< Skutky Apoštolů 18 >

1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.
E depois disto ele partiu de Atenas, e veio a Corinto.
2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.
E achando a um certo judeu, de nome Áquila, natural de Ponto, que recentemente tinha vindo da Itália, e Priscila, sua mulher (porque Cláudio tinha mandado que todos os judeus saíssem de Roma), veio até eles.
3 A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.
E porque era do mesmo ofício, ficou com eles, e trabalhava; porque tinham o ofício de fazerem tendas.
4 I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky.
E ele disputava na sinagoga a cada sábado; e persuadia a judeus e a gregos.
5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.
E quando Silas e Timóteo desceram da Macedônia, Paulo foi pressionado pelo Espírito, dando testemunho aos judeus [de que] o Cristo [era] Jesus.
6 A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.
Mas tendo eles resistido e blasfemado, ele sacudiu as roupas, e lhes disse: Vosso sangue [seja] sobre vossa cabeça; eu estou limpo; e a partir de agora irei aos gentios.
7 A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.
E tendo saído dali, entrou na cada de um, de nome Tito Justo, que servia a Deus, cuja casa era vizinha à sinagoga.
8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli.
E Crispo, o chefe da sinagoga, creu no Senhor com toda a sua casa; e muitos dos coríntios, tendo ouvido, creram e foram batizados.
9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.
E o Senhor disse em visão de noite a Paulo: Não temas, mas fala, e não te cales.
10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.
Porque eu estou contigo, e ninguém porá [mão] em ti para te fazer mal, porque eu tenho muito povo nesta cidade.
11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.
E ele ficou [ali por] um ano e seis meses, ensinando entre eles a palavra de Deus.
12 Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,
Mas sendo Gálio o procônsul da Acaia, os judeus se levantaram em concordância contra Paulo, e o trouxeram ao tribunal,
13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.
Dizendo: Este persuade as pessoas a servirem a Deus contra a Lei.
14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.
E Paulo, querendo abrir a boca, Gálio disse aos judeus: Se houvesse algum mau ato ou crime grande, ó judeus, com razão eu vos suportaria;
15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci.
Mas se a questão é de palavra [s], e de nomes, e da Lei que há entre vós, vede [-o] vós mesmos; porque destas coisas eu não quero ser juiz.
16 I odehnal je od soudné stolice.
E ele os tirou do tribunal.
17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.
Mas todos os gregos, tomando a Sóstenes, o chefe da sinagoga, feriram [-no] diante do tribunal; e a nada destas coisas Gálio dava importância.
18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.
E Paulo, ficando ali ainda muitos dias, ele se despediu dos irmãos, e dali navegou para a Síria, e juntos com ele [estavam] Priscila e Áquila; tendo rapado a cabeça em Cencreia, porque ele tinha [feito] voto.
19 I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.
E chegou a Éfeso, e os deixou ali; mas ele, entrando na sinagoga, disputava com os judeus.
20 A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.
E eles, pedindo[-lhe] que continuasse com eles por mais [algum] tempo, ele não concordou.
21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.
Porém despediu-se deles, dizendo: Outra vez, se Deus quiser, voltarei a vós. E ele saiu de Éfeso.
22 A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.
E tendo vindo a Cesareia, subiu e, saudando à igreja, desceu a Antioquia.
23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.
E passando [ali] algum tempo, ele partiu, passando em sequência pela região da Galácia e Frígia, firmando a todos os discípulos.
24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě.
E chegou a Éfeso um certo judeu, de nome Apolo, natural de Alexandria, homem eloquente, bem capacitado nas Escrituras.
25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.
Este era instruído no caminho do Senhor; e fervoroso de espírito, falava e ensinava corretamente as coisas do Senhor; [ainda que] soubesse somente o batismo de João.
26 A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.
E este começou a falar ousadamente na sinagoga; e Áquila e Priscila, ao o ouvirem, tomaram-no consigo, e explicaram mais detalhadamente o caminho de Deus.
27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží.
E ele, querendo passar a Acaia, os irmãos o exortaram, [e] escreveram aos discípulos que o recebessem; o qual, tendo chegado, auxiliou muito aos que tinham crido pela graça.
28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus.
Porque vigorosamente ele provava publicamente os erros dos judeus, mostrando pelas Escrituras que Jesus era o Cristo.

< Skutky Apoštolů 18 >