2 Samuelova 7

1 I stalo se, že když král seděl v domě svém, a Hospodin jemu dal odpočinutí vůkol přede všemi nepřátely jeho,

It happened, when the king lived in his house, and the LORD had given him rest from all his enemies all around,

2 Řekl král Nátanovi proroku: Pohleď medle, já bydlím v domě cedrovém, truhla pak Boží přebývá mezi kortýnami.

that the king said to Nathan the prophet, "See now, I dwell in a house of cedar, but the ark of God dwells within curtains."

3 I dí Nátan králi: Cožkoli jest v srdci tvém, jdi, učiň, nebo Hospodin s tebou jest.

Nathan said to the king, "Go, do all that is in your heart; for the LORD is with you."

4 Potom té noci stalo se slovo Hospodinovo k Nátanovi, řkoucí:

It happened the same night, that the word of the LORD came to Nathan, saying,

5 Jdi a pověz služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin: Zdaliž ty mi stavěti budeš dům, v kterémž bych přebýval?

"Go and tell my servant David, 'Thus says the LORD, "Shall you build me a house for me to dwell in?

6 Poněvadž jsem nebydlil v domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské z Egypta, až do dne tohoto, ale přecházel jsem s stánkem a příbytkem sem i tam.

For I have not lived in a house since the day that I brought up the children of Israel out of Egypt, even to this day, but have moved around in a tent and in a tabernacle.

7 Nadto kudyž jsem koli chodil se všechněmi syny Izraelskými, zdali jsem jedno slovo řekl kterému z soudců Izraelských, kterémuž jsem přikázal pásti lid svůj Izraelský, řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového?

In all places in which I have walked throughout Israel, did I say a word to any of the judges of Israel, whom I commanded to be shepherd of my people Israel, saying, 'Why have you not built me a house of cedar?'"'

8 Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Jáť jsem tě vzal z ovčince od stáda, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.

Now therefore you shall tell my servant David this, 'Thus says the LORD of hosts, "I took you from the sheep pen, from following the sheep, that you should be prince over my people Israel.

9 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obracel; všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinil jsem tobě jméno veliké, jako jméno vyvýšených na zemi.

And I have been with you wherever you went and have cut off all your enemies from before you, and I will make for you a name like the name of the great ones of the earth.

10 Způsobím tolikéž místo lidu svému Izraelskému, a vštípím jej, a bydliti bude v místě svém a nepohne se více, aniž ho budou více trápiti lidé nešlechetní jako prvé,

I will appoint a place for my people Israel, and will plant them, that they may dwell in their own place, and be moved no more; neither shall the children of wickedness afflict them any more, as at the first,

11 Hned od toho dne, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem teď dal odpočinutí tobě přede všemi nepřátely tvými. Přesto oznamujeť Hospodin, že on sám tobě dům vzdělá.

and from the time that I commanded judges to be over my people Israel. I will cause you to rest from all your enemies. Moreover the LORD tells you that he will build you a house.

12 Když se vyplní dnové tvoji, a usneš s otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž vyjde z života tvého, a utvrdím království jeho.

And it will come about when your days are fulfilled, and you sleep with your fathers, that I will raise up your descendant after you, who will come from your body, and I will establish his kingdom.

13 Onť ustaví dům jménu mému, a já utvrdím trůn království jeho až na věky.

He will build a house for my name, and I will establish his throne forever.

14 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.

I will be his father, and he shall be my son. If he commits iniquity, I will chasten him with a human rod, and with the stripes from human beings;

15 Ale milosrdenství mé nebude odjato od něho, tak jako jsem je odjal od Saule, kteréhož jsem zahnal od tváři tvé.

but my loving kindness I will not take from him, as I took it from Saul, whom I put away before you.

16 A tak utvrzen bude dům tvůj a království tvé až na věky před tebou, a trůn tvůj bude stálý až na věky.

And your house and your kingdom shall be made sure forever before me, and your throne shall be established forever."'"

17 Vedlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi.

According to all these words, and according to all this vision, so Nathan spoke to David.

18 Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Panovníče Hospodine, a jaký jest dům můj, že jsi mne přivedl v ta místa.

Then king David went in and sat before the LORD and said, "Who am I, Lord GOD, and what is my house, that you have brought me thus far?

19 Nýbrž ještěť se to málo vidělo, Panovníče Hospodine, že jsi také mluvil i o domu služebníka svého na dlouhé časy, ješto jest to povaha lidská, Panovníče Hospodine.

This was a small thing in your eyes, my Lord, and you have spoken of your servant's house for a great while to come, and you have let me look upon the generation of humankind to come, Lord GOD.

20 Ale což již více má mluviti David před tebou? Však ty znáš služebníka svého, Panovníče Hospodine.

And what more can David add to you concerning the honor which is done to your servant? For you know your servant, LORD.

21 Pro slovo své a podlé srdce svého činíš všecky tyto věci veliké, v známost je uvodě služebníku svému.

For your servant's sake, and according to your own heart, you have worked all this greatness, to make your servant know it.

22 (Protož zveleben jsi Hospodine Bože, nebo není tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe), podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.

Therefore you are great, Lord GOD. For there is none like you, neither is there any God besides you, according to all that we have heard with our ears.

23 Kdo tedy jest jako lid tvůj, jako Izrael, který národ na zemi, jehož by Bůh šel, aby jej sobě vykoupil za lid, a dobyl sobě jména, a učinil tobě, ó Izraeli, tyto veliké věci a hrozné v zemi tvé, před oblíčejem lidu svého, kterýž jsi sobě vysvobodil z Egypta, z pohanstva bohů jejich?

And what other nation on the earth is like your people Israel, whom God went to redeem for himself, and to make a name for yourself and to do great and awesome deeds by driving out before your people, whom you redeemed for yourself from Egypt, a nation and it's gods?

24 A vzdělal jsi sobě lid svůj Izraelský, sobě v lid až na věky, a protož, Hospodine, jsi jejich Bohem.

And you established your people Israel for yourself to be your people forever; and you, LORD, became their God.

25 Nyní tedy, Hospodine Bože, slovo to, jímž jsi se zamluvil služebníku svému a domu jeho, naplniž je až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil,

And now, my Lord, the word that you have spoken concerning your servant, and concerning his house, confirm it forever, and do as you have spoken.

26 Tak aby zvelebováno bylo jméno tvé až na věky, když se říkati bude: Hospodin zástupů jest Bůh nad Izraelem, a dům služebníka tvého Davida aby byl stálý před oblíčejem tvým.

Let your name be magnified forever, saying, 'The LORD of hosts is the God of Israel,' and the house of your servant David shall be established before you.

27 Nebo ty, Hospodine zástupů, Bože Izraelský, zjevil jsi mně služebníku svému, řka: Dům ustavím tobě. Protož usoudil služebník tvůj v srdci svém, aby se modlil tobě modlitbou touto.

For you have revealed to your servant, saying, 'I will build you a house.' Therefore your servant has found in his heart to pray this prayer to you.

28 A tak již, Panovníče Hospodine, ty sám jsi Bůh, a slova tvá jsou pravda, jimiž jsi zaslíbil služebníku svému dobré věci tyto.

"Now, O Lord GOD, you are God, and your words are truth, and you have promised this good thing to your servant.

29 Již tedy rač požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým. Nebo ty jsi, Hospodine Bože, mluvil, že požehnáním tvým požehnán bude dům služebníka tvého na věky.

Now therefore let it please you to bless the house of your servant, that it may continue forever before you; for you, Lord GOD, have spoken it. Let the house of your servant be blessed forever with your blessing."