< Skutky Apoštolů 2 >

1 A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě.
And when the days of Pentecost were completed, they were all together in the same place.
2 I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.
And suddenly, there came a sound from heaven, like that of a wind approaching violently, and it filled the entire house where they were sitting.
3 I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich.
And there appeared to them separate tongues, as if of fire, which settled upon each one of them.
4 I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.
And they were all filled with the Holy Spirit. And they began to speak in various languages, just as the Holy Spirit bestowed eloquence to them.
5 Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest.
Now there were Jews staying in Jerusalem, pious men from every nation that is under heaven.
6 A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.
And when this sound occurred, the multitude came together and was confused in mind, because each one was listening to them speaking in his own language.
7 I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?
Then all were astonished, and they wondered, saying: “Behold, are not all of these who are speaking Galileans?
8 A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?
And how is it that we have each heard them in our own language, into which we were born?
9 Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,
Parthians and Medes and Elamites, and those who inhabit Mesopotamia, Judea and Cappadocia, Pontus and Asia,
10 V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení,
Phrygia and Pamphylia, Egypt and the parts of Libya which are around Cyrene, and new arrivals of the Romans,
11 Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.
likewise Jews and new converts, Cretans and Arabs: we have heard them speaking in our own languages the mighty deeds of God.”
12 I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude?
And they were all astonished, and they wondered, saying to one another: “But what does this mean?”
13 Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.
But others mockingly said, “These men are full of new wine.”
14 A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých.
But Peter, standing up with the eleven, lifted up his voice, and he spoke to them: “Men of Judea, and all those who are staying in Jerusalem, let this be known to you, and incline your ears to my words.
15 Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den.
For these men are not inebriated, as you suppose, for it is the third hour of the day.
16 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:
But this is what was spoken of by the prophet Joel:
17 A budeť v posledních dnech, (dí Bůh, ) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.
‘And this shall be: in the last days, says the Lord, I will pour out, from my Spirit, upon all flesh. And your sons and your daughters shall prophesy. And your youths shall see visions, and your elders shall dream dreams.
18 A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.
And certainly, upon my men and women servants in those days, I will pour out from my Spirit, and they shall prophesy.
19 A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou.
And I will bestow wonders in heaven above, and signs on earth below: blood and fire and the vapor of smoke.
20 Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.
The sun shall be turned into darkness and the moon into blood, before the great and manifest day of the Lord arrives.
21 A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
And this shall be: whoever shall invoke the name of the Lord will be saved.’
22 Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte,
Men of Israel, hear these words: Jesus the Nazarene is a man confirmed by God among you through the miracles and wonders and signs that God accomplished through him in your midst, just as you also know.
23 Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.
This man, under the definitive plan and foreknowledge of God, was delivered by the hands of the unjust, afflicted, and put to death.
24 Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.
And he whom God has raised up has broken the sorrows of Hell, for certainly it was impossible for him to be held by it. (questioned)
25 Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.
For David said about him: ‘I foresaw the Lord always in my sight, for he is at my right hand, so that I may not be moved.
26 Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.
Because of this, my heart has rejoiced, and my tongue has exulted. Moreover, my flesh shall also rest in hope.
27 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. (Hadēs g86)
For you will not abandon my soul to Hell, nor will you allow your Holy One to see corruption. (Hadēs g86)
28 Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.
You have made known to me the ways of life. You will completely fill me with happiness by your presence.’
29 Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
Noble brothers, permit me to speak freely to you about the Patriarch David: for he passed away and was buried, and his sepulcher is with us, even to this very day.
30 Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho,
Therefore, he was a prophet, for he knew that God had sworn an oath to him about the fruit of his loins, about the One who would sit upon his throne.
31 To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. (Hadēs g86)
Foreseeing this, he was speaking about the Resurrection of the Christ. For he was neither left behind in Hell, nor did his flesh see corruption. (Hadēs g86)
32 Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme.
This Jesus, God raised up again, and of this we are all witnesses.
33 Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.
Therefore, being exalted to the right hand of God, and having received from the Father the Promise of the Holy Spirit, he poured this out, just as you now see and hear.
34 Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
For David did not ascend into heaven. But he himself said: ‘The Lord said to my Lord: Sit at my right hand,
35 Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých.
until I make your enemies your footstool.’
36 Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.
Therefore, may the entire house of Israel know most certainly that God has made this same Jesus, whom you crucified, both Lord and Christ.”
37 To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?
Now when they had heard these things, they were contrite in heart, and they said to Peter and to the other Apostles: “What should we do, noble brothers?”
38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.
Yet truly, Peter said to them: “Do penance; and be baptized, each one of you, in the name of Jesus Christ, for the remission of your sins. And you shall receive the gift of the Holy Spirit.
39 Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.
For the Promise is for you and for your sons, and for all who are far away: for whomever the Lord our God will have called.”
40 A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.
And then, with very many other words, he testified and he exhorted them, saying, “Save yourselves from this depraved generation.”
41 Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců.
Therefore, those who accepted his discourse were baptized. And about three thousand souls were added on that day.
42 I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách.
Now they were persevering in the doctrine of the Apostles, and in the communion of the breaking of the bread, and in the prayers.
43 I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly.
And fear developed in every soul. Also, many miracles and signs were accomplished by the Apostles in Jerusalem. And there was a great awe in everyone.
44 Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné.
And then all who believed were together, and they held all things in common.
45 A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo.
They were selling their possessions and belongings, and dividing them to all, just as any of them had need.
46 A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,
Also, they continued, daily, to be of one accord in the temple and to break bread among the houses; and they took their meals with exultation and simplicity of heart,
47 Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.
praising God greatly, and holding favor with all the people. And every day, the Lord increased those who were being saved among them.

< Skutky Apoštolů 2 >