< Skutky Apoštolů 14 >

1 I stalo se v Ikonii, že vešli spolu do školy Židovské, a mluvili slovo Boží, takže jest uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství.
In Iconium the same thing happened. Paul and Barnabas went to the Jewish synagogue and spoke so convincingly that many of both the Jewish and Greek-speaking worshipers trusted in Jesus.
2 Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím.
But the Jews that refused to believe in Jesus stirred up the feelings of the foreigners, and poisoned them against the believers.
3 I byli tu za dlouhý čas, směle a svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich.
Paul and Barnabas stayed there a long time, speaking to them boldly in the Lord, who confirmed their message of grace through the miraculous signs that they were enabled to perform.
4 I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, a jiní s apoštoly.
The inhabitants of the town were divided, with some supporting the Jews and some the apostles.
5 A když se obořili na apoštoly i pohané i Židé s knížaty svými, aby je utiskli a kamenovali,
But then the foreigners and the Jews, together with their leaders, decided to attack and stone Paul and Barnabas.
6 Oni srozuměvše tomu, utekli do měst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí,
However, they found out about it and fled to the region of Lycaonia, to the towns of Lystra and Derbe,
7 A tu kázali evangelium.
where they continued to share the good news.
8 Muž pak nějaký v Lystře, nemocný na nohy, sedával, chromý jsa hned z života matky své, kterýž nikdy nechodil.
In the town of Lystra there was a disabled man who was lame in both feet. He had been crippled from birth and had never been able to walk.
9 Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýžto pohleděv naň, a vida, an věří, že uzdraven bude,
He sat there listening to Paul speaking. When Paul looked directly at him, and realized that the man was trusting in God to heal him,
10 Řekl velikým hlasem: Postav se přímě na nohách svých. I zchopil se a chodil.
Paul said in a loud voice, “Stand up on your feet!” The man jumped to his feet and started walking.
11 Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám.
When the crowds saw what Paul had done, they shouted out in the language of Lycaonia, “The gods have come down to us looking like men!”
12 I nazvali Barnabáše Jupiterem a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo Boží.
They identified Barnabas as the Greek god Zeus, and Paul as the god Hermes because he was one who did most of the talking.
13 Tedy kněz Jupitera, modly té, kteráž byla před městem jejich, přivedl býky a přinesl věnce před bránu, a chtěl s lidem oběti obětovati.
The priest of the temple of Zeus that lay just outside the town, brought oxen and wreaths to the town gates. He planned to carry out a sacrifice in front of the crowds.
14 To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce,
But when the apostles Barnabas and Paul learned what was happening, they tore their clothes, and rushed into the crowds, shouting out,
15 A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest.
“People, what are you doing? We are human beings with the same kind of nature as you. We came to bring you good news, so you could turn from these pointless things to a God who is truly alive. He is the one who made heaven, earth, and sea, and everything in them.
16 Kterýžto za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých,
In past times he allowed all the nations to follow their own ways.
17 Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení, dobře čině, dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše.
Even so he still provided evidence of himself by doing good, sending you rain from heaven and crops in their seasons, providing all the food you need, and filling you with happiness.”
18 A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobětovali.
With these words they barely managed to stop the crowds from offering sacrifices to them.
19 A vtom přišli od Antiochie a Ikonie nějací Židé, kteřížto navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli jej před město, domnívajíce se, že umřel.
But then some Jews from Antioch and Iconium arrived and won over the crowds. They stoned Paul, and dragged him outside the town, thinking he was dead.
20 A když jej obstoupili učedlníci, vstal a všel do města, a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben.
But when the believers gathered around him, he got up, and went back into the city. The next day he and Barnabas left for Derbe.
21 A kázavše evangelium městu tomu, a učedlníků mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie,
After sharing the good news with the people in that town, and after many had become believers, they went back to Lystra, Iconium, and Antioch.
22 Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a pravíce, že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího.
They encouraged the believers to remain firm and to continue to trust in Jesus. “We have to go through many trials to enter God's kingdom,” they said.
23 A zřídivše jim, podle daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož jsou uvěřili.
After they had appointed elders for every church, and had prayed and fasted with them, Paul and Barnabas left them in the Lord's care, the one that they trusted in.
24 A prošedše Pisidii, přišli do Pamfylie,
They passed through Pisidia, and arrived in Pamphylia.
25 A mluvivše slovo Boží v Pergen, šli do města Attalie.
They spoke God's word in Perga, and then went on to Attalia.
26 A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali.
From there they sailed back to Antioch where they had started out, having been dedicated there in God's grace to the work they had now accomplished.
27 A když tam přišli a shromáždili církev, vypravovali jim, kteraké věci Bůh skrze ně učinil a že otevřel pohanům dveře víry.
When they arrived, they called the church together. They reported everything God had done through them, and how he had opened a door for the foreigners to trust in him.
28 I byli tu za dlouhý čas s učedlníky.
They stayed there with the believers for a long time.

< Skutky Apoštolů 14 >