Skutky Apoštolů 13
1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Èerný, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
Lino muchikombelo mu Antiyokki, kwakali bamwi basinsimi abayiisi, Bakali Bbanabbasi, Simiyoni (utegwa Nayija), Lusiyasi waku Sayilini, Manayemi (mwananyina wa Helodi mu tetilaki) a Sawulo.
2 A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
Nibakali kukomba Mwami Mwami akulyiimya kulya, Muuya Uusalala wakati, “Mundibambile bwanzeene Bbanabbasi a Sawulo, bachite mulimo oko nkundabayita.”
3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
Nibakamana kulyiimya kulya, kukomba, akubika maboko aabalumi aaba, bakabatuma kuzwa.
4 A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
Nkinkako Bbanabbasi a Sawulo, kabali batumwa kunze a Muuya Uusalala, bayinka aansi ku Selusiya; kuzwa oko bakayamba kuya ku Seyipulasi.
5 A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
Nibakali mudolopo lya Salamasi, bakakambawuka ijwi Leza muzikombelo zyama Juuzi. Bakali a Joni Makki mbuli mugwasyi wabo.
6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
Nibakamana kwenda kasuwa koonse kusikila ku Pafosi, bakajana umwi mwalumi simusamu, musinsimi mubeji wechi Juda, wakalezina lyakuti Bbaa Jizasi.
7 Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.
Oyu siminsamu wakalijisini amwendelezi wachisi, Sejiyasi Pawulasi, oyo wakali mwalumi musongo loko. Oyu mwalumi wakapa mulandu kuli Bbanabbasi a Sawulo, nkambo wakali kuyanda kumvwa ijwi lya Leza.
8 Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho, ) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
Pesi Elimasi “simisamu” (obu mbombubo mbulyakali kutolelekelwa izina lyakwe) wakabakazya; wakeezya kusanduula nzila yabeendelezi bachisi kuzwa kululusyomo.
9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
Pesi Sawulo, uutegwa Pawulo alimwi, kazwide Muuya Uusalala, wakamulangisisya kapati
10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
akwamba kuti, “Iwee mwana satani, uzwide misyobo yoonse yalweno abulozi. Nduwe sinkondonyina wayoonse misyobo yabululami. Tokoyoleka pe kumonya inzila ziluleme zya Mwami, uyoleka na?
11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
Kwaino boona, kuboko kwa Mwami kuli atala alinduwe, alimwi uyooba moofu. Tokoyobona izuba kwakayindi.” Mpawawo Elimasi wakawidwa sikunkwe amudima; nakatalika kwendeenda kuyanduula bantu kuti bamukwele kuboko.
12 Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
Musule akubona zyakachitika mweendelezi wachisi, wakasyoma, nkaambo wakagamba kukuyiisigwa aatala a Mwami.
13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
Lino Pawulo abeenzinyina bakatalika kuyamba kuzwa ku Pafosi akuza ku Pega mu Pamfuliya. Pesi Joni wakabasiya alimwi wabweeda ku Jelusalema.
14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
Pawulo abenzinyina bakeenda kuzwa ku Pega akusikila ku Antiyokki yaku Pisidiya. Oko bakanjila muchikombelo mubuzuba butegwa Sabata akukkala ansi.
15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
Musule akubalwa kwamulawu abasinsiimi, bazuluzi bechikombelo bakabatumina mulayizyo, kabati, “Nobakwesu, kuti kamujisi mulayiizyo wakusungwazya kubantu bali aano, amuwambe.”
16 Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
Nkiinkako Pawulo wakimikila akuumuzya akuboko kwakwe; wakati, “Nobalumi bamu Izilayeli andinywe nimulemeka Leza, amumvwe.
17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
Leza wabantu aba ba Izilayeli wakasala bamataata akuchita bantu kuti bavule awo nibakakkede munyika ya Ijiputi, alimwi akuboko kunyampwidwe wakabazulwida kuzwa munyika njiyo.
18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
Kwaminyaka ilimbuli makumi oone wakakkala ambabo munkanda mulusaka. Amwi malembe aansiku awamba boobu, kwamyaaka ilimbuli makumi one wakabalela mulusaka na loonde.
19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
Musule akujaya izisi zili musanu azibili munyika ya Kkenani, wakapa bantu besu inyika yabo kuti bakkone.
20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
Zyonse inchito ezi zyakachitika mumyaaka myanda yone amakumi musanu. Musule azintu zyonse ezi, Leza wakabapa babetesi mane kwazoba Samiyele musinsimi.
21 A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
Mpawo bantu bakakumbila Mwami, alimwi Leza wakabapa Sawulo mwana wa Kkishi mulombe, mwalumi uzwa kumusyobo wa Bbenjamini, kuti aabe mwami kwamyaaka makumi one.
22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
Musule akuti Leza wamugwisya mubwami, wakanyampula Deviti kuti abe ngomwami wabo. Kwakali atala a Deviti mwana wa Jese mulombe kali mwalumi utobela moyo wangu, kuchita zyoonse nzyendiyanda kuti achite.'
23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
Kuzwa kulunyungu lwayooyu mwalumi Leza weeta mufutuli, Jesu, mbuli mbwakasyomezya kuyochita.
24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
Kakutana kuba kuboola kwa Jesu, oyo Joni ngwakakambawuka atala alubbabbatizyo lwakulilesya kubantu boonse ba Izilayeli.
