2 Tesalonickým 3
1 Dále pak, bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,
Závěrem, bratři, prosíme o vaše přímluvné modlitby, aby se Boží poselství rychle šířilo a všude vítězilo jako u vás
2 A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.
a abychom byli ušetřeni úkladů zvrácených a zlých lidí. Vždyť ne všichni stojí věrně na Boží straně,
3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého.
ale Pán je věrný. On vás posilní a ochrání od zlého.
4 Doufámeť pak v Pánu o vás, že to, což vám předkládáme, činíte i činiti budete.
My patříme Pánu stejně jako vy, a proto spoléháme, že se našimi slovy řídíte a budete řídit i dál.
5 Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpělivému očekávání Krista.
Přejeme si, aby vaše srdce bylo naplněno Boží láskou a Kristovou trpělivostí.
6 Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně a ne podle naučení vydaného, kteréž přijal od nás.
Dále přikazujeme jménem Ježíše Krista, abyste se stranili všech, kteří si neberou k srdci naše naučení a ubíjejí čas zahálkou.
7 Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně.
Dali jsme vám přece sami příklad, jak máte žít; nikdy jste nás neviděli zahálet
8 Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
a přiživovat se u jiných. – Ve dne v noci jsme si tvrdou prací vydělávali na chléb, abychom nikoho nevyjídali.
9 Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali.
Ne, že bychom neměli právo žádat od vás zaopatření, ale chtěli jsme vám dát příklad k napodobování.
10 Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdož nechce dělati, aby také nejedl.
Taky jsme vám vždycky zdůrazňovali: Kdo nechce pracovat, ať nejí!
11 Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce.
A přece teď slyšíme, že jsou mezi vámi darmojedi, kterým práce nevoní.
12 Protož těm, kteříž takoví jsou, přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.
Takové vyzýváme a Kristovým jménem jim nařizujeme, aby nezaháleli a na svůj chléb si řádně vydělávali.
13 Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce.
Vám, však bratři, připomínáme: v konání dobra nepolevujte.
14 Pakli kdo neuposlechne skrze psaní řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, ať by se zastyděl.
Kdyby se někdo zdráhal podřídit tomu, co píšeme, dejte mu pocítit, že mezi vás nepatří; snad se pak zastydí.
15 Avšak nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra.
Ale nejednejte s ním jako s nepřítelem; spíš ho varujte jako bratra, na němž vám záleží.
16 Sám pak Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán budiž se všemi vámi.
Ať vám Pán pokoje dá svůj pokoj vždycky a všude a zůstává s vámi.
17 Pozdravení mou vlastní rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši.
Tento pozdrav připisuji ve všech dopisech vlastní rukou na důkaz, že jsou skutečně ode mne.
18 Milost Pána našeho Jezukrista budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Tessalonicenským psán byl z Atén.
Milost našeho Pána, Ježíše Krista, ať vás provází. Váš Pavel
