Skutky Apoštolů 15
1 Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
And, certain persons, coming down from Judea, began to teach the brethren—Except ye be circumcised according to the custom of Moses, ye cannot be saved.
2 A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
And, when Paul and Barnabas had had no little dissension and discussion with them, it was arranged that Paul and Barnabas and certain others from among them should go up unto the Apostles and Elders in Jerusalem concerning this question,
3 Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
They, therefore, being set forward by the Assembly, began passing through Phoenicia and Samaria, fully relating the conversion of them of the nations, and were causing great joy unto all the brethren.
4 A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
And, having arrived in Jerusalem, they were welcomed by the Assembly and the Apostles and the Elders; and they recounted all things God had done with them.
5 A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
But there [had] stood forth some of those who, from the sect of Pharisees, had believed, saying—It is needful to be circumcising them, also to charge them to be keeping the law of Moses.
6 Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
And the Apostles and Elders were gathered together to see about this matter.
7 A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
And, when much discussion had arisen, Peter standing up, said unto them—Brethren! Ye yourselves, well know that, in days long past, amongst you, God chose that, through my mouth, the nations should hear the word of the glad tidings, and believe.
8 A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
And, the heart-observing God, bare witness, —unto them, giving the Holy Spirit, just as, even unto us;
9 A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
and made no distinction at all betwixt us and them, by their faith, purifying their hearts.
10 Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
Now, therefore, why are ye proving God, that ye should put a yoke upon the neck of the disciples, which, neither our fathers, nor we, have been able to bear.
11 Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
But, through the favour of the Lord Jesus, we believe we shall be saved, in like manner as, even they.
12 I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
And all the throng held their peace, and began to hearken unto Barnabas and Paul relating how many signs and wonders God had done among the nations, through them.
13 A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
And, after they held their peace, James answered, saying—Brethren! hearken unto me.
14 Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
Symeon, hath fully told how God, first visited, to take out of the nations, a people for his name.
15 A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
And, with this, agree the words of the prophets, according as it is written—
16 Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
After these things, will I return, and will rebuild the tent of David that hath fallen, and, the ruins thereof, will I rebuild, and will set it up again:
17 Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
That the residues of men may seek out the Lord, and all the nations upon whom my name hath been called, saith the Lord that doeth these things,
19 Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
Wherefore, I, judge, not to be troubling them who, from the nations, are turning unto God;
20 Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
but to write unto them, to abstain from the pollutions of idols, and from fornication, and from what is strangled, and from blood.
21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
For, Moses, out of ancient generation, hath, in every city, them who proclaim him; seeing, that in the synagogues, every sabbath, he is read.
22 Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
Then, seemed it good unto the Apostles and the Elders with the whole Assembly to send chosen men from among them unto Antioch, with Paul and Barnabas, —even Judas who is called Barsabbas, and Silas, men taking a lead among the brethren:
23 Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
writing through their hand—The Apostles and the Elder Brethren, unto the brethren throughout Antioch and Syria and Cilicia, who are from among the nations, wish joy!
24 Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
Inasmuch as we had heard that, certain from among us, had troubled you with words, dismantling your souls, —unto whom we had given no instructions,
25 I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
It seemed good unto us, coming to be of one accord, that we should choose men and send them unto you, with our beloved Barnabas and Paul, —
26 Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
men who have given up their lives in behalf of the name of our Lord Jesus Christ.
27 Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
We have sent, therefore, Judas and Silas, who also, themselves, by word of mouth, can tell you the same things.
28 Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
For it hath seemed good unto the Holy Spirit and unto us, no greater burden, to be laying upon you, than these necessary things: —
29 Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
To be abstaining from idol sacrifices, and from blood, and from what is strangled, and from fornication, —From which, if ye keep yourselves, ye shall prosper. Fare ye well.
30 Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
They, therefore, being let go, came down unto Antioch; and, having gathered together the throng, delivered the letter,
31 Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
and, when they read it, they rejoiced for the consolation.
32 Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
And, both Judas and Silas, being themselves also prophets, with much discourse, consoled and confirmed the brethren.
33 A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
And, when they had spent a time, they were let go, in peace, from the brethren, unto them who had sent them.
34 Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
35 Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
But, Paul and Barnabas, tarried in Antioch, teaching and telling the joyful tidings, —along with many others also, —of the word of the Lord.
36 Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
And, after certain days, Paul, said unto Barnabas—Let us now return, and visit the brethren in every city in which we have declared the word of the Lord, and see how they are.
37 Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
And, Barnabas, was minded to take with them John also, called Mark;
38 Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
but Paul deemed it right, as to him who had withdrawn from them, back from Pamphylia, and had not gone with them unto the work, not to be taking with them, this, man.
39 I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
And there arose an angry feeling, so that they separated one from the other: and, Barnabas, taking Mark, sailed away unto Cyprus, —
40 A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
whereas, Paul, choosing Silas, went forth, committed unto the favour of the Lord by the brethren,
41 I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.
and proceeded to pass through Syria and Cilicia, confirming the assemblies.
