< Skutky Apoštolů 17 >

1 A prošedše město Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla Židovská škola.
Ri Pablo rachiꞌl ri Silas xiꞌkꞌow pa taq ri tinimit Anfípolis xuqujeꞌ pa ri tinimit Apolonia, xoꞌpan kꞌa pa ri tinimit Tesalónica, chilaꞌ kꞌo wi jun Sinagoga ke ri winaq aꞌj Israel.
2 Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z Písem,
Ri Pablo naqꞌatal che, xeꞌ pa ri mulim ibꞌ pa ri Sinagoga, chilaꞌ xkꞌojiꞌ wi oxibꞌ qꞌij rech uxlanem, xutzijoj ri utzij ri Dios ri tzꞌibꞌatalik xuqujeꞌ xuꞌtaqchiꞌj ri winaq chuchꞌobꞌik rij ri tzꞌibꞌatal pa ri tyoxalaj wuj.
3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
Xuqꞌalajisaj ri tzijotal loq chirij ri Mesías, chi kuriq na kꞌax xuqujeꞌ kakꞌastaj na chikixoꞌl ri kaminaqibꞌ. Xubꞌij chike: Ri Jesús ri kintzijoj chiꞌwe are Mesías.
4 I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemálo.
E kꞌo kꞌu jujun chike ri winaq aꞌj Israel are xkita ri xbꞌix chike, xekojonik, xoꞌk che kachiꞌl ri Pablo rachiꞌl ri Silas, xoꞌk xuqujeꞌ kukꞌ e kꞌi achyabꞌ ri man aꞌj Israel taj xuqujeꞌ ixoqibꞌ ri nim keqeleꞌn.
5 Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi, shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
E kꞌo kꞌu jujun chike ri winaq aꞌj Israel xpe etzelal pa kanimaꞌ rumal ri xkꞌulmatajik, xeꞌkimulij ri winaq chubꞌanik etzelal. Xoꞌk pa rachoch ri Jasón xkitzukuj ri Pablo rachiꞌl ri Silas rech keꞌkichararej loq keꞌkikꞌam la chikiwach ri winaq.
6 A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli,
Man xeꞌkiriq ta kꞌut chilaꞌ. Rumal riꞌ are xkijururej bꞌik ri Jasón xuqujeꞌ nikꞌaj kojonelabꞌ chik che kikꞌexwach xeꞌkikꞌam bꞌik chikiwach ri qꞌatal tzij rech ri tinimit. Xkiraq kichiꞌ xkibꞌij: Ri Pablo rachiꞌl ri Silas tajin kakikoj kꞌaxkꞌolal chikixoꞌl ri winaq pa ronojel ri uwachulew e kꞌo kꞌu waral chanim tajin kakisach ri kichomabꞌal ri qawinaq.
7 Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, jménem Ježíše.
Ri Jasón xuꞌkꞌamawaꞌj we winaq ri pa ri rachoch, we winaq riꞌ uꞌkꞌulel ri César rumal cher kakinaꞌtaj jun taqanel chik ubꞌiꞌ Jesús.
8 A tak zbouřili obec i starší města, kteříž od nich to slyšeli.
Ri winaq xuqujeꞌ ri e qꞌatal taq tzij are xkita we jastaq riꞌ man xkiriq taj jas xkibꞌano.
9 Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
Ri e qꞌatal taq tzij xkibꞌij che ri Jasón xuqujeꞌ chike ri nikꞌaj kojonelabꞌ chi rajawaxik kakitoj jun pwaq rumal ri xkibꞌano, xkitoj kꞌut, kꞌa te riꞌ xetzoqopix bꞌik.
10 Bratří pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie. Kteřížto přišedše tam, vešli do školy Židovské.
Che ri chaqꞌabꞌ riꞌ, ri kojonelabꞌ xeꞌkitaq bꞌik ri Pablo rachiꞌl ri Silas pa ri tinimit Berea, are xoꞌpan chilaꞌ xeꞌbꞌe pa ri Sinagoga.