25 A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
Awo Joni nakali kumaninsya mulimo wakwe, wakati, 'Muyeeya kuti ndimeni? Teensi ndime oyo pe. Pesi muswilizye, nguumwi uza musule lyangu uuli aansapato zyakumawulu nzyesyeleli kumwangununa pe.'
26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
Nobakwesu, bana bamulongo wa Abbulahamu, abaabo bali mukati kenu balemeka Leza, zili kuli ndiswe kuti mulumbe walufutuko olu watumizigwa.
27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
Nkaambo aabo bakkala mu Jelusalemu abazuluzi abasinsimi tebakamuziba pe, alimwi bakazuzikizya ayo majwi abasinsimi ayo abalwa mumasabata woonse akumuniaka.
28 A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
Nikuba kuti tebakajana kaambo kamwelo wakujiigwa bakayita Pilato kuti amujaye.
29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
Nibakamaninsya zyonse zintu zyakalembedwe atala anguwe, bakamuseluzya amunsamu akumulazika muchuumbwe.
30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
Pesi Leza wakamubusya kuzwa kubafu.
31 Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
Wakaboneka kwamazuba miingi ababo bakali baza awe kuzwa ku Galili kuya ku Jelusalemu. Aba bantu lino baba bakamboni bakwe kubantu.
32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
Nkiinkako tuli kumwambila makani mabotu, ichisyomezyo chakaza kumataata
33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
watuzuzikizizya iswe, abana babo, mukubusya Jesu. Mbuli mbukulembedwe muli Ntembawuzyo: 'Uli mwana wangu mulombe, sunu ndaba Wuso.'
34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
Mukuti wakamubusya kuzwa kubafu tachibwedeli pe, Leza wakambuula muli eyi inzila: 'Ndiyomupa izisalala alimwi zyanchoonzyo zilongezyo zyakasyomezegwa kuli Deviti.'
35 Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
Nkinkako nchawamba lubo muli imwi Intembawuzyo, 'Tokoyozumizya Musalalai wako pe kuti akabone kubola.'
36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
Nkambo awo Daviti nakali wabelekela ziyandisyo zya Leza muzyalane lyakwe mwini, wakoona ing'onzi; wakalazikwa amwi awisi alimwi mubili wakwe wakamvwa kubola.
37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
Pesi kuloyo ngwakabusya Leza takwepe nakamvwa kubola.
38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
Nkinkako leka chizibinkane kuli ndinywe, bakwesu, kuti kwinda muli oyu mwalumi kuli kambawukidwe kuli ndinywe ilu lekelelo lwa zibi.
39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
Kuli nguwe woonse muntu usyoma ulilulamikidwe kuzwa kuzintu zyonse ezyo mulawu wa Mozesi nziwakakachilwa kukululamika.
40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
Elyo nkinkaako mubone kuti chakaambwa abasinsimi tazichitiki pe kuli ndinywe.
41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
'Amubone, nobadyamizi, alimwi mugambe alimwi mufwe mpawo: Nkambo ndili kweeta mulimo mumazuba eenu, imulimo ngomutakabule kusyoma pe, nikuba kuti umwi muntu wawambilizya kuli ndinywe.”
42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
Awo Pawulo a Bbanabbasi nibakeenda, bantu bakabakumbila kuti bazowambe lubo majwi nyayaayo musabata iitobela.
43 A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
Niwakamana muswangano wachikombelo, bwingi bwaba Juda abasikulipeda bakatobela Pawulo a Bbanabbasi, aabo bakambuula abo akubasungwazya kuti bayinkilile anumbo muluzyalo lwa Leza.
44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
Mubuzuba ibutegwa Sabata yakatobela, kubanga idolopo lyonse lyakali bungene antoomwe kuti bamvwe ijwi lya Mwami.
45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
Awo ba Juda nibakabona lubunga lwabantu, bakazula bbivwe akwambuula kabakazya zintu zyakaambwa a Pawulo akumutukila.
46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. (aiōnios g166)
Pesi Pawulo a Bbanabbasi bakambuula chamanguzu kabti, “Kwakeelede kuti ijwi lya Leza kalyaambwa kusanguna kuli ndinywe. Mukubona kuti mula litabulula kuzwa kulindinywe akulibona kamuteeledwe buumi bulakujulu, amubone, tuyobweeda kuli basizibi. (aiōnios g166)
47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
Nkambo mbombubo mbatulayilila Mwami, wati, “Ndasala mbuli mumuni wabasizibi, kuti mweete lufutuko kumasena akunze anyika.”
48 A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. (aiōnios g166)
Awo basizibi nibakamvwa echi, bakabotelwa akusalazya ijwi lya Mwami. Mbuli biingi bakasalwa kubuumi bwakujulu bakasyoma. (aiōnios g166)
49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
Ijwi lya Mwami lyakendelezegwa muchengelelo choonse.
50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
Pesi ba Juda bakeenena banakazi balipedelede kubwime bwajulu abalumi bazuluzi badolopo. Bakasungwaazya kusyonsegwa kwa Pawulo a Bbanabbasi akubagwisya muchenelelo chabo.
51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
Pesi Pawulo a Bbanabbasi bakakunkumuna lusuko kuzwa kumawulu aabo mukukazyania ambabo. Mpawo bakaya kudolopo lyaku Ikkoniyamu.
52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
Alimwi basikwiiya bakazuzigwa alukondo alimwi a Muuya Uusalala.
