añahare ra’elahio.
12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude?
Ie fonga nilatsà naho vata’e niembetse le nifanao ty hoe: Inom-bao ty taly izao?
13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.
Hoe ka ty nikobiha’ ty ila’e: Etsa-divai-vao ondatio.
14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých.
Niharo nijohañe amy folo raik’ amby rey t’i Petera, ie nipoña-peo nanao ty hoe: Ry nte-Iehodao! ry mpimoneñ’ e Ierosaleme iabio, mahafohìna vaho tomiro o entakoo:
15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den.
Tsy jike ondaty retoañe amy fitsakorea’ areo azey, ie vaho amy ora fahatelo’ i àndroiy.
16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:
Fa hoe ty nampisaontsieñe i Joela mpitoky:
17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh, ) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.
Ho tondrok’ amo andro hengaha’eo, hoe t’i Andrianañahare, te ho kofòhako boak’ an-troko ao ze atao nofotse, le hitoky o anadahi’ areoo naho o anak’ampela’ areoo, naho hioniñe aroñaroñe o ajalahi’ areoo, vaho hañinofy nofy o adroanavi’ areoo.
18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.
Hadoako amo mpitoroko lahilahy naho ampelao ty Troko amy andro rezay, le hitoky iereo.
19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou.
Ho toroako halatsàñe andindìñe eñe naho viloñe an-tane ambane atoy: Lio naho afo vaho evon-katoeñe.
20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.
Hafotetse ho fimoromoroñañe i àndroy naho ho lio i volañey aolo’ ty itondroha’ i andro ra’elahy bei-volonahe’ i Talèy.
21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
Ie amy zay hene ho rombaheñe ze mikanjy ty tahina’ Iehovà.
22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte,
Ry nte Israeleo, janjiño o tsara zao: Iesoà nte Nazareta, indaty niventèn’ Añahare ama’ areo amo raha tsi-tantane naho halatsàñe vaho viloñe nanoen’ Añahare añama’e añivo’ areooy, ze toe fohi’ areo;
23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.
ie nasese amy fisafirin’ Añahare mahatafetetsey naho amy faharofoanan’ Añahare miaoloy le rinambe’ areo naho pinèke an-tañan-tsi-aman-Kake vaho vinono;
24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.
f’ie natroan’ Añahare naho fa navotso’e amo halovilovia’ i Havilasiio, amy t’ie tsy nilefe’e tambozoreñe.
25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.
Le hoe t’i Davide ty ama’e: Nitreako te añatrefako nainai’e t’Iehovà, an-tañan-kavanako eo le tsy hasiotse iraho.
26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.
Aa le nirebeke ty troko naho nifale ty lelako; vaho hitofa am-pitamàñe o nofokoo,
amy te tsy hado’o an-tsikeokeok’ ao ty fiaiko, vaho tsy hapo’o ho momoke i Masi’oy. (Hadēs g86)
28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.
Fa nampandrendrehe’o ahy o lalan-kaveloñeo; ho lifore’o haehake raho am-piatrefa’o eo.
29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
Ry longo, hitaroñe i Davide raentika iraho, t’ie nivilasy vaho nalenteke, naho amantika atoy pake henàne i kibori’ey.
30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho,
F’ie nimpitòky, nahafohiñe te nifanta an-titike añama’e t’i Andrianañahare, hampitroatse boak’ amo tarira’eo ty hiambesatse amy fiambesa’ey.
31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. (Hadēs g86)
Aa kanao nioni’e taolo, le nitoky i fivañonan-ko velo’ i Norizañeiy, te tsy hadòke an-tsikeokeok’ ao ty arofo’e vaho tsy hihomake i fañova’ey. (Hadēs g86)
32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme.
Toe natroan’ Añahare Iesoà izay, valolombeloñe zahay iaby.
33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.
Aa ie nampionjonem-pitàn-kavanan’ Añahare, naho nandrambe aman-dRae i nampitamañey, i Arofo Masiñey, vaho naili’e o isa’ areo naho janji’ areoo.
34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Toe tsy i Davide ty nonjoneñe mb’ andindìñe añe, fa hoe ty natao’e: Hoe t’Iehovà amy Talèkoy: Miambesara an-tañan-kavanako etoa.
35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých.
Ampara’ te anoeko fitongoam- pandia’o o rafelahi’oo.
36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.
Aa le mahafohìna an-katò ry anjomba’ Israele iabio te nanoen’ Añahare Talè naho Noriza’e t’Iesoà pinè’ areo.
37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?
Ie nahajanjiñe, le nitsipoheñe añ’arofo vaho nanao ty hoe amy Petera naho amo Firàheñe ila’eo: O ry longo, Ino ty hanoe’ay?
38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.
Le hoe t’i Petera am’iereo: Misolohoa, le songa milipora amy tahina’ Iesoà Norizañey hañahàn-kakeo vaho andrambesam-palalàñe, i Arofo Masiñey.
39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.
Ho anahareo i nampitamàñey naho ho a o ana’ areoo vaho ho a o an-tsietoitane añe iabio, ndra iaia kanjie’ Iehovà Andrianañaharen-tika ho ama’e.
40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.
Aa le tinovo’e tsara maro, nimane taroñe naho osike, ami’ty hoe: Mirombaha ami’ty tariratse mengoke toy.
41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců.
Aa le nalipotse an-kafaleañe o Nandrambe i tsara’eio, vaho nitovoñe ondaty telo arivo amy andro zay.
42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách.
Ie nifahatse ami’ty fañoha’ o Firàheñeo naho am-pilongoañe naho am-pitraofam-pikama vaho am-pitalahoañe.
43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly.
Fonga nivotraham-pañeveñañe, naho maro ty halatsàñe naho viloñe nanoe’ o Firàheñeo.
44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné.
Le niharo ao iaby o mpiatoo vaho nifampitraoke amy ze he’e,
45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo.
nandetake fanañañe naho vara vaho nifanjara tsahatse ty hampahaeneñe ze nipaia’ ondaty iabio.
46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,
Ie nitoloñe an-troke raik’ añ’ anjomban’ Añahare ao boak’ andro naho nitsatsà-traño namola-mofo vaho nitrao-pikama an-kaehake naho an-tso-po,
47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.
nandrenge an’ Andrianañahare naho nisohe’ ze hene ondaty; vaho nitovoña’ i Talè boak’ andro o nirombaheñeo.
