< Skutky Apoštolů 19 >
1 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
Ap'los K'orontositse b́teshor P'awlos danbani datson beshat Efeson maants b́bodi, manokno muk' Krstaniyotsi daatsdek't
2 Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
«It amanor S'ayn shayiro dek'rteya b́teshi?» ett bíaati. Bowere «De'atsone, S'ayn shayiro b́beyonoru dab shish danaak noone» ett bo aani.
3 On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
P'awlosu «Eshe aawu naari gúpe it gúpetsoni?» bí eti. Bowere «Yohanis gúponiye» boeti.
4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
P'awloswere «Yohans guponiyere naandrone etosh k'aleke, ash ashosh b́keewutsonuwere ‹Taayere il wetuwonee amanore› etfetstni b́tesh, bíwere Iyesusiye» etreboosha.
5 Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
Man boshishtsok'on Doonzo Iyesus shútson bogupeyi.
6 A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
P'awlosu b́ kisho boats b́gedor S'ayin shayiro boats b́ od'eehandr noon keewon bokeeweyi, bek'ono keewo dek'tbotuwi.
7 A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
Ash jamwotswere tatse gitne boteshi.
8 Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím.
P'awlos ayhudiyots Ik' k'oni mook amt keez shashok'owosh Ik' mengst jangosh mooshfetst ash ashuwotssh kish keewut ááwu shuk'ona b́ danifoni.
9 A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.
Ik ikuwotsmó maac' kup'o wotat doonzo weerindo ashuwots shinatse c'ashfetst amaneratsone boettsosh boatse k'azb́woki, amantsuwots boaali T'iranosi eteef maa eenok dek'amt aawu aawon boon b́danifoni.
10 A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
P'awlos hank'o b́k'al git natok'osha, manoor Isiy datsatse beyiru ayhudiyotsnat Ik' ashwoterawwotsn doonzo aap'o shisho bofali.
11 A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
Ik'o ayidek't adits keewu wotts milikituwotsi P'awlos kishon b́finefoni.
12 Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
Manatse tuutson P'awlos atsats bodts tahonat marabon dek'amt shodetsuwotsats bobetsor boshodotse bokashefoni, kim shayirwotswere boyitse bokeshfoni.
13 Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
Fo'erawono ashaatse kishfetst ikoke tuut ikok guuriru Ayhudi ik ikuwots «P'awlos b́ nabiruwo doonzo Iyesus shútson it kesheetuwok'o iti azazerone» eton fo'erawo ashaatse kishosh bo etfoni.
14 A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
Ayhudiwots kahinwotsatsi naasho wottso Ask'ewu nana'a shawatuwotswere mank'owa bok'alfo.
15 Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
Ernmó kim shayiro «Iyesusi danfee! P'awlosnor danfee! Eshe it konots itne?» bí eti.
16 A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.
Kim shayiro bíatse s'eents ash ikonwere t'oolat gúúk' dek'on boats b́kup'i, bonowere da'ab́dek'i, gaawutnuwere araatswtsaat meyitse giifat bokeshi.
17 A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
Keewumanuwere Efesonitse beyiru ayhudiwotsnat Ik' ash woterawotsoke b́ shishetsotse jametso shatb́wtsi, Doonzo Iyesus shútsonowere ayi eenb́wutsi.
18 Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
Amantsuwotsitse ayuwotsuwere bogond fino kish keewut naandrone err bowaafoni.
19 Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
Atetswotswere bodaniyi mas'aafwotsi kakudek't ash ashi shinatse mitsbok'ri, mas'afmanoots k'awuntsonuwere taanere balk'ats kum ambari katso wotatni b́daatsiyi.
20 Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.
Mank'oon doonzo keewo ayidek't gawunfetst da'afera bí amfo b́teshi.
21 A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
Jaman b́wotiyakon P'awlos Mek'edonitsnat Akayiyiweeron beshat Iyerusalem maants amoosh b́gitsoon gawuk'rat «Manok t bodiyakon Rom maants amo taash geyife» bíetí.
22 I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
Mann Ik'i fino finiru ashuwotsitse gitetsuwotsi, T'imotiwosnat Erast'osn Mek'edoni maants woshat bí b́tookon Isiyi datsatse muk' aawosh b́teshi.
