Skutky Apoštolů 16
1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
Paulu kaziti Deribi na Listira, kweni katamiti mfundwa yumu yawamshema Timotewu. Mawu gwakuwi mweni vira kaweriti ntundami, kaweriti Myawudi, kumbiti tati gwakuwi kaweriti mgiriki.
2 Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří.
Timotewu kaweriti na nzyumi ngulu pakati pa walii walongu wa Listira na Ikoniu.
3 Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
Paulu kafiriti Timotewu kalikoli na yomberi mumwanja, hangu kamyingiziyiti jandu. Katenditi hangu toziya Wayawudi woseri watamiti seemu ayi wavimaniti handa tati gwakuwi Timotewu kaweriti Mgiriki.
4 A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
Pawaweriti wankuwuya mlushi zilii wawapananiti wantu malagaliru galii gagalaviyitwi na wantumintumi na wazewi kulii Yerusalemu, wawagambira wantu wagajimiri.
5 A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den.
Su shipinga sha wantu yawamjimira Yesu shiziditi kugangamala munjimiru na shiyongerekiti nentu kila lishaka.
6 A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii,
Wawuyiriti Seemu za Firigiya na Galatiya toziya Rohu Mnanagala kawaluusu ndiri kubwera ujumbi awu kumkoa gwa Asiya.
7 Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův.
Pawayiziti mumbaka zya Misiya, wajeriti kwingira kumkoa Bituniya, kumbiti Rohu gwa Yesu kawaluusu ndiri.
8 Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
Su, wapitiriti Misiya, wagenda longulongu mpaka Trowa.
9 I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.
Pashiru panu. Paulu kawoniti maonu geni kamwoniti muntu yumu gwa Makedoniya kagoloka palii na kumluwa, “Guloki, gwizi Makedoniya gwakatutangatiri.”
10 A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.
Katepu pa Paulu kuwona maonu aga, tulitanditi kugenda Makedoniya pota kusherewa, tuwera na nakaka handa Mlungu katushema tuwabweleri shisoweru shiwagira.
11 Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis,
Kulawa Trowa, twamwanja longulongu mpaka Samotiraki na Shirawu yakuwi tusulusiya nanga Neopoli.
12 A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.
Kulawa aku, tugenditi mpaka Filipi, Lushi lya Wilaya ya kwanja ya Makedoniya, na weni viraa ndo Koloni lya Warumi. Tutamiti mulushi alu mashaka gamu.
13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
Lishaka lya kwoyera tulawiti kunja ku Lushi, tugenda mmbeku ya lushemba lweni tulihola kuwera ndo pahala pa kuluwa Mlungu. Tulikaliti, tuyowera na wadala wajojinikiti pahala panu.
14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
Muwamu wa walii yawatupikiniriti kaweriti mdala yumu mguwira Mlungu yawamshema Lidiya mwenikaya gwa Tuatira, mweni kaweriti kankuwuza nguwu za shitani za langi ya zambalawu. Mtuwa kavuguliti moyu gwakuwi ata kaviyanga visoweru vilii Paulu vyakaweriti katakula.
15 A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.
Shakapanu yomberi pamuhera na wantu wa numba yakuwi wabatizwa. Na yomberi katuluwa pakatakula, “Payiwera mjimira nakaka handa numjimira Mtuwa, mwizi ukaya kwaneni mlikali.” Katuhimiziya tugendi.
16 I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
Lishaka limu, patuweriti twankugenda pahali pa kuluwa Mlungu, mhinja yumu yakaweriti na wamshera wana likakala lwa kutunga kaliwoniti na twenga Mhinja ayu kaweriti kankuwapanana watuwa wakuwi mpiya zitangala kwa kutunga gwakuwi.
17 Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení.
Su, muhinga ayu kamwiziriti Paulu na twenga, kabotanga na kutakula, “Wantu awa ndo wantumintumi wa Mlungu Mkulu. Wankuwabwelera njira ya ulopoziya.”
18 A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle.
Kaweri kankutenda hangu kwa mashaka gatangala ata lishaka limu Paulu kakalariti, kamgalambukira na kumgambira shamshera ayu, “Nukugambira kwa litawu lya Yesu Kristu, gumlawi ayu!” Palaa palii shamshera kamlawa.
