Skutky Apoštolů 12
1 A při tom času dal se v to Herodes král, aby sužoval některé z církve.
ʻI he kuonga ko ia, naʻe mafao ai ʻae nima ʻo Helota ko e tuʻi, ke fakamamahiʻi ʻae niʻihi ʻi he siasi.
2 I zamordoval Jakuba, bratra Janova, mečem.
Pea ne tāmateʻi ʻa Semisi ko e tokoua ʻo Sione ʻaki ʻae heletā.
3 A vida, že se to líbilo Židům, umínil jíti i Petra. (A byli dnové přesnic.)
Pea ʻi heʻene mamata ʻoku fiefia ai ʻae kakai Siu, naʻe fai ʻe ia ke ne puke foki ʻa Pita. (Pea naʻe feʻunga ia mo e ngaahi ʻaho ʻoe mā taʻemeʻafakatupu.)
4 Kteréhož jav, do žaláře vsadil, poručiv jej šestnácti žoldnéřům k ostříhání, chtěje po velikonoci vyvésti jej lidu.
Pea kuo ne puke ia, pea ne fakahū ki he fale fakapōpula, ʻo tuku ki he vāhenga tau ʻe fā, naʻe taki toko fā, ke nau leʻohi ia; ʻo ne tokanga ke ʻomi ia kituaʻā, ki he kakai ʻoka hili ʻa e [kātoanga ʻoe ]Lakaatu.
5 I byl Petr ostříhán v žaláři, modlitba pak ustavičná k Bohu dála se za něj od církve.
Ko ia naʻe moʻua pe ʻa Pita ʻi he fale fakapōpula: ka naʻe hūfia fakamātoato ia ʻe he siasi ki he ʻOtua.
6 A když jej již vyvésti měl Herodes, té noci spal Petr mezi dvěma žoldnéři, svázán jsa dvěma řetězy, a strážní přede dveřmi ostříhali žaláře.
Pea ʻi he tokanga ʻa Helota ke ʻomi ia kituaʻā, naʻe mohe ʻa Pita ʻi he pō ko ia ʻi he vahaʻa ʻoe ongo tangata tau, naʻe haʻi ʻaki ʻae ukamea fihifihi ʻe ua: pea ʻi he matapā ʻae kau leʻo, ʻo leʻohi ʻae fale fakapōpula.
7 A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho.
Pea vakai, kuo ʻiate ia ha ʻāngelo ʻae ʻEiki, pea malama ʻi he fale fakapōpula ʻae maama: pea ne taaʻi ʻa Pita ʻi he vakavaka, mo ne fokotuʻu ia, ʻo pehē, “Tuʻu ke vave.” Pea naʻe homo ʻae ukamea fihifihi ʻi hono nima.
8 Tedy řekl anděl k němu: Opaš se a podvaž obuv svou. To když učinil, řekl jemu: Oděj se pláštěm svým, a pojď za mnou.
Pea pehē ʻe he ʻāngelo kiate ia, “Nonoʻo ho kofu, pea fakamaʻu mo ho topuvaʻe.” Pea ne fai ia. Pea ne pehē kiate ia, “ʻAi ho kofu, pea ke muimui kiate au.
9 I vyšed, bral se za ním, a nevěděl, by to pravé bylo, co se dálo skrze anděla, ale domníval se, že by vidění viděl.
Pea naʻa ne ʻalu kituaʻā, ʻo muimui ʻiate ia; pea naʻe ʻikai te ne ʻilo pe ko e moʻoni ʻaia kuo fai ʻe he ʻāngelo; ka naʻe mahalo ʻe ia ko e meʻa hā mai ʻoku ne mamata ai.
10 A prošedše skrze první i druhou stráž, přišli k bráně železné, kteráž vede do města, a ta se jim hned sama otevřela. A všedše skrze ni, přešli ulici jednu, a hned odšel anděl od něho.
Pea kuo na tuku ki mui ʻae ʻuluaki kau leʻo mo hono ua, pea na hoko ki he matapā ukamea, ʻoku ʻalu atu ai ki he kolo; pea matoʻo ia, ʻiate ia pe, kiate kinaua: pea naʻa na ō kituaʻā, ʻo na fononga ʻi he hala ʻe taha; pea fakafokifā pe kuo mole ʻiate ia ʻae ʻāngelo.
11 Tedy Petr přišed sám k sobě, řekl: Nyní právě vím, že poslal Pán anděla svého, a vytrhl mne z ruky Herodesovy, a ze všeho očekávání lidu Židovského.
Pea kuo matala ʻae loto ʻo Pita, pea pehē ʻe ia, “ʻOku ou toki ʻilo pau ni, kuo fekau mai ʻe he ʻEiki ʻene ʻāngelo, pea kuo ne fakamoʻui au mei he nima ʻo Helota, mo e ʻamanaki kotoa pē ʻae kakai Siu.”
