Skutky Apoštolů 18

1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.

After these things, Paul departed from Athens and came to Corinth;

2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.

and finding a certain Jews, named Aquila, a native of Pontus, lately come from Italy, with Priscilla, his wife, (because Claudius Cesar had commanded all the Jews to depart from Rome, ) he went to them.

3 A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.

And as he was of the same trade, he continued with them, and wrought; for by trade they were tent-makers.

4 I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky.

But he reasoned in the synagogue every Sabbath day, and persuaded the Jews and the Greeks.

5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.

And as soon as Silas and Timothy came from Macedonia, Paul was impelled by the Spirit, and testified to the Jews that Jesus was the Messiah.

6 A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.

But when they set themselves in opposition, and reviled, he shook his garment, and said to them, Let your blood be upon your own head! I am pure. From henceforth I will go to the Gentiles.

7 A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.

And going out thence, he went into the house of one called Justus, a worshiper of God, whose house was adjoining the synagogue.

8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli.

Now, Crispus, the ruler of the synagogue, believed in the Lord, with all his house; and many of the Corinthians, hearing, believed; and were immersed.

9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.

But the Lord said to Paul, in a vision by night, Fear not, but speak, and do not keep silence;

10 Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.

for I am with you, and no man shall fall on you, to injure you; for I have much people in this city.

11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.

And he continued there a year and six months, teaching the word of God among them.

12 Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,

But when Gallio was proconsul of Achaia, the Jews made an assault upon Paul, with one consent, and brought him before the tribunal,

13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.

saying, This fellow persuades men to worship God contrary to the law.

14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.

And when Paul would have opened his mouth, Gallio said to the the Jews, If it were an act of injustice, or mischievous licentiousness, O Jews! it were reasonable I should bear with you.

15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci.

But if it be a question concerning words, and names, and the law which is among you, you see to it yourselves; for I will be no judge of these matters.

16 I odehnal je od soudné stolice.

And he drove them away from the tribunal.

17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.

And all the Greeks laid hold on Sosthenes, the ruler of the synagogue, and beat him before the tribunal; but Gallio did not concern himself at all about the matter.

18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.

And Paul still continued there for a considerable time, and then taking leave of the brethren, sailed thence for Syria, and with him Priscilla and Aquila; having shaved his head at Cenchrea, for he had a vow.

19 I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.

And he arrived at Ephesus, and there he left them; but he himself entered into the synagogue, and reasoned with the Jews.

20 A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.

And though they entreated him to have staid longer with them, he did not consent:

21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.

but he took his leave of them, saying, It is necessary for me, all means, to celebrate the approaching feast at Jerusalem; but I will return to you again, God willing. And he set sail from Ephesus.

22 A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.

And landing at Cesarea, he went up; and having saluted the congregation, he went down to Antioch.

23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.

and having saluted the congregation, he went down to Antioch. And having spent some time there, he departed, going through the country of Galatia and Phrygia, in a regular manner confirming all the disciples.

24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě.

Now, a certain Jew, whose name was Apollos, a native of Alexandria, an eloquent man, and powerful in the scriptures, came to Ephesus.

25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.

This person was instructed in the way of the Lord, and being fervent in spirit, he spoke and taught them things of the Lord with great accuracy, being only acquainted with the immersion of John.

26 A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.

And he began to speak boldly in the synagogue. And Aquila and Priscilla hearing him, took him aside, and explained to him the way of God in a more perfect manner.

27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží.

And when he intended to go over to Achaia, the brethren wrote to the disciples, exhorting them to receive him. And being arrived there, by his gift he greatly helped those who had believed.

28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus.

For he strenuously debated with the Jews in public, showing by the scriptures, that Jesus is the Messiah.