2 Timoteovi 2
1 Protož ty, synu můj, zmocniž se v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši.
Tu ergo fili mi, confortare in gratia, quæ est in Christo Jesu:
2 A což jsi slyšel ode mne před mnohými svědky, svěřujž to lidem věrným, kteříž by způsobní byli i jiné učiti.
et quæ audisti a me per multos testes, hæc commenda fidelibus hominibus, qui idonei erant et alios docere.
3 A tak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista.
Labora sicut bonus miles Christi Jesu.
4 Žádný, kdož rytěřuje, neplete se v obecné živnosti, aby se svému hejtmanu líbil.
Nemo militans Deo implicat se negotiis sæcularibus: ut ei placeat, cui se probavit.
5 A jestliže by kdo i bojoval, nebudeť korunován, leč by řádně bojoval.
Nam et qui certat in agone, non coronatur nisi legitime certaverit.
6 Pracovati musí i oráč, prve nežli užitku okusí.
Laborantem agricolam oportet primum de fructibus percipere.
7 Rozuměj, coť pravím, a dejž tobě Pán ve všem smysl pravý.
Intellige quæ dico: dabit enim tibi Dominus in omnibus intellectum.
8 Pamatujž na to, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, jenž jest z semene Davidova, podle evangelium mého.
Memor esto Dominum Jesum Christum resurrexisse a mortuis ex semine David, secundum Evangelium meum,
9 V kterémžto protivenství trpím, až i vězení, jako bych zločinec byl, ale slovo Boží není u vězení.
in quo laboro usque ad vincula, quasi male operans: sed verbum Dei non est alligatum.
10 Protož všecko to snáším pro vyvolené Boží, aby i oni spasení došli, kteréžto jest v Kristu Ježíši, s slavou věčnou. (aiōnios g166)
Ideo omnia sustineo propter electos, ut et ipsi salutem consequantur, quæ est in Christo Jesu, cum gloria cælesti. (aiōnios g166)
11 Věrná jest tato řeč. Nebo jestližeť jsme s ním zemřeli, tedy také spolu s ním živi budeme.
Fidelis sermo: nam si commortui sumus, et convivemus:
12 A trpíme-liť, budeme také spolu s ním kralovati; pakli ho zapíráme, i onť nás zapře.
si sustinebimus, et conregnabimus: si negaverimus, et ille negabit nos:
13 A jsme-liť nevěrní, onť zůstává věrný; zapříti sám sebe nemůže.
si non credimus, ille fidelis permanet, negare seipsum non potest.
14 Tyto věci připomínej, s osvědčováním před obličejem Páně, a ať se o slova nevadí, nebo to k ničemu není užitečné, ale jest ku podvrácení posluchačů.
Hæc commone, testificans coram Domino. Noli contendere verbis: ad nihil enim utile est, nisi ad subversionem audientium.
15 Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, a kterýž by právě slovo pravdy rozděloval.
Sollicite cura teipsum probabilem exhibere Deo, operarium inconfusibilem, recte tractantem verbum veritatis.
16 Bezbožných pak těch křiků daremních varuj se, neboť velmi rozmnožují bezbožnost,
Profana autem et vaniloquia devita: multum enim proficiunt ad impietatem:
17 A řeč jejich jako rak rozjídá se. Z nichžto jest Hymeneus a Filétus,
et sermo eorum ut cancer serpit: ex quibus est Hymenæus et Philetus,
18 Kteříž při pravdě pobloudili od cíle, pravíce, že by se již stalo vzkříšení, a převracejí víru některých.
qui a veritate exciderunt, dicentes resurrectionem esse jam factam, et subverterunt quorumdam fidem.
19 Ale pevný základ Boží stojí, maje znamení toto: Znáť Pán ty, kteříž jsou jeho, a opět: Odstup od nepravosti každý, kdož vzývá jméno Kristovo.
Sed firmum fundamentum Dei stat, habens signaculum hoc: cognovit Dominus qui sunt ejus, et discedat ab iniquitate omnis qui nominat nomen Domini.
20 V domu pak velikém netoliko jsou nádoby zlaté a stříbrné, ale také dřevěné i hliněné, a některé zajisté ke cti, některé pak ku potupě.
In magna autem domo non solum sunt vasa aurea, et argentea, sed et lignea, et fictilia: et quædam quidem in honorem, quædam autem in contumeliam.
21 Protož jestliže by se kdo očistil od těch věcí, bude nádobou ke cti, posvěcenou, a užitečnou Pánu, ke všelikému skutku dobrému hotovou.
Si quis ergo emundaverit se ab istis, erit vas in honorem sanctificatum, et utile Domino ad omne opus bonum paratum.
22 Mládenčích pak žádostí utíkej, ale následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého.
Juvenilia autem desideria fuge, sectare vero justitiam, fidem, spem, caritatem, et pacem cum iis qui invocant Dominum de corde puro.
23 Bláznivých pak a nevzdělavatelných otázek varuj se, věda, že plodí sváry.
Stultas autem et sine disciplina quæstiones devita: sciens quia generant lites.
24 Na služebníka pak Božího nesluší vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všem, způsobný k učení, trpělivý,
Servum autem Domini non oportet litigare: sed mansuetum esse ad omnes, docibilem, patientem,
25 Kterýž by v tichosti vyučoval ty, jenž se pravdě protiví, zda by někdy dal jim Bůh pokání ku poznání pravdy,
cum modestia corripientem eos qui resistunt veritati, nequando Deus det illis pœnitentiam ad cognoscendam veritatem,
26 Aby sami k sobě přijdouce, dobyli se z osidla ďáblova, od něhož jsou zjímáni k vykonávání jeho vůle.
et resipiscant a diaboli laqueis, a quo captivi tenentur ad ipsius voluntatem.
