Skutky Apoštolů 15
1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
Teo ty nizotso boak’ Iehodà añe nañoke ty hoe amo roahalahio: Ze tsy savareñe amy sata’ i Mosèy, le tsy ho rombaheñe.
2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
Tsy naivañe ty fifandierañe naho fifanointoiña’ i Paoly naho i Barnabasy ama’e le sinafiri’ iereo ty hañitrike i Paoly naho i Barnabasy naho ty ila’e mb’e Ierosaleme mb’amo Firàheñe naho bey añeo ty amy ontane zay.
3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
Ie nampionjone’ i Fivoriy amy lalañey, le niranga i Foinika naho i Samaria, nitalily ty fisolohoa’ o kilakila ondatio vaho nahaehake o roahalahy iabio.
4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
Ie nandoake e Ierosaleme ao, le rinambe i Fivoriy naho o Firàheñeo naho o beio, vaho nitalilieñe ze he’e nanoen’ Añahare añam’ iereo.
5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
Fe niongake ty mpiato ila’e amo Fariseo, nanao ty hoe: Tsy mete tsy ampisavareñe ondatio vaho lilieñe hañorike ty Hà’ i Mosè.
6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
Nivory hisafiry i entañe zay o Firàheñeo naho o beio,
7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
f’ie nifandietse avao, aa le niongake t’i Petera nanao ty hoe: O Roahalahio, fohi’ areo te nitoroan’ Añahare hatrela’e te ho janjiñe’ o kilakila ondatio am-bavako ty enta’ i talili-soay vaho hiantoke.
8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
Aa le nitaroñe am’ iereo t’i Andrianañahare Mpaharofoanañ’ arofo, le nitolora’e i Arofo Masiñey manahake ty nanoe’e aman-tikañe.
9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
Toe tsy nambaha’e aman-tika iereo kanao nefera’e am-patokisañe o arofo’ iareoo.
10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
Aa vaho akore ty itsoha’ areo an’Andrianañahare, hampitongoà’ areo joka am-pititia’ o mpiòkeo, ie tsy nileon-tika ndra o roaen-tikañeo?
11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
Aiy! Atokisan-tika te i hasoa’ Iesoà Talèn-tikañey ro maha voarombak’ antika, le hambañe amy zay iereo.
12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
Fonga nianjiñe i màroy, nijanjiñe ty nitalilie’ i Barnabasy naho i Paoly o viloñe naho halatsàñe nanoen’ Añahare añivo’ o kilakila ‘ndatio añam’ iereoo.
13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
Ie nigadoñe i fitaliliañey, le hoe ty natoi’ Iakobe: O roahalahio, ijanjiño,
14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
Fa nitalilia’ i Simona i fitilihan’ Añahare valoha’ey, handrambesa’e ondaty amo kilakila ondatio ho amy tahina’ey,
15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
mira amo nitsarae’ o mpitokio, amy pinatetseio ty hoe:
16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
Ie añe, le hibalike raho naho hamboareko indraike i kivoho’ i Davide nirotsakey; ho tsenèko indraike i nikoromakey, vaho hatroako,
17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
soa te hipay Iehovà ondaty ila’eo toe ze kilakila ondaty tokaveñe ami’ty añarako,
hoe t’Iehovà mampahafohiñe o raha zao boake haehae añe. (aiōn g165)
19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
Aa le hoe ty safiriko, te tsy holañen-tikañe o mitolik’ aman’ Añahare boak’ amo kilakila ondatio,
20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
fe anokiran-tika taratasy, hifoneña’ iareo ze raha nitivae’ o hazomangao naho ty hakarapiloañe naho ty henam-biby nidageañeñe vaho ty lio.
21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
Amy te nitaroñeñe haehae amy ze kila rova t’i Mosè, ie vakieñe am-pitontonañ’ ao boa-tSabata.
22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
Aa le nisatrie’ o Firàheñeo naho o beio naho i fivory iabiy ty hijoboñe ondaty am’iereo ao, hihitrike mb’e Antiokia añe mindre amy Paoly naho i Barnabasy. Le jinoboñe t’i Joda (atao Barsabasy) naho i Silasy, ondaty mpiaolo amo rahalahio.
23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
Aa le nisokireñe ty hoe am-pita’iareo: Ry Firàheñeo naho o roahalahy beim-pivorio, Ho amo rahalahy boak’ amo kilakila’ ndatio e Antiokia naho e Sirià vaho e Kilkia añeo: Talilio’ areo:
24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
Ie jinanji’ay te boak’ama’ay atoy o tsy nitoroa’aio, nitsibore anahareo an-tsaontsy nañembetse,
25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
le natao’ay t’ie nivory am-pitraofan-drehake, te hahasoa ty hijoboñe ondaty tsy ampeampe hampombañe mb’ ama’ areo mb’eo mindre aman-drañe’ay sarotse, i Barnabasy naho i Paoly—
26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
ondaty nihirimbeloñe ty amy tahina’ i Talè Iesoà Norizañey.
27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
Aa le nampihitrife’ay t’i Joda naho i Silasy hamente o entañe zao am-palie
28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
amy te hoe nò’ i Arofo Masiñey naho zahay ty tsy hanovoña’ay kilankañe mandikoatse o fañè rezao:
29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
Falio ze raha nisoroñañe an-kazomanga naho ty lio naho ze dinageañe vaho ty hakarapiloañe. Mahasoa anahareo te ifoneñañe. Manintsiña.
30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
Aa le nampionjoneñe mb’eo iereo naho nivotrake e Antiokia le natonto’ iereo i Fivoriy vaho natolotse i taratasiy.
31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
Ie vinaki’ iereo le niehake ty amy fañosihañey.
32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
Aa kanao mpitoky t’i Joda naho i Silasy, le nañosike naho nañafatratse o roahalahio an-tsaontsy maro.
33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
Ie roñoñe añe, le nampañaveloe’ o rahalahio himpoly mb’amo nañitrik’ iareoo mb’eo.
34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
Fe nitambatse e Antiokia ao t’i Paoly naho i Barnabasy mindre ami’ty ila’e maro, nañoke naho nitaroñe ty tsara’ Iehovà.
36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
Ie nahamodo andro tsiampeampe, le hoe t’i Paoly amy Barnabasy: Antao hibalike naho hitilike o roahalahin-tika amy rova iaby nitaroñan-tika o tsara’ i Talèo reio, hañontane iareo.
37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
Sinafiri’ i Barnabasy ty hinday i Jaona (atao Marka) hitrao-dia,
38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
fe nifahara’ i Paoly te tsy hahasoa te hindeseñe ie nivik’ am’iareo e Pamfilià añe naho tsy nindre am-pitoroñe.
39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
Aa le akore ty fifanjomora’ iareo kanao nifampipitsoke. Nendese’ i Barnabasy t’i Marka nijon-dakañe mb’e Kiprosy añe,
40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
le jinobo’ i Paoly t’i Silasy vaho nienga, ie fa nitatae’ o roahalahio ho ami’ty hasoa’ i Talè.
41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.
Le niranga mb’e Sirià naho e Kilkia mb’eo re nañafatratse o Fivorio.
