Skutky Apoštolů 17
1 A prošedše město Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla Židovská škola.
And taking their journey through Amphipolis and Apollonia, they came to Thessalonica; where there was a synagogue of the Jews.
2 Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z Písem,
And according to Paul's custom, he entered in among them, and discoursed to them for three Sabbaths from the scriptures;
3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
opening them, and evidently showing that the Messiah ought to suffer, and to rise from the dead; and that this is the Messiah, even Jesus, whom I declare to you.
4 I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemálo.
And some of them believed, and adhered to Paul and Silas; besides, a considerable number of the devout Greeks, and not a few of the principal women.
5 Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi, shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
But the unbelieving Jews, filled with zeal, gathered together some mean and profligate fellows, and making a mob, threw the city into a tumult; and assaulting the house of Jason, endeavored to bring them out to the people.
6 A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli,
But not finding them, they dragged Jason, and some of the brethren to the magistrates of the city, crying out, These men, that have turned the world upside down, are come hither, also;
7 Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, jménem Ježíše.
and Jason has privately received them. And all these men act contrary to the decrees of Cesar, saying that there is another king, one Jesus.
8 A tak zbouřili obec i starší města, kteříž od nich to slyšeli.
And they alarmed the multitude and the magistrates of the city, when they heard these things.
9 Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
And having taken security of Jason, and the rest, they dismissed them.
10 Bratří pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie. Kteřížto přišedše tam, vešli do školy Židovské.
But the brethren immediately sent away Paul and Silas, by night, to Berea: and when they came thither, they went into the synagogue of the Jews.
11 A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel.
Now these were of a more noble disposition that those of Thessalonica: for they received the word with all readiness of mind, daily examining the scriptures, whether those things were so.
12 A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo.
Many of them, therefore, believed; both of the Grecian women of considerable rank, and of the men not a few.
13 A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy.
But as soon as some of the Jews of Thessalonica understood that the word of God was announced by Paul at Berea, they came thither, also, exciting the populace.
14 Ale hned bratří vypustili Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus zůstali tu.
And then immediately the brethren sent away Paul, as if he were to go by sea. But Silas and Timothy continued there.
15 Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
And they that conducted Paul, brought him as far as Athens: and having received an order for Silas and Timothy, that they should come to him as soon as possible, they set out.
16 A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
Now, while Paul was waiting for them at Athens, his spirit within him was strongly moved when he beheld the city enslaved to idolatry.
17 I rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
He therefore reasoned with the Jews and proselytes in the synagogue; and in the forum, daily, with those who met with him.
18 Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak pravili: Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel. Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
Then some of the Epicurean and Stoic philosophers opposed him. Others said, What would this babbler say? And others, he seems to be a proclaimer of foreign deities; because he declared to them the good news concerning Jesus and the resurrection.
19 I popadše jej, vedli ho do Areopágu, a řekli jemu: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
And they took him and conducted him to the Areopagus, saying, May we know what this new doctrine is, which is spoken by you?
20 Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
for you bring some strange things to our ears; we would, therefore, know what these things mean.
21 (Aténští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
For all the Athenians, and the strangers that sojourned among them spent their leisure in nothing else but in telling or hearing news.
22 Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi.
Paul, therefore, standing up in the middle of Areopagus, said, Athenians, I perceive that you are exceedingly addicted to the worship of demons.
23 Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
For, as I passed along, and beheld the objects of your worship, I found an altar with this inscription, To the Unknown God: Him, therefore, you ignorantly worship, I announce to you.
24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných,
The God who made the world, and all things that are in it, being the Lord of heaven and earth, dwells not in temples made with hands:
25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
Neither is he served by human hands, as if he stood in need of anything; he himself giving to all, life, and breath, and all things.
26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
And he has made of one blood, the whole race of men, to inhabit all the face of the earth; having marked out the times previously arranged in order, and the boundaries of their habitations:
27 Aby hledali Boha, zda by snad makajíce, mohli nalézti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
that they might seek after the Lord, if possibly they might feel after him, and find him; though he be not far from every one of us:
28 Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
for in him we live, and are moved, and do exist; as some of your own poets have said--"For we his offspring are."
29 Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
We, therefore, being the offspring of God, ought not to imagine the Deity to be like gold, or silver, or stone, wrought by the art and contrivance of man.
30 Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
For though God overlooked the times of ignorance, he now makes proclamation to all men, everywhere, to reform;
31 Protože uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře o tom všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
because he has appointed a day, in which he will judge the world righteously, by that Man whom he has ordained: of which he has given assurance to all men, by raising him from the dead.
32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom po druhé.
And when they heard of the resurrection of the dead, some made a jest of it, and others said, We will hear you again upon this subject.
33 A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
And this Paul went out of the midst of them.
34 Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.
Nevertheless, some men adhered to him, and believed: among whom was Dionysius, the Areopagite; also a woman, whose name was Damaris; and others with them.