12 A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se.
Pea ʻi heʻene kei fifili ki ai, mo ʻene hoko ki he fale ʻo Mele ko e faʻē ʻa Sione, ʻoku hingoa ko Maʻake; naʻe kātoa ai ʻae tokolahi ʻo lotu.
13 A když Petr potloukl na dveře, vyšla děvečka, aby poslechla, jménem Ródé.
Pea ʻi he tukituki ʻa Pita ki he matapā ʻi tuaʻā, naʻe haʻu ʻae taʻahine ʻoku hingoa ko Lota, ʻo fakafanongo.
14 A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši, zvěstovala, že Petr stojí u dveří.
Pea ʻi heʻene ʻilo ʻae leʻo ʻo Pita, naʻe ʻikai te ne toʻo ʻae matapā, ko e meʻa ʻi he fiefia, ka ka lele ia ʻo tala ʻoku tuʻu ʻa Pita ʻi he matapā.
15 A oni řekli jí: I co blázníš? Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni řekli: Anděl jeho jest.
Pea nau pehē kiate ia, “ʻOku ke vale.” Ka naʻe fakapapau ia, Ko e moʻoni ko ia pē. Pea nau toki pehē, Ko ʻene ʻāngelo.
16 Ale Petr předce tloukl. A otevřevše dveře, uzřeli jej, i ulekli se.
Ka naʻe kei tukituki pē ʻa Pita: pea ʻi heʻenau toʻo ʻo mamata kiate ia, naʻa nau ofo.
17 A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jest jej Pán vyvedl z žaláře, a potom řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral se na jiné místo.
Ka naʻe taʻofi ʻaki ʻe ia hono nima ke nau fakalongo pē, pea ne fakamatala kiate kinautolu ʻa hono ʻomi ia ʻe he ʻEiki mei he fale fakapōpula. Pea ne pehē, “ʻAlu ʻo fakahā ʻae ngaahi meʻa ni kia Semisi, mo e kāinga.” Pea ʻalu ia mei ai, ʻo ʻalu ki ha potu kehe.
18 A když byl den, stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéři o to, co se stalo při Petrovi.
Pea kuo ʻaho hake, naʻe maveuveu lahi ʻae kau tau, pe kofaʻā ʻa Pita.
19 Herodes pak ptaje se na něj, a nenalezna, vytazovav se na strážných, kázal je pryč vésti; a odebrav se z Judstva do Cesaree, přebýval tam.
Pea ʻi he kumi ia ʻe Helota, mo ʻikai siʻi ʻilo ia, naʻa ne fakamaauʻi ʻae kau leʻo, pea fekau ʻe ia ke tāmateʻi [ʻakinautolu]. Pea naʻe ʻalu hifo ia mei Siutea ʻo nofo ki Sesalia.
20 A v ten čas Herodes rozzlobil se proti Tyrským a Sidonským. Kteřížto jednomyslně přišli k němu, a namluvivše sobě Blasta, předního komorníka královského, žádali za pokoj, protože jejich krajiny potravu měly z zemí královských.
Pea naʻe ʻita lahi ʻa Helota kiate kinautolu ʻi Taia mo Saitone: ka naʻa nau haʻu loto taha kiate ia, pea kuo nau kāinga ʻaki ʻa Palasito, ko e tauhi ʻoe potu mohe ʻoe tuʻi, ʻo kole ke nau fakalelei; koeʻuhi naʻe maʻu ʻe honau fonua ʻae meʻakai mei he [fonua ]ʻoe tuʻi.
21 V uložený pak den Herodes, obleka se v královské roucho, a posadiv se na soudné stolici, učinil k nim řeč.
Pea ko e ʻaho naʻe kotofa, naʻe kofu fakatuʻi ai ʻa Helota, pea nofo ʻi hono nofoʻa fakatuʻi, pea fai ʻene lea kiate kinautolu.
22 I zvolal lid, řka: Boží jest toto hlas, a ne lidský.
Pea mavava ʻae kakai [ʻo pehē], “Ko e leʻo ia ʻoe ʻotua, ka ʻoku ʻikai ʻoe tangata.”
23 A ihned ranil jej anděl Páně, protože nevzdal slávy Bohu; a rozlez se červy, umřel.
Pea taaʻi leva ia ʻe ha ʻāngelo ʻae ʻEiki, koeʻuhi naʻe ʻikai te ne tuku ʻae fakaʻapaʻapa ki he ʻOtua: pea naʻe kai ia ʻe he ʻuanga, pea mate ia.
24 A slovo Páně rostlo a rozmáhalo se.
Ka naʻe tupu pea mafola atu ʻo lahi ʻae folofola ʻoe ʻOtua.
25 Barnabáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma, vykonavše službu, pojavše s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
Pea liu mai mei Selūsalema ʻa Pānepasa mo Saula, kuo na fai ʻena fekau, pea naʻa na ō mo Sione, ʻoku hingoa ko Maʻake.
