Skutky Apoštolů 13
1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Èerný, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
Antiok mlüha sangcime üngka, sahmae ja sajae vekie; acune cun Banabah, Simeon (Khyang le), (Kurinih) khawa ka Lucia, (Herod jah upnakia dä däm lawkia) Manin ja Sawluha kyakie.
2 A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
Acunüng, Bawipaa khüibi bi u lü ami ei ami jeih k'um üng, Ngmüimkhya Ngcim naw, “Khutbi khai xawia ka jah mcawna Banabah ja Sawluh cun na jah phyäi hnga ua” a ti.
3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
Ami ei jeih u lu ami ktaiyü law päng üng, ani khana ami kut mtaih u lü, ami ja tüih.
4 A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
Ngmüimkhya Ngcim naw Banabahh ja Sawluh a jah tüihnak üng Selukih mlüha ju cit ni lü, acun üngka naw Kuparuh kawnga mlawng üng citki xawi.
5 A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
Acunüng, Salamih mlüha ani pha üng, Judahea sinakoka Pamhnama ngthu pyenki xawi; Johan ami tia Makuh pi jah kpüi khaia ani cehpüi.
6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
Acuna kyawn avan üng cit hü ni lü, Papos cäpa cit hüki xawi; acunüng Judah khyang mat sui khyaihki a ngming Bar Jesuh naw kei sahmaki tiki ani hmuh.
7 Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.
Sekijah Pawluh cun Bar-Jesuh a nglawipüia kyaki. Sekijah Pawluh cun khyang kthema kya lü Papos kyawn upki kyaki. Ani naw Banabah ja Sawluh jah khü lü, Pamhnama ngthu ngai hlüki.
8 Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho, ) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
Acunsepi, sui khyaihki Eluma (Krik ngminga kyaki) naw jah upki cun am jumei khaia, angsä xawi a jah mah.
9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
Sawluh naki Pawluh ami ti naw, Ngmüimkhya Ngcim am be lü, acuna Bar Jesuh cun büktengki naw,
10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
“Nang khawyaia ca ni, nang cun dawkyanaka ye ni, kpyüpyehnak naküt am na beki, Bawipaa ngthukcange hleihlaka nghlatsak khai na ktha naki!
11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
“Tukbäih Bawipa kut na khana pha lawki tia ksinga, khawkdei käh na hmu khaia na mik mü khai” a ti. Acun ja Eluma cun nghmüp naw jin se, a kut kha hü lü kaih khai suiki.
12 Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
Acunüng, kyawn upki naw acun hmuh lü, Bawipa mawng mtheimthangnak cun müna lü aktäa kyühei lü jumeiki.
13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
Pawluh cun a ngkhahpüi xawi am, Papos üngka naw mlawng am cit u lü Pampulih hne Parkah mlüha pha u se, acunüng, Johan naki Makuh naw jah cehta lü, Jerusalem da nglat beki.
14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
Acunsepi, anini cun Parkah mlüh üngka naw cit laihlaih ni lü, Pisidih hne Antiok mlüh pha ni lü, acunüng, sabbath mhnüp üng sinakoka lut ni lü ngawki xawi.
15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
Mosia Thume ja sahmaea cae ami khe law Päng üng, sinakok ngvaie naw, ani veia khyang tüih u lü, “Bena xawi aw, khyang nani jah mcäinak vaia ngthu a ve üng pyen nia” ami ti.
16 Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
Pawluh ngdüi law lü a kut säng lü, “Pamhnam kyühkia Isarele ja khyangmjükcee aw, ngai ua.
17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
Hina Isarel khyangmjüe Pamhnam naw, mi pupae jah xü lü, khina kba Egypt pea ami ve üng khyangmjü kdäma a pawh. Pamhnam naw a themnak am Egypt pe üngkhyüh a jah lawpüi be.
18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
Kum kphyükip khawkhyawng khawa a jah mcei.
19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
Kanan pea khyangmjü khyüh ja näng lü acun käna acuna pe cun Isarele am a jah kanaksak.
20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
Acun käna, sahma Samuilah am a ve law ham üng, kum phyakphyü ja mhmakip ngthumkhyahkie am a jah na pet law.
21 A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
Acun käna sangpuxang mso u se, Benjamina mjü üngka Kisah a cakpa Sawluh ngming naki, khawkum kphyükip ami sangpuxang vaia Pamhnam naw a jah pet.
22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
Acun käna ani ksät lü Isarelea sangpuxang vaia Davit a mcawn be; Pamhnam naw cuna mawng cun ngsingsak lü, ‘Jisea cakpa, Davit, ka mlunga mäi mlung naki hmu veng, ani naw ka ngjakhlü naküt bi khai’ a ti.
23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
Pamhnam naw khyütam a jah peta mäiha, Isarele jah küikyan khai Davita mjü üngka Jesuh a jah pet,
24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
Jesuh naw khutbi, am a tünei law ham üng, Johan naw ami mkhyekatnak nglata u lü baptican ami khan vaia Isarel khyangea veia ngthu a pyen.
25 A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
Johana khut binak a päih law hlü üng, Johan naw, ‘U a nami na ngaiki ni? Kei nami ngäng ua am kya nawng. Acunsepi, ngai u, ka hnua law khai khyang ta, kei naw ania khawdawk suh pet khaia pi am nglawi veng’ a ti.