11 A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel.
Ri winaq ri keꞌl pa ri tinimit Berea kꞌo na xetow tzij chikiwach ri winaq ri keꞌl pa ri tinimit Tesalónica, xkita ri utz laj tzij rukꞌ kiꞌkotemal, xuqujeꞌ qꞌij chi qꞌij xkisolij ri utzij ri Dios ri tzꞌibꞌatalik rech jeriꞌ xkilo we qas tzij ri kakitzijoj ri Pablo rachiꞌl ri Silas o man tzij taj.
12 A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo.
E kꞌi kꞌu winaq aꞌj Israel xekojonik, xekojon xuqujeꞌ achyabꞌ, ixoqibꞌ, nimaꞌq keqeleꞌn ri man aꞌj Israel taj.
13 A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy.
E kꞌo kꞌu jujun winaq aꞌj Israel ri keꞌl pa ri tinimit Tesalónica, are xkito chi ri Pablo tajin kutzijoj ri utzij ri Dios pa ri tinimit Berea, xebꞌe je laꞌ xeꞌkimulij winaq rech kakibꞌan kꞌax che ri Pablo.
14 Ale hned bratří vypustili Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus zůstali tu.
Are xkita ri kojonelabꞌ aninaq xkitaq bꞌik ri Pablo pa ri tinimit ri kꞌo chuchiꞌ ri Plo. Ri Silas kꞌut rachiꞌl ri Timoteo xekanaj kan pa ri tinimit.
15 Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
Ri Pablo xkꞌam bꞌik xeꞌyoꞌq kan pa ri tinimit Atenas kumal nikꞌaj achyabꞌ kꞌa te riꞌ xetzalij loq we achyabꞌ riꞌ chikikowixik ri Silas rachiꞌl ri Timoteo rech keꞌbꞌe rukꞌ ri Pablo chubꞌanik ri kipatan. Ri Pablo kꞌo pa ri tinimit Atenas
16 A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
Ri Pablo are e rayeꞌm apanoq ri Silas rachiꞌl ri Timoteo koꞌpanik, xbꞌisonik are xril ri kikꞌiyal ri e bꞌanom taq dios ri e kꞌo pa ri tinimit.
17 I rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
Xaq jeriꞌ xeꞌ pa ri Sinagoga xutij chuqꞌabꞌ pa tzij kukꞌ ri winaq aꞌj Israel xuqujeꞌ ri man aꞌj Israel taj ri kakixiꞌj kibꞌ cho ri Dios, xuqujeꞌ kukꞌ ri winaq ri kakimulij kibꞌ pa ri kꞌayibꞌal.
18 Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak pravili: Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel. Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
Xuchꞌoꞌqꞌ uwach ri kichomanik ri achyabꞌ epicúreo xuqujeꞌ estoico. ri sibꞌalaj kꞌo ketaꞌmabꞌal. Xutzijoj ri Jesús xuqujeꞌ ri ukꞌastajibꞌal wach chike, ri winaq are xkita ri xubꞌij, ri Pablo xkibꞌij: ¿Jas karaj kubꞌij we tzijonel laj achi rukꞌ ri jaljoj taq uchomanik? Nikꞌaj winaq xkibꞌij: Are kutzijoj kibꞌiꞌ e dios rech juleꞌ taq tinimit chik.
19 I popadše jej, vedli ho do Areopágu, a řekli jemu: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
Xkikꞌam kꞌu bꞌik ri Pablo pa ri areópago chikiwach ri nimaq taq kꞌamal bꞌe pa ri tinimit, xkibꞌij che chatzijoj chaqe we kꞌakꞌ kꞌutuꞌn ri awukꞌaꞌm loq.
20 Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
Jaljoj ri jastaq ri katzijoj, kaqaj kꞌut kaqato jas kel kubꞌij ri kabꞌij.
21 (Aténští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
(Ri winaq ri keꞌl pa ri tinimit Atenas, xuqujeꞌ ri kubꞌe solin pa ri tinimit riꞌ, kikꞌatik kakitzijoj rij kꞌakꞌ taq chomanik).
22 Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi.
Xtakꞌiꞌ kꞌu ri Pablo chikiwach ri kꞌamal taq kibꞌe ri winaq xubꞌij: Achyabꞌ aꞌj Atenas, kinwilo chi sibꞌalaj jeqel ikꞌuꞌx chupam ri kibꞌano.
