Skutky Apoštolů 2
1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě.
Phenxeqosxe giya gallasay gakkida wode ammaniyaa asa ubbay issife issi bessan shiiqidi de7oosona.
2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.
Qopponna wolqqaama goteda guummiya guunthay akeekonna saloppe yidi entti de7iya keethaa kumis.
3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich.
Qassi tama laco daaniya inxarssati enttaw benttishe, shaaketti shaaketti entta ubbaa bolla wodhdhidosona.
4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.
Entti ubbay Geeshsha Ayyaanan kumidi dumma dumma doonan odettana mela Geeshsha Ayyaanay entta dandda7isin haasaya doomidosona.
5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest.
He wode biitta ubbaafe yida Xoossaa yayyiya Ayhudeti Yerusalaamen de7oosona.
6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.
He guunthaa si7ida wode daro asay shiiqidosona. Ammaniya asay entta qaalan odettishin si7ida gisho,
7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?
malaalettidi, “Ha odettiya asay ubbay Galiila ase gidokkonaayye?
8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?
Yaatin, nuuni, nu yelettida biittaa doonan entti odettishin waanidi si7anaw dandda7ido?
9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,
Nuuni Pharxen, Meedonan, Elaamen, nam77u shaafatappe giddon de7eyssati, Yihudan, Qaphadooqiyan, Phanxoosan, Iisiyan,
10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení,
Firgen, Phinfilen, Gibxen, Qarena matan de7iya Liibiyan de7eyssata. Nuuppe baggatikka Roomeppe yida asata.
11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.
Ayhudetinne Ayhudetetha ammano gelida asati, Qarxeesenne Arabe asati, Xoossay oothida gita oosuwa nu qaalan odettishin si7oos” yaagidosona.
12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude?
Ubbay malaalettidi, gaanabaa dhayidi wolikko, “La hayssi ay guussee?” yaagidosona.
13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.
Shin harati, “Hayssati uyidi mathottidosona” yaagidi qelqisidosona.
14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých.
Shin Phexiroosi, tammanne issi hawaaretara denddi eqqidi, ba qaala dhoqqu oothidi, enttaw hayssada yaagidi odis; “Ayhudetoo, Yerusalaamen de7iya ubbato, taani odeyssa si7ite.
15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den.
Wonttafe heedzu saate gidiya gisho hintte qoppeyssada ha asati mathottibookkona; hessi hinttew eretto.
16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:
Shin hayssi haniday nabiya Iyu7eeli odidayssi polettana melassa.
17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh, ) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.
“‘Xoossay, wodiya wurssethan hayssada hanana yaagees: taani asa ubbaa bolla ta Ayyaana gussana. Hintte adde naytinne macca nayti, tinbbite odettana. Hintte yalagati qonccethi be7ana; hintte cimati amuho amuhana.
18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.
He gallasatan tana ammaniyaa adde aylleta bollanne macca aylleta bolla taani ta Ayyaana gussana; entti tinbbite odana.
19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou.
Qassi taani bolla saluwan oorathabaa, garssa sa7ankka malla bessana. Suuthay, tamaynne wolqqaama caaganay benttana.
20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.
Gitanne bonchcho gidida Godaa gallasay gakkanaappe sinthe away dhumana; ageenaykka suuthi daanana.
21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
He wode hessada hanana; Godaa sunthaa xeegiya oonikka attana’ yaagis.
22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte,
“Isra7eele asato, ha qaala si7ite. Naazirete Yesuusa oonatethay, Xoossay hintte giddon oothida wolqqaama oosuwaninne malaatatan hinttew qonccoyssa hinttee, hintte huu7en ereeta.
23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.
Xoossaa kase eraninne iya sheniyan Yesuusi hinttew aadhdhi imettis. Hintte iya nagaranchchoti masqaliya bolla kaqqidi wodhana mela aathi immideta.
24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.
Shin Xoossay hayqo wolqqaa diggidi iya denthis. Hessa gisho, hayqoy iya oykkanaw dandda7ibeenna.
25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.
