< 2 Samuelova 3 >
1 I trvala dlouho válka mezi domem Saulovým a domem Davidovým. David pak čím dále tím více se silil, ale dům Saulův čím dále tím se více umenšoval.
Agora havia uma longa guerra entre a casa de Saul e a casa de David. Davi ficou cada vez mais forte, mas a casa de Saul ficou cada vez mais fraca.
2 I zrodili se Davidovi synové v Hebronu, z nichž prvorozený jeho byl Amnon z Achinoam Jezreelské;
Os filhos nasceram para David em Hebron. Seu primogênito foi Amnon, de Ainoã, a Jezreelita;
3 A druhý po něm Cheleab z Abigail, ženy někdy Nábale Karmelského; třetí pak Absolon, syn z Maachy dcery Tolmai krále Gessur;
e seu segundo, Chileab, de Abigail, a esposa de Nabal, o Carmelita; e o terceiro, Absalão, filho de Maaca, a filha de Talmai, rei de Geshur;
4 A čtvrtý Adoniáš syn Haggit, a pátý Sefatiáš syn Abitál;
e o quarto, Adonias, filho de Hagite; e o quinto, Sefatias, filho de Abital;
5 Šestý pak Jetram z Egly manželky Davidovy. Ti se zrodili Davidovi v Hebronu.
e o sexto, Ithream, de Eglah, a esposa de Davi. Estes nasceram para David em Hebron.
6 I stalo se, když byla válka mezi domem Saulovým a mezi domem Davidovým, a Abner statečně zastával domu Saulova,
Enquanto havia guerra entre a casa de Saul e a casa de David, Abner se fez forte na casa de Saul.
7 (Měl pak byl Saul ženinu, jejíž jméno bylo Rizpa, dcera Aja), že řekl Izbozet Abnerovi: I proč jsi všel k ženině otce mého?
Agora Saul tinha uma concubina, cujo nome era Rizpah, a filha de Aiá; e Ishbosheth disse a Abner: “Por que você foi à concubina de meu pai?
8 Tedy rozhněvav se Abner velmi pro slova Izbozetova, řekl: I zdali já jsem psí hlava, kterýž jsem proti Judovi dnes učinil milosrdenství s domem Saule otce tvého, s bratřími jeho i příbuznými jeho, a nevydal jsem tě v ruku Davidovu, a však vyhledáváš na mně dnes nepravosti té ženy.
Então Abner ficou muito irritado com as palavras de Ishbosheth, e disse: “Sou a cabeça de um cão que pertence a Judah? Hoje demonstro bondade para com a casa de seu pai Saul, seus irmãos e seus amigos, e não o entreguei nas mãos de Davi; e ainda hoje você me acusa de uma falta em relação a esta mulher!
9 Toto učiň Bůh Abnerovi a toto mu přidej, jestliže nedopomohu k tomu Davidovi, jakož jemu přisáhl Hospodin,
Deus o faça a Abner, e mais ainda, se, como Javé jurou a David, eu não o faço nem mesmo a ele:
10 Aby přeneseno bylo království od domu Saulova, a upevněn byl trůn Davidův nad Izraelem i nad Judou, od Dan až do Bersabé.
para transferir o reino da casa de Saul, e para estabelecer o trono de Davi sobre Israel e sobre Judá, de Dan até Berseba”.
11 A nemohl k tomu nic více odpovědíti Abnerovi, proto že se ho bál.
Ele não podia responder a Abner mais uma palavra, porque tinha medo dele.
12 A tak poslal Abner posly k Davidovi na místě svém, řka: Èí jest země? A aby řekli: Učiň smlouvu se mnou, a aj, ruka má bude s tebou, abych obrátil k tobě všecken Izrael.
Abner enviou mensageiros a David em seu nome, dizendo: “De quem é a terra?” e dizendo: “Faça sua aliança comigo, e eis que minha mão estará com você para trazer todo Israel até você”.
13 Jemuž odpověděl: Dobře. Jáť učiním s tebou smlouvu, a však jedné věci od tebe žádám, totiž, abys neviděl tváři mé, leč prvé dáš přivésti Míkol dceru Saulovu, když bys chtěl přijíti, abys viděl tvář mou.
David disse: “Ótimo. Farei um tratado com você, mas uma coisa eu exijo de você”. Isto é, você não verá meu rosto a menos que traga primeiro Michal, a filha de Saul, quando vier para ver meu rosto”.
14 I poslal David posly k Izbozetovi synu Saulovu, aby řekli: Dej mi ženu mou Míkol, kterouž jsem sobě zasnoubil ve stu obřízek Filistinských.
David enviou mensageiros a Ishbosheth, filho de Saul, dizendo: “Entregue-me minha esposa Michal, com quem fui dado a casar por cem prepúcios dos filisteus”.
15 Poslav tedy Izbozet, vzal ji od muže Faltiele syna Lais.
Ishbosheth a enviou e a tirou de seu marido, Paltiel, o filho de Laish.
16 Šel pak s ní muž její, a jda za ní až do Bahurim, plakal. Tedy řekl jemu Abner: Jdi, navrať se zase. I navrátil se.
Seu marido foi com ela, chorando enquanto ia, e a seguiu até Bahurim. Então Abner lhe disse: “Vá! Volte!” e ele voltou.
17 Potom Abner učinil řeč k starším Izraelským, řka: Předešle stáli jste o to, aby David byl králem nad vámi.
Abner tinha comunicação com os anciãos de Israel, dