Skutky Apoštolů 15
1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
Nyi meegonv Judia lokv Antiok lo aanya toku okv mvngjwngnv vdwa tamsar sarab toku, “Nonu Moses gv Pvbv aingbv ayakmvu sudubv rinya mabolo nonuv ringnama paamare.”
2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
Paul okv Barnabas bunyi so gv lvgabv bunua lvkobv achialvbv larmi sunya toku, vkvlvgabv Paul okv Barnabas okv Antiok gv nyi meegonv Jerusalem lo vngla okv Apostol vdwa okv nyigagatv vdwgv lvkobv soogv raagv dvnam sum kaarung svgo vla japmi sunya toku.
3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
Gvrja lokv bunua kanam toku bunuv lamtv lo vngdungto; okv bunu vbv Poenesia okv Samaria bv vngpik nyato, bunua oguaingbv Jentail vdwv Pwknvyarnv gvlo aadu kudw um mimpa kartoku; so yunying ngv mvngjwngnv vdwlo gwlwk jinamv mvnwng ngv achialvbv himpu nyatoku.
4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
Vdwlo bunu Jerusalem lo vngchi tokudw, bunua gvrja vdwv alvbv naarwk sinyatoku, Apostol vdwa, okv nyigagatv vdwa, Paul la Barnabas bunyi Pwknvyarnv oguaingbv bunyi am rinv la ripvkudw um japji toku.
5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
Vbvritola Parisis apam lokv mvngjwngnv meegonv dakto la okv minto, “Jentail vdwv ayakmvu rirungtoka okv Moses gv Pvbv nga tvvdubv mintoka.”
6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
Apostol vdwv okv nyigagatv vdwv so tvvka nam um alv bvju vla kaarwk sunyato.
7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
Achialvbv raakwng minsuro kochingbv Pitar dakrap la minto, “Ngoogv ajin vdwv, nonu chinyado kvvlo gvngv Pwknvyarnv nga nonugv pingko loka goklinto Jentail nyi vdwgvlo Alvnv Yunying nga japji dubv, vkvlvgabv ho bunu tvvria tvla okv mvngjwng dubv.
8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
Okv Pwknvyarnv yvvdw nyichar mvnwng gv mvngnam saknama chinv, ngonua rinam aingbv Jentail nyi vdwaka Darwknv Dowa ninyigv jinama kaatam jito.
9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
Hv ngonua okv bunua pingkolo yvvnyika akusubv mvngnam kaama; hv bunugv rimur am mvngnga jipvku ogulvgavbolo bunuka mvngjwngto.
10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
Vbvrikunamv, vjak nonu ogulvgabv mvngjwngnv vdwgv koching lo vge nga tulwk tola Pwknvyarnvnyi ingka dunv vmalo ngonugv abuapa ngvka malo ngonu mvnwng vka um baknyure?
11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
Vv makv! Ngonu mvngjwngnam lvgabv okv Ahtu Jisu gv anyuaya ngv ringpv kunv, vbvching bunu nyika rdunv.”
12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
Nyitwng dopam mvnwng ngv Barnabas okv Paul bunyi gvlo Pwknvyarnv gv Jentail nyi vdwlo lamrwpadubv okv kaasartabo dubv rinam am bunyi gv mimpa jiku nama tvvriala choibv doonyato.
13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
Vdwlo bunu japnya kunam gola, Jems japrapto: “Ngoogv ajin vdwa, nga tvriato!
14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
Saimon vjv mimbwk jigv ibv oguaingbv Pwknvyarnv Jentail nyi vdwa ninyigv chigudabia nga kaatam kunama okv bunua ninyigv nyigvbv laatulake bv naarwk suku nama.
15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
Nyijwk vdwgv gaam vdwv so sum lvkobv tulwk minggvto. Kitap lo vbv mindu,
16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
‘Ahtu minto, So kochingbv ngo akur riku, okv Dabid gv karv nga lvkodv laakumlaapa riku. Ngo darmwk kunama um mvdin rikunv okv lvkodv um gwlwk dukubv mvdin riku.
17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
Okv vkvlvgabv nyi mvnwng ngv ngo gvlo aariku, Jentail nyi mvnwng vka yvv bunua ngo atubogv bv mvngla gokku nam vdwa.
Vkvlvgabv vbvching Ahtu minto, yvvdw sum krimklu lokv chimu dukubv mvkunv.’ (aiōn g165)
19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
“So si ngoogv mvngnamv,” Jems japdungto, ho ngonu mvnwng ngv Pwknvyarnv gvlo aakur kunv “Jentail vdwa ridwkriku jimabv.