26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
Abrahama mjü üngka ka püi Isarel khyange ja, hin üng Pamhnam hjawkhah khyangmjükcee aw, hina küikyannaka ngthu cun mi veia a jah kbi lawa kyaki.
27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
Jerusalem mlüha vekie ja ami ngvaie naw, Jesuh cun küikyanaka Bawia, am ami ksinga phäha ja sahmaea ngthu sabbath mhnüp naküt üng ami kheh cun am ami ksinga phäha, acuna ngthue cun Jesuh ami mkat üng kümbesakie.
28 A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
A thihnak vai i am hmu u lüpi, Pilata veia hnim vaia msokie.
29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
Acunüng, a mawng sahmae naküt naw ami yuk, ami kümsak käna, kutlamktung üngka naw khya u lü lungdüa ami k’ut.
30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
Acunsepi, Pamhnam naw thihnak üngka naw a mthawh be.
31 Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
Acun käna Kalile üngka naw, Jerusalema a jah cehpüi khyangea veia khaw mhnüp khawvei ngdang be se, acune cun atuh Isarel khyangea veia saksikiea kyakie.
32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
Keini naw pi, mi pupaea veia khyütam, thangkdaw ka ning jah mtheh lawki ni, acukba Pamhnam naw Jesuh a mthawh benak am, hina khyütam mi cae üng kümsakki, Salan anghnginak üng pi, ‘Nang ka ning cakpaa na kyaki; tungawi na paa ka kyaki’ tia ng’yuki.
33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
Ng’uh hnüna thukyawnaka käh cit khaia Pamhnam naw ani cun thihnak üngka naw a mthawh be vaia ngthu cun hikba a pyen, ‘Davita veia ngcimcaih lü ngsingkia dawkyanak cän nang üng ka ning pet khai’ a ti.
35 Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
Acunakyase, Salan kce üng pi, ‘Sitihki na mpya a thukyaw vai am tängki’ a ti sih.
36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
Davit pi, a xün k'um üng Pamhnama ngjakhlü bi a bi käna, thi se, a pupaea hlawnga k’ut u se, lungdüa kyaw pängki ni.
37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
Acunsepi, Pamhnam naw thihnak üngkhyüh amthawh be cun acukba am kya.
38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
Acunakyase, ka püi Isarele aw, acuna Bawi Jesuh üng mkhyekat mhlätnaka ngthu kami pyen law hin nami ksing vai hlüei veng. Mosi naw am a ning jah mhlät khawh mkhye üngkhyüh ani jumeiki avan cun jah mhlät khawhki.
39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
Au pi ani jumeiki naküt cun Mosia thum naw, am a mhlät thei pi mhlät khai.
40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
Acunakyase, sahmae naw ami pyen cän nami khana käh apha law vaia mcei ua.
41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
Acun cun, ‘Hleihlakkie aw, bükteng ua, cäicing u lü thi ua; bi mat ka kpäng, acun cun khyang naw ning jah mtheh u sepi, nami xüna küt üng am jum uki” a ti.
42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
Pawluh ja Banabah cun Sinakok üngka naw ani lu law be üng, khyange naw, acuna ngthu cun sabbath bekce üng pi ani pyen be vaia ami jah nghuinak.
43 A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
Ngkhämkie ami ngpyen be ja, Judahea ja Judah thuma ngpyawtkie khyangmjükcee naw Pawluh ja Banabah jah läk u se, Pamhnama bäkhäknak üng ami ve nglät vaia jah mcäiki xawi.
44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
Acunüng, sabbath betü üng, Bawipaa ngthu ngai khaiea, mlüh üngka avan lawki he.
45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
Acunsepi, Judahe naw khyange ami jah hmuh üng, aktäa jah cawkei u lü, Pawluha a ngthu pyen cun ngcuhpüi u lü ami ksenak.
46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. (aiōnios g166)
Acunüng, Pawluh ja Banabah naw ling ni lü, “Pamhnama ngthu nangmia veia pyen ma vaia kya kungki; acunsepi, mah u lü anglät xünnak am nami yah vaia nami pawha kya se, Pamhnama a jah ah mcäia mäiha khyangmjükceea veia ning jah nghlatak ve ning. (aiōnios g166)
47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
Acukba Bawipa naw ngthu a na pet cun, ‘Khawmdeka khütnak cäpa küikyanak na bi khaia, khyangmjükceea phäha akvaia ka ning mcawnki’ tia, kyaki” a ti.
48 A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. (aiōnios g166)
Acunüng, khyangmjükcee naw acuna ngthu ami ngjak üng je u lü Bawipaa ngthu mhlünmtaikie; acunüng, angläta xüng khaia a xü naküt naw jumkie. (aiōnios g166)
49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
Bawipa ngthu cun acuna khaw avan üng ngthang päihki.
50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
Acunsepi, Judahe naw mlüh ngvaie ja Pamhnam hjawkhahki khyangmjükcee üngka nghnumie ami jah ksük. Ami naw Pawluh ja Banabah jah khuimkhasak u lü acuna khaw üngka naw ami jah ksät.
51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
Acunüng, ngsä xawi naw ani khawpha üngka mput cun khawk hüt ni lü Ikonih khawa citki xawi.
52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
Antioka vekia jumeikie cun jekyainak ja Ngmüimkhya Ngcim am bekie.