19 A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
Su watuwa wa muhinga ulii pawawoniti kuwera litumbiru lwawu lya kupata mpiya lipera, wawakamuliti Paulu na Sila, wawakwega mpaka paweru, kuulongolu kwa wakulu.
20 A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
Wasitaki kwa watoza pawatakula, “wantu awa ndo Wayawudi na watenda fuju mulushi lwetu.
21 A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané.
Wankufunda shitiba sheni twenga wenikaya wa Rumi tuluusiwa ndiri kushijimira pota kushifuta.”
22 I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
Shipinga sha wantu shingiriti na womberi, shiwakomanga. Na watoza walii wawavula nguwa zawu kwa likakala, wahimiziya wasyatangwi viboku.
23 A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.
Pakukomwa nentu watatirwa mnumba, na njagira gwa shibetubetu kahimiziwa kuwatula pasi pa ulolera mkulu.
24 Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.
Kulawirana na malagaliru aga, mnjagira ayu kawatuliti mushumba kati nakamu sha shibetubetu na kugatawa magulu gawu mushibawu.
25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.
Pakakwegera na pashiru ligonu Paulu na Sila waweriti wankumluwa Mlungu na kuyimba nyimbu za kumzyuma Mlungu, aku watatirwa wamonga wawera wankupikanira.
26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.
Vumu, kulawiriti lilendemeru likulu lya litapaka libegiziya liyanjiru lya shibetubetu. Su, milyangu yoseri ivuguka na minyololu yayiwatawiti watatirwa awa ilekana.
27 I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
Mlolera gwa shibetubetu pakayumukiti na kuyiwona milyangu ya shibetubetu ivugulwa, kaliholiti handa watatirwa woseri waweriti watoloka, na hangu kausomola upanga wakuwi, kafiriti kulilaga.
28 I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
Kumbiti Paulu kashema kwa liziwu likulu, “Kotukulitenda gwamweni toziya twenga twawoseri twa panu.”
29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.
Pakamshemiti kala muntu kajegi limuliku, mnjagira gwa shibetubetu katugiriti mnumba, kaliyasa paulongolu pa magulu ga Paulu na Sila agawu kankulendemera kwa lyoga.
30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
Shakapanu kawalonguziya kunja, kawakosiya, “Mwatuwa, ndendi shishi mbati kulopoziwa?”
31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
Womberi wamwankula, “Gumjimiri Mtuwa Yesu na gwenga hagulopoziwi pamuhera na kaya yaku yoseri.”
32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.
Su, wamubweleriti shisoweru sha Mtuwa yomberi pamhera na walongu wakuwi.
33 A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.
Mnjagira ulii kawatoliti saa iraa ilii ya pashiru kawagulula vironda vyawu, shakapanu yomberi na walongu wakuwi woseri kawabatiza pala palii.
34 A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
Shakapanu kawatola Paula na Sila ukaya kwakuwi, kawayupa shiboga. Yomberi na walongu wakuwi woseri watenda shereku toziya vinu waweriti wamjimira Mlungu.
35 A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
Shirawu yakuwi mandawira, watoza wawatumiti maafisa wawu pawalonga, “muwavuguliri wantu walii.”
36 I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
Mjagira ulii gwa shibetubetu kamupananiti shisoweru Paulu, “Watoza watumiti ujumbi su mvugulilwi. Vinu muweza kulawa na kugenda zenu kwa ponga.”
37 Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
Kumbiti Paulu kamwakuliti. “Eti shishi? Tembera tuweriti ndiri na likosa, watusyatangiti viboku paweru twenga ndo wana lushi wa Rumi. Kayi, watuyingiziyiti mnumba na vinu wafira kutuvugulira kwa bada! Ata padidini! Ndo mpaka weni wayizi panu watuvuguliri.”
38 Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
Maafisa awa wawagambiriti visoweru watoza kuusu shitwatira ashi, naomberi pawapikaniriti handa Paulu na Sila waweriti weni kaya wa Rumi, watiriti.
39 A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
Hangu, wagenditi kuwaluwa na pawawalaviiti kala mnumba wawaluwiti wawuki mulushi lulii.
40 I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.
Paulu na Sila walawiti mushibetubetu, wagenditi ukaya kwa Lidiya. Aku waliwoniti na shipinga sha waumini na pawawagambiriti kala visoweru vya kuwayupa moyu wawuka.
