Skutky Apoštolů 18
1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.
After these things he departed from Athens, and came to Corinth.
2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.
And he found a certain Jew named Aquila, a man of Pontus by race, lately come from Italy, with his wife Priscilla, because Claudius had commanded all the Jews to depart from Rome: and he came unto them;
3 A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.
and because he was of the same trade, he abode with them, and they wrought; for by their trade they were tentmakers.
4 I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky.
And he reasoned in the synagogue every sabbath, and persuaded Jews and Greeks.
5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.
But when Silas and Timothy came down from Macedonia, Paul was constrained by the word, testifying to the Jews that Jesus was the Christ.
6 A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.
And when they opposed themselves, and blasphemed, he shook out his raiment, and said unto them, Your blood [be] upon your own heads; I am clean: from henceforth I will go unto the Gentiles.
7 A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.
And he departed thence, and went into the house of a certain man named Titus Justus, one that worshipped God, whose house joined hard to the synagogue.
8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli.
And Crispus, the ruler of the synagogue, believed in the Lord with all his house; and many of the Corinthians hearing believed, and were baptized.
9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.
And the Lord said unto Paul in the night by a vision, Be not afraid, but speak, and hold not thy peace:
10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.
for I am with thee, and no man shall set on thee to harm thee: for I have much people in this city.
11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.
And he dwelt [there] a year and six months, teaching the word of God among them.
12 Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,
But when Gallio was proconsul of Achaia, the Jews with one accord rose up against Paul, and brought him before the judgment-seat,
13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.
saying, This man persuadeth men to worship God contrary to the law.
14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.
But when Paul was about to open his mouth, Gallio said unto the Jews, If indeed it were a matter of wrong or of wicked villany, O ye Jews, reason would that I should bear with you:
15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci.
but if they are questions about words and names and your own law, look to it yourselves; I am not minded to be a judge of these matters.
16 I odehnal je od soudné stolice.
And he drave them from the judgment-seat.
17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.
And they all laid hold on Sosthenes, the ruler of the synagogue, and beat him before the judgment-seat. And Gallio cared for none of these things.
18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.
And Paul, having tarried after this yet many days, took his leave of the brethren, and sailed thence for Syria, and with him Priscilla and Aquila; having shorn his head in Cenchreae: for he had a vow.
19 I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.
And they came to Ephesus, and he left them there: but he himself entered into the synagogue, and reasoned with the Jews.
20 A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.
And when they asked him to abide a longer time, he consented not;
21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.
but taking his leave of them, and saying, I will return again unto you, if God will, he set sail from Ephesus.
22 A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.
And when he had landed at Caesarea, he went up and saluted the church, and went down to Antioch.
23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.
And having spent some time [there], he departed, and went through the region of Galatia and Phrygia in order, stablishing all the disciples.
24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě.
Now a certain Jew named Apollos, an Alexandrian by race, a learned man, came to Ephesus; and he was mighty in the scriptures.
25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.
This man had been instructed in the way of the Lord; and being fervent in spirit, he spake and taught carefully the things concerning Jesus, knowing only the baptism of John:
26 A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.
and he began to speak boldly in the synagogue. But when Priscilla and Aquila heard him, they took him unto them, and expounded unto him the way of God more carefully.
27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží.
And when he was minded to pass over into Achaia, the brethren encouraged him, and wrote to the disciples to receive him: and when he was come, he helped them much which had believed through grace:
28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus.
for he powerfully confuted the Jews, [and that] publicly, shewing by the scriptures that Jesus was the Christ.