20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
Vmabvya, ngonuya bunua siti go lvkto kula mimpa lajuka darwkmanv ogugoka dvma bvkv ogulvgavbolo ho vv morti lo jilwknamv; bunua yoomur minsu mabvka; okv svnwngsvmin hoksar nama vmalo oyi am dvma bvkv vla miya lajukv vla minto
21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
Moses gv pvbv nga kvvlo lokv Jius kumkunaamlo doonu aludwkibv puri rijikito okv ninyigv gaam nga banggu mvnwnglo japjito.”
22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
Vbvrikunamv Apostol vdwvla okv nyigagatv vdwv, Pwknvyarnv gv nyi mvnwng ngv doodum toku, bunugv ajin lokv darlin gvrikula Paul okv Barnabas gv vngkulo Antiok bv vngmu dubv mintoku. Vbvrikunamv mvngjwngnv vdwgv mvngdv kunam nyi anyigo Barnabas vnam Judas nyila Silasnyi darlin toku.
23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
Okv bunua siti meego lvkto kula bunua lvkobv vngmu toku: “Ngonu, Apostol okv nyigagatv vdwv, nonugv abwngboru, Jentail doonv Sairia, okv Silisia gv Antiok lo rinyabu vdwa kumrwk sidunv.
24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
Ngonugv apam lokv nyi meegonv ngonua vbvkv vla mingkuriku mabv vngla nonua mindwkmingku pvkv vla ngonu tvvpa pvku.
25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
Okv vkvlvgabv ngonu mvnwng ngv doodum toku okv nyi meego darlin laku nonu gvlo vngmu dukubv vla tulwk pvkunv bunu ngonugv ajin Paul okv Barnabas bunyia lvkobv vngriku,
26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
yvvbunudw atugv singdung nga mvngmabv Ahtu Jisu Kristo gv kudungkua lvgabv mvngla rinvgo.
27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
Ngonu nonu gvlo vngmure, vbvrikunamv, Judas okv Silas bunyi nonua nyidum bv ngonugv lvknam so apia bv mimpa jire.
28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
Darwknv Dow vla okv ngonu tulwk minsu pvnv so gv ridung aba so gv lvvyalo nonu gvlo oguaingbv adwkaku go lvkmare vla:
29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
Morti lo erinpeelwknam dvnama dvma bvka, oyi dvma bvka; svnwngsvmin hoksar nama dvma bvka; okv nonu atubongv yoomur nyama bvka. Nonu so vdw sum rimabv ribamdobam bolo alvre. Ngonugv ayanam mvnglwk lvkobv doming gvvre.”
30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
Gingdung mvnwng ngv vngnya toku okv Antiok lo vngchi nyalaku, hoka bunu mvngjwngnv apam mvnwng ngv dookum tokula okv bunua siti nga jinya toku.
31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
Nyitwng ngv siti nga purila, tamsar doin nga puri ripa tokula, bunu mvnwng ngv himpu punya toku.
32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
Judas okv Silas, bunu atubongvka nyijwk go, bunugv lvkobv mvngchigo japnya la doonyato, bunua mintvmiru jito okv vngdwng mooto.
33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
Hoka meego doopi kula koching nga, bunu mvnwng ngv mvngjwngnv lvkobv sarsopoyo pikula okv mvngjwngnv vdwv bunua kanam nvgv dokubv vngkur motoku.
34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
Vbvritola Silas hokaku doodu kubv mvngtoku.
35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
Paul okv Barnabas apogo Antiok lo dootoku, okv bunugv lvkobv nyi meegonyi tamsar nyala okv Ahtu gv gaam nga japnyato.
36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
Meego nvgv dw kochingso Paul Barnabasnyi minto, “Kvlai ngonu vngkur lakuju ogolo ngonu Ahtu gv gaam nga banggu mvnwnglo ngonugv mvngjwngnv vdwa japji kunam nga kaakar lakuju, okv kvlai ngonu bunu ogu ripvkudw kaanya lakuju.”
37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
Barnabas Jon Marknyi bunua lvkobv vnggv dubv mvngkato,
38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
vbvrinamv Paulnyi vnggv dubv um mvngka mato, vkvlvgabv ninyia bunugv risv nga lvkobv rinya gvla doomin gvvmado, vbvritola bunua Pampilia lo topak pikula okv vngkur toku.
39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
Hokaku achialvbv larkwng minsu pikula, okv Barnabas Marknyi svpw lokv Saipras bv vnggv toku,
40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
hoka Paul Silasnyi gaktoku, okv vnglintoku, mvngjwngnv vdwv Ahtu gv anyuaya nga alv bvkv hvming gvvtoku.
41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.
Hv Sairia bvla Silisia bv vngpik kunam, Gvrja vdwa gwlwk ha jitoku.
