Skutky Apoštolů 15
1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
Issi issi asati Yihudappe Anxookiya bidi, “Muse wogaatho hintte qaxxarettonna ixxiko attanaw dandda7ekketa” gidi ammaneyssata tamaarsso doomidosona.
2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
Hessi Phawuloosanne Barnnabaasa enttara daro palamanaadanne kaccanaada oothis. Hessa gisho, Anxookiyan de7iya issi issi asati Phawuloosaranne Barnnabaasara Yerusalaame bidi Hawaaretaranne cimatara gayttidi he odaa billanaw qofay qashettis.
3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
Woosa keethay entta kiittin bidosona. Entti Finqeranne Samaarera aadhdhishe Ayhude gidonnayssati Xoossako waanidi simmidaakko odidosona. Hessi ammaneyssata ubbaa daro ufayssis.
4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
Entti Yerusalaame gakkida wode woosa keethay, Hawaaretinne cimati entta mokkidosona. Xoossay banttara oothidabaa ubbaa odidosona.
5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
Shin Farisaaweta baggafe ammanida issi issi asati denddi eqqidi, “Ayhude gidonnashin ammanida asati qaxxaretanawunne Muse higgiya naaganaw bessees” yaagidosona.
6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
Hawaaretinne cimati hessa zorettanaw shiiqidosona.
7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
Keehi haasayidayssafe guye, Phexiroosi denddi eqqidi, “Ta ishato, Ayhude gidonnayssati Wonggelaa qaala ta doonappe si7idi ammanana mela kasetidi tana Xoossay hintte giddofe dooridayssa hintte ereeta.
8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
Asa wozana eriya Xoossay Geeshsha Ayyaana nuus immidayssada enttawuka immidi tumays.
9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
Ammanon entta wozanaa geeshshida gisho nu giddoninne entta giddon dummatethi wothibeenna.
10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
Hessa gisho, nu aawatinne nuuni tookkanaw dandda7iboonna qambbara ammaneyssata morggen wothidi ha77i ays hintte Xoossaa paacetii?
11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
Godaa Yesuus Kiristtoosa aadho keehatethan entti attidayssada nukka attidayssa ammanoos” yaagis.
12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
Asay si7i gidi, Barnnabaasinne Phawuloosi Ayhude gidonna asaa giddon bantta baggara Xoossay oothida malaatatanne oorathabaa ubbaa odishin si7oosona.
13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
Entti haasaya onggidaappe guye Yayqoobi, “Ishato, ta geyssa si7ite.
14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
Xoossay Ayhude gidonnayssata giddofe ba ase dooranaw koyidi enttana koyro waattidi qoppidaakko Simooni odis.
15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
Nabeta qaalay hayssara ginees. Geeshsha Maxaafan,
16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
‘Hayssafe guye taani simmana, kunddida Dawite kawotethaa denthana. Laattida keethaka zaara essana.
17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
Attida asay ubbay taakko yaana, taani xeegida Ayhude gidonna asay ubbay tana koyana.
Benippe doomada hessi erettana mela oothida Xoossay, taani yaagays’ yaages. (aiōn g165)
19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
“Hessa gisho, ta qofay Xoossako simmiya Ayhude gidonnayssata nuuni waaysonnaako lo77o.
20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
Shin entti eeqas yarshshettidi tunidabaa moonna mela, laymatonna mela, bawuta moonna melanne suuthi uyonna mela enttaw nuuni dabddaabbiya xaafanaw koshshees.
21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
Muse higgey benippe doomidi Sambbaatan Sambbaatan Ayhude Woosa Keethatan nabbabettishe katama ubban sabbakettees” yaagis.
22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
Hessafe guye, hawaaretinne cimati woosa keethaa asa ubbaara issife bantta giddofe guutha asata dooridi Phawuloosaranne Barnnabaasara Anxookiya yeddanaw qofa qachchidosona. Entti daro bonchchettida nam77u asata Barssaaba geetettiya Yihudanne Sillaase dooridosona.
23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
Hayssada geetetti xaafettida dabddaabbiya entta bolla yeddidosona: “Nuuni hawaaretinne cimati hintte ishati, Anxookiyan, Sooriyaninne Kilqiyan de7iya Ayhude gidonna ishatas nu sarothuwa kiittoos.
24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
“Nuuni kiittonna asati nu giddofe bidi, ‘Hintte qaxxarettanawunne higgiya naaganaw bessees’ gidi, hinttena waaysidayssanne yiloyidayssa si7ida.
25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
Nuuni dosiya Barnnabaasanne Phawuloosa doorettida asatara issife hintteko kiittanaw issi wozanan nu qofaa qachchida.
26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
Entti nu Godaa Yesuus Kiristtoosa gisho bantta de7uwa aathi immidosona.
27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
Hessa gisho, nuuni xaafidayssa entti bantta doonan gujjidi hinttew odana mela Yihudanne Sillaase kiittida.
28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
“Ha koshsheyssatappe attin hara tooho hinttena toossonna mela nunne Geeshsha Ayyaanay oda qachchida.
29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
Eeqas yarshshettidi tunidabaa mooppite, suuthu uyoppite, bawuta mooppite, laymatoppite. Ha ubbaafe hintte huu7iya naagikko hintte lo77obaa ootheeta. Hiza, saro de7ite” yaagidosona.
30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
Hessa gisho, kiitettidayssati moyzettidi Anxookiya bidi ammaniyaa asaa shiishidi, dabddaabbiya immidosona.
31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
Entti he minthethiya dabddaabbiya nabbabida wode ufayttidosona.
32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
Qassi Yihudinne Sillaasey bantta huu7en nabe gidiya gisho ammaneyssata loythi zoridi minthethidosona.
33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
Entti Anxookiyan guutha gallas uttidaappe guye ishati lo77ora moyzin banttana kiittidayssatakko simmidosona.
34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
[Shin Sillaasey yan attanaw koyis.]
35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
Qassi Phawuloosinne Barnnabaasi hara daro asatara issife Godaa qaalaa tamaarssishenne Wonggelaa odishe Anxookiyan gam77idosona.
36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
Guutha gallasappe guye Phawuloosi Barnnabaasako, “Nuuni Godaa qaala odida katama ubban nu ammaneysati waanidi de7iyakko guye simmishe xomoosi be7oos” yaagis.
37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
Barnnabaasi Marqqoosa geetettiya Yohaannisa banttara efanaw koyis.
38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
Shin Phawuloosi Marqqoosa banttara efanaw koyibeenna. Gaasoykka, I Phinfiliyan shaakettidi enttara oothanaw bibeenna.
39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
Entta giddon iita ooshshi keyin issoy issuwafe shaakettidosona. Barnnabaasi Marqqoosa ekkidi markkabera Qoophirosa bis.
40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
Shin Phawuloosi Sillaase dooris; ammaneysati Phawuloosa Xoossaa aadho keehatethaas hadara immidaappe guye i keyidi bis.
41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.
Yaatidi, woosa keethata minthethishe Sooriyaranne Kilqiyara aadhdhis.