23 Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
Are tajin kinbꞌin pa ri tinimit, xinwil ri ukꞌiyal ri kꞌolibꞌal ri kixqꞌijilaꞌn wi, cho kꞌu ri jun tzujbꞌal sipanik tzꞌibꞌatal we tzij riꞌ: “Che ri Dios ri man etaꞌmatal ta uwach.” We Dios riꞌ, ri kiqijilaꞌj ri man iwetaꞌm ta uwach, areꞌ waꞌ ri kintzijoj.
24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných,
Are Dios ri xbꞌanow ri uwachulew, xuqujeꞌ ronojel ri kꞌo choch, are Rajaw ri kaj ulew. Areꞌ man kakꞌojiꞌ ta pa taq ri ja qꞌijilaꞌbꞌal yaktal kumal ri winaq.
25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
Man kiqꞌabꞌ ta winaq kapataninik, maj urajawaxik. Rumal cher areꞌ yoꞌwinaq kikꞌaslemal xuqujeꞌ ruxlabꞌal ronojel ri kꞌolik, xuqujeꞌ uyoꞌm ri kajawataj chike.
26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
Xa jun achi xukoj che kikꞌiyarisaxik ri winaq cho ri uwachulew. Kꞌamajaꞌ kutik ri achi are xuchomaj jas jeꞌ kubꞌan na jas jeꞌ kanoꞌjin na, xuqujeꞌ ri kꞌolibꞌal ri kakꞌojiꞌ wi na.
27 Aby hledali Boha, zda by snad makajíce, mohli nalézti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
Ri urayibꞌal ukꞌuꞌx ri Dios chike ri winaq pa ronojel tinimit are chi kakitereneꞌj ri ubꞌe ri Dios, kakitzukuj ri Dios, pune man naj taj kꞌo wi ri Dios, chaqe.
28 Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
“Rumal re ri Dios uj kꞌaslik, uj kꞌolik, kujsalabꞌik.” Jetaq ta ne ri xkibꞌij ri xetzꞌibꞌan ri qꞌajajem tzij iwukꞌ: “Uj uj rijaꞌl ri Dios.”
29 Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
Saq ri xkibꞌij, rumal laꞌ man kuya taj kaqachomaj chi ri Dios, xa jun tzꞌaq ri bꞌanom kumal che qꞌana o saq pwaq kumal ri ajchakibꞌ, man che ta abꞌaj bꞌantal wi.
30 Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
Ojer kanoq ri Dios xuꞌkuy ri winaq are xkibaꞌn we jastaq riꞌ, rumal cher man kꞌo ta ketaꞌmabꞌal, kamik kꞌut kataqanik chi konojel ri winaq rech ri uwachulew, kakikꞌex kikꞌuꞌx, kakiqꞌil kibꞌ che ri kimak rech ketzalij rukꞌ Areꞌ.
31 Protože uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře o tom všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
Rumal chi ri Dios uchaꞌom jun achi ri jun qꞌijal kuqꞌat na tzij pa kiwiꞌ konojel ri winaq cho ri uwachulew, ri achi riꞌ xukꞌut chikiwach konojel ri winaq are xukꞌastajisaj chikixoꞌl ri kaminaqibꞌ.
32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom po druhé.
E kꞌo jujun winaq xetzeꞌnik are xkito chi ri Pablo kutzijoj chi kekꞌastaj ri kaminaqibꞌ, e kꞌo xuqujeꞌ nikꞌaj xkibꞌij: Jun qꞌijal chik katzijoj chaqe we ri.
33 A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
Xtaniꞌ kꞌu ri Pablo che tzijonem kukꞌ ri winaq.
34 Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.
E kꞌo kꞌu jujun winaq xoꞌk che rachiꞌl, xekojonik, xkojon xuqujeꞌ jun achi ubꞌiꞌ Dionisio, jun kꞌamal bꞌe ke ri winaq, jun ixoq ubꞌiꞌ Damaris, xuqujeꞌ nikꞌaj winaq chik.

< Skutky Apoštolů 17 >