Dawitey iyabaa odishe, ‘Taani yarkkonna mela, Goday ta ushachchan de7ees. Goday ubba wode ta matan be7ays.
26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.
Hessa gisho, ta wozanay ufayttis; ta inxarssan ufayssi kumis; hayqqiya ta asatethay ufayssan daana.
Ays giikko, ta shemppuwa Si7oolen aggaka. Qassi ne Geeshsha Na7aa ahaa wooqisakka. (Hadēs g86)
28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.
Neeni tana de7o ogiya erisadasa. Neeni taara de7eyssan ta ufayssay kumethi gidees’ yaagis.
29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
“Asaw, nu aawa Dawitebaa ta hinttew geeshshada odana. Dawitey hayqqidi moogettis; iya duufoy hachchi gakkanaw nu matan de7ees.
30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho,
Dawitey nabe gidida gisho Xoossay iya sheeshaappe issuwa iya kawotethaa araata bolla utisanaw iyaw caaqqida caaquwa erees.
31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. (Hadēs g86)
Hessa gisho, Kiristtoosa dendduwa sinthe xeellidi, ‘Iya shemppoy Si7oolen attibeenna; iya asatethaykka wooqibeenna’ gidi odis. (Hadēs g86)
32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme.
“Xoossay, ha Yesuusa hayquwappe denthidayssas nuuni ubbay markka.
33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.
Hessa gisho, Xoossay baara haarana mela baappe ushachcha baggara iya dhoqqu dhoqqu oothidi, iyaw immana geetettida Geeshsha Ayyaana ekkidi, hayssa hintte ha77i be7eyssanne si7eyssa nu bolla gussis.
34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Gaasoykka, Dawitey ba huu7en salo bibeenna shin yaagis: ‘Goday, ta Godaa, “Taani ne morkketa ne tohoy yedhdhiyaso oothana gakkanaw hayssan taappe ushachcha baggara utta” gis’ yaagis.
35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých.
36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.
“Hessa gisho, ha hintte masqaliya bolla kaqqida Yesuusa Xoossay Godanne Kiristtoosa oothidayssa Isra7eele asa ubbay tumappe ero” yaagis.
37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?
Asay Phexiroosi gidayssa si7ida wode asay bantta wozanan boshettidi Phexiroosanne hankko hawaaretakko, “Ishato, yaatin nuuni ay oothinoo?” yaagidosona.
38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.
Phexiroosi enttako, “Hintte nagaray atto geetettana mela nagaraappe simmidi, hintte issoy issoy Yesuus Kiristtoosa sunthan xammaqetite. Xoossay immiya Geeshsha Ayyaana hintte ekkana.
39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.
Gaasoykka Xoossay immana gida ufayssa qaalay hinttes, hintte naytasinne Goday nu Xoossay baakko xeegiya haahon de7iya ubbaassa” yaagis.
40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.
Phexiroosi enttaw hara qaalakka gujji markkattidi, “Ha wodiya geella asaa bolla yaanaw de7iya pirddafe hintte huu7iya ashshite” yaagidi zoris.
41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců.
Phexiroosi odidayssa ekkidayssati xammaqettidosona. He gallas heedzu mukulu gidiya asay ammanidosona.
42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách.
Entti hawaareta timirttiyan, issifetethan, uythaa muusaninne Xoossaa woosan minnoosona.
43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly.
Hawaareta kushen daro oorathabaynne malaati oosettiya gisho asa ubbay yayyidosona.
44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné.
Ammanida ubbay issife de7oosona; banttaw de7iyaba ubbaa issife shaakettoosona.
45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo.
Entti banttaw de7iyabaa bayzidi miishiya issuwas issuwas koshshida mela shaakkosona.
46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,
Ubba gallas issi wozanan gididi Xoossa Keethan shiiqoosona. Bantta keethan issoy issuwa xeegidi ufayssaninne ashkke wozanan kathaa moosona.
47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.
Xoossaa galatishe asa ubban sabettidosona. Goday atteyssata gallas gallas entta bolla gujjees.