23 Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
Manoor doonzo weeri jangosh Efesonitse dimbiro tuub́wtsi.
24 Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
Dimet'rosi eteef ambaar wos'if iko Art'emisn ik' maa aro ambaron doozt ambaar wos'iyiruwotssh ay oot'o b́daatsifoni.
25 Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
Mansh ashaan ambaar wos'iyiruwotsnat bo fini naari fin detsts k'osh ashuwtsi kakudek't boosh hank'o bí eti «It ashuwotso! Noo gaalo nodaatsir finan finat b́wottsok'o danfte,
26 A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
P'awlosan ‹Ash kishon dozets aranots Izar Izewerotsiyaliye› ett Efeson s'uzitse b́woterawo muk' datsuniyere okoon Isiyi dats jamatse awuk'o ayts ashonton keweek'rat bí amanitsok'o it it tookon bek'aat it shishtsoniye.
27 A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí.
Eshe hank'on nofino b́ gac'ewoniye, manmec'ro b́woterawon Isiyotsnat dats jamatse ash jamo bin b́ ik'yiru een izar izewer Art'emis Ik'i moo dats baashon b́ ooroniye, bi een wotonwere b́wonewoniyee.»
28 To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
Ashuwotswere man boshishtsk'on fayat, «Efesontsu Art'emisiye eeniye!» etfetst bokuhi.
29 I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
Kitunuwere jamon shek'e bwutsi, ashuwotswere Mek'odoni datsatse shuwets P'awlosnton tohaat sha'iru b́ tooh gituwots Gayyosnat Arst'rokosn detsdek't geetsfere ash ashuwots bokoeyiruwok bowos'i.
30 Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
P'awloswere ashuwotsok amoosh geyatni b́tesh, b́ danifuwotsmó bíamawok'o bobazi.
31 Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
Isiy datsatsi naashuwotsitswere b́shuntsuwotsitsi ik ikuwotsi P'awlosok asho woshat «Ashuwots ko'eyiruwok amr n be'erawok'owa» ett bok'oni.
32 A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli.
Ashuwots dagotse wac'ro b́teshtsotse aywots eegosh bokoetsok'o dab danatsno b́teshi, man jangosh iko ik keewo keewt b́kuheere k'oshonuwere k'osh keewo keewut b́kuhiri.
33 Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
Ik ik Ayhudi jirwots Iskndiri eteets asho ash dagotsere gifnidek't shinats bot'ntsi, ashuwotsitse ik ikuwots sheengshde'ere b́moshetuwok'o boizi, Iskendiruwere ashuwots s'k boetetuwok'o b́kishon kitst bín kishit keewosh k'anb́dek'i.
34 Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
Ernmó Iskendr Ayhudi b́wotok'o ash jamwots bodantsok'on «Efesontsu Art'emis eeniye!» et fetst git sa'atok'osh ik k'aaron bokuhi.
35 A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu?
B́s'uwatse kitutsi guut'f naash eeno, ash asho s'k boaayituwok'o wosht hank'o bíeti, «It Efeson ashuwotso! Efeson kitutse beyiruwots, eenu Art'emis ik' moonat darotse oot'ts bí'aro bokotetuwok'owo jametsuwotsoke daneke.
36 A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili.
Han haalitwo konuwor bíaaltsotse s'k it eteetuwok'o, kááronowere gond keewo k'aloniyere it atso kor itdek'tuwok'o geyife.
37 Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší.
Ik'i moo c'ayawotsnat noko Izar Izeweri c'ayawu gond keewono keewuraw ashuwotsi hanok dek'at waartee.
38 Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní.
Dimet'rosnat bínton fa'a k'is' k'is'fuwotsi s'aamiru asho b́beyalowere angsh imet aawwots fa'ane, naashuwotsuwere fa'ane, manoke mooynee.
39 Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
K'osho it geyiru keewo b́beyaalmó nemon k'oorosh beyiruwotsn s'iiletuwe.
40 Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli.
Maniyere okoonmó hambets k'aleets keewo ‹Dimbiro tuuzre› err no s'aamirawok'owa shatituwe, ‹Baad'eyan eegatsneya b́tuwi› err noon aatewor no aaniyituwo deshatsone»
41 A to pověděv, rozpustil lid.
Manowere ett kakuwets ashuwots bobad'ituwok'o b́woshi.