Skutky Apoštolů 15
1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
Iss issi asati yudappe duge Anxxokiya wodhdhidi “inte Musse woga mala qaxxaretontta oonnikko attana danddaekkista” gidi ammanizayita tammariso oykkida.
2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
Hessikka Phawulossayne Barinabassay istta gita palamanine ooshsha giido gellithidees, hessa gish Phawulossayne Barinabassay hara issi issi ammaniza asatara Yerusalame kezidi ha yooza gish cimatane hawarista oychchana mala geetetides.
3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
Hesa gish wossa kethaya ista Yerusalame bana mala kitin istti Finqqerane Samariyara adhdhi bishe hen diza asa ayhuda giidontta derey ammanoon simmidayssa yootida. He wode ammanizayti hessa siyidi keehi uhaaththaa7etida.
4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
Istti Yerusalame gakkin wossa keeththa asay hawaretine cimati istta mokki ekkida, Kitteti bidayitikka Xooss isttara gididi ooththidayssa wursi isttas yootida.
5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
Farissawista bagga asatappe ammanida issi issi asati denddidi “Ayhuda giidontta dere assi qaxxaristanasine musse woga nagana mala istas yotanas beesses” gida.
6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
Hawaretinne cimati he yooza giido loo7eth xeellanas shiqiida.
7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
Daroo palamape guye Phixiroossay denddi eqqidi hizzgidees “ta ishato guuththa wodepe kase Xoossi tana inte garssafe dooridi Ayhuda giidoontta asat ta duunape mishshirachcho qaala siyidi ammanana mala ooththidayssa inte errista.
8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
Assa wozina erriza Xoossi nus immidayssa mala isttaskka xiillo ayana immidi istta bees ekkidayssa markkatides.
9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
Istta wozinakka ammanoon geshshidi nu giidonine istta giidoon aykoo shakokka ooththibeyna.
10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
Hessa gish nu aawatine nukka tookkanas dandda7ontta qaambbara ammanizayta toossanas inte aazas xoossu paacceti?
11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
Nu attiday liikke isttaththokka Goda Yesussa adhdho keeyatethan gidiidayssa ammanos.
12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
Shiiqida asay wurikka coo7u gini Barinabassayne Phawulossay Xoossi istta baggara Ayhuda giidontta dereta giidoon ooththida gita mallatata gish yootishin malaletidi loo7ethi siyidees.
13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
Istti yootti wursiishin Yaqoobey denddi eqqidi hizzgidees “ta ishato ta giza siyite,
14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
Xoossi Ayhuda giidontta deretappe bees gidana dere kassetidi izi wostti xeeygi woththidako simmonay nuus loo7ethi yootidees.
15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
Kase nabetan hizzgi xaafeetida qaalay hayssara gaggees.
16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
“Hayssafe guye ta simmada lalletida Dawite keeth kexxana, Lalletidayssa zaara essana, zaaradakka kexxana.
17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
Hesikka attida asay Goda koyana malanne ta sunththan xeygetida Ayhuda gidonta derey tana koyanamalakko gees wursi oothida Xoossi.”
Haysa koyroppekka Xoossi eres. (aiōn g165)
19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
Hessa gish, ha Xoossako simmida ayhuda giidontta dereta nu metothontta mala hayisi ta baggara tas qaachcho.
20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
Gido atin eeqqan tuniidaytappe, layman tuniidaytappe, bawuuta hayqqida mehe asho mussafenne suuthu ushshafe hakkana mala nu isttas xaafana beeses.
21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
Musse wogay gidiko beniisopee sambbata sambbata gallas Ayhudata wossa keeththan nababetiishene kaatamay dizasoon sabbakeetishe deess.
22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
Hessa wode hawaretine cimatt kumeetha wossa keeththa asara gididi ba garssafe issi issi asata dooridi Phawulossarane Barinabassara gaththi Anxxokiya yeedanas qachchida. Ammaniiza asa garssafe wannatizayta Barissabassa geetettiza Yudane Siillase doorida.
23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
Istta kushen immi yeeddida dabiddabez hizzges “inte ishatape hawaristapene ciimatappe Ayhude giidontta dere asappe ammaniida Anxxokiyan, sooriyaninne kilqqiyan diza ammaniizayitas nu sarookkay intena gaakko.
24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
Issi issi asati nuna giidontta ba baggara nu achchafe biidi ba hassa7an inte woziina henne ha qaththidayssane intena mulakkidayssa nu siyidoos.
25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
Hessa gish guutha asata dooridi dosetida Barnabassarane Phawulossara inteko yeddanas nu wurkka qaala gaggidos.
26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
Isti Goda Yesuss kiristtossa gish ba shemppo aththi immidayita.
27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
Hessa gish nu intees xaafidayssa istti intes ba duunara lo7ethi yootana mala Yudane Siillase inteko yeedidos.
28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
Hayita intes koshshiza yootape hara gujjo tooho nu inte bolla woththontta mala nussune xiillo ayanas loo7o milati beettides.
29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
Hesiika inte eqqas shukeetida ashoppe, suththafe, cuulet hayqqida mehe ashopenne laymman tunidayssafe inte hakkana malako. Inte hayita milatizaytappe hakiikko intes loo7o, Saroon diite.”
30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
Kitteetida asati moyzeetidi duge Anxxookiya wodhdhida, Hen ammanizayta wurssi shishshidi ehida dabiddabeeza isttas immida.
31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
Deereykka nababidi minththethiza qaalan uhaaththaa7ettides.
32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
Yudayne Siillasey nabeta gidida gish daroo zooridi ammanizayta minththethida.
33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
Hen guutha wode gamiidi ammaniza asay mooyziin guye bena kittidaytako simmida.
34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
Siillasey qass hen attanas kooydes.
35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
Phawulossayne Barinabassay hara daroo asatara gididi Goda qaala tammarisishshene sabbakishe Anxxokiyan gammida.
36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
Phawulossay guutha wode gamidi Barinabassa “nu kase Goda qaala yootida kaatamata wursiota biidi ammanizayt aymala dizakkoone ane yuyi beeyoos dendda” gides.
37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
Barinabassayikka marqqossa geetettiza Yanssay isttara baana mala koyiddes.
38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
Phawulossay qass iza ekki baanas koyibeyna, Gasooykka kase Marqqossay isttafe shaaketidi Phimifilyya gizasoon guye attidi isttara oososu sinththe kezoontta aggida gishaskko.
39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
Histtin daroo palamay istta giidon medhdhetida gish ba garssan shaakketi wodhdhida, Hessa gish Barinabassay Marqqossa ekkidi markkaben gellidi Qophiroose bides.
40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
Phawulossay qass Siillase doorides. Ammanizayitikka phawulossa Goda adho kiyatethas hadara immidape guye izi isttafe shaaketidi biides.
41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.
Amanizayta minththethishe Sooriyaranne Kilqqiyara adhdhi bidees.
