Skutky Apoštolů 17
1 A prošedše město Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla Židovská škola.
Now when they had passed through Amphipolis and Apollonia, they came to Thessalonica, where there was a synagogue of the Jews.
2 Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z Písem,
And according to his custom Paul went in among them, and for three sabbath-days discoursed to them from the scriptures;
3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
opening them and shewing, that the Messiah was to suffer and rise again from the dead: and that this is the Christ even, Jesus, whom, said he, I preach unto you.
4 I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemálo.
And some of them believed and joined themselves to Paul and Silas, and a great number of the devout Greeks, and of the women of distinction not a few.
5 Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi, shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
But the unbelieving Jews being filled with envy, collected some loose profligate fellows, and making a tumult set all the city in an uproar: and assaulting Jason's house, they sought for them in order to bring them out to the populace.
6 A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli,
But not finding them, they dragged Jason and some of the brethren to the rulers of the city, crying out, these men that have turned the world upside down,
7 Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, jménem Ježíše.
are come hither also, and Jason has privately received them. And they all act contrary to the decrees of Cesar, saying, there is another king, one Jesus.
8 A tak zbouřili obec i starší města, kteříž od nich to slyšeli.
And they alarmed the people, and the rulers of the city upon hearing these things:
9 Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
but they taking security of Jason and the rest, let them go.
10 Bratří pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie. Kteřížto přišedše tam, vešli do školy Židovské.
And the brethren immediately sent away Paul and Silas by night to Berea: who, when they were come thither, went into the synagogue of the Jews.
11 A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel.
These were more ingenuous than those at Thessalonica; for they received the word with all readiness of mind, searching the scriptures daily, whether these things were so.
12 A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo.
And therefore many of them believed: and of the Grecian women of quality, and of men likewise not a few.
13 A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy.
But when the Jews of Thessalonica knew that the word of God was preached by Paul at Berea, they came thither also, to stir up the people.
14 Ale hned bratří vypustili Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus zůstali tu.
Then the brethren immediately sent away Paul towards the sea: but Silas and Timothy remained there.
15 Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
And they that conducted Paul attended him to Athens: and receiving an order to Silas and Timothy, to come to him as soon as possible, they departed.
16 A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
Now while Paul was waiting for them at Athens, his Spirit was greatly moved, when he saw the city wholly given up to idolatry.
17 I rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
He therefore disputed in the synagogue with the Jews and other devout persons on the sabbath-day, and with whomsoever he met in public every day.
18 Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak pravili: Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel. Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
But some of the Epicurean and Stoic philosophers encountered him; and some said, What would this babler say? and others, He seemeth to be a proclaimer of foreign deities: because he preached to them Jesus and the resurrection.
19 I popadše jej, vedli ho do Areopágu, a řekli jemu: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
And they took and brought him to the Areopagus, and said, May we know what this new doctrine is, of which thou speakest?
20 Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
For thou bringest strange things to our ears; we would therefore know what these things mean.
21 (Aténští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
(Now all the Athenians, and strangers sojourning among them, spent their time in nothing else, but to tell or to hear something new.)
22 Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi.
Then Paul stood up in the midst of the Areopagus and said, Ye men of Athens, I perceive that you are indeed over-much religious:
23 Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
for as I was passing along, and looking at what ye worshipped, I found an altar on which there was inscribed, "To the unknown God." Whom therefore ye worship unknown, Him do I declare unto you.
24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných,
The God that made the world and all things therein, being lord of heaven and earth dwelleth not in temples made with hands:
25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
nor is He served by the hands of men, as needing any thing: for He giveth to all life, and breath, and all things;
26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
and hath made of one blood every nation of men to dwell upon all the face of the earth, having determined the seasons before-appointed them, and the bounds of their habitation;
27 Aby hledali Boha, zda by snad makajíce, mohli nalézti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
that they might seek the Lord, if possibly they might trace Him, and find Him: though indeed He is not far from every one of us.
28 Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
For in Him we live and move, and exist; as some also of your own poets have said, "For we his offspring are."
29 Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
Being then the offspring of God, we ought not to imagine that the Deity is like to gold, or silver, or stone, carved by the art and device of man.
30 Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
Wherefore though God overlooked the times of this ignorance, He now requireth all men every where to repent.
31 Protože uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře o tom všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
Because He hath fixed a day, in which He will judge the world in righteousness, by that man whom He hath appointed thereto; having given assurance of it to all men, by raising Him from the dead.
32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom po druhé.
And when they heard of the resurrection of the dead, some laughed at it: and others said, We will hear thee again concerning this matter.
33 A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
So Paul went out of the assembly.
34 Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.
Some however adhered to him, and believed: among whom was Dionysius the Areopagite, and a woman named Damaris, and others with them.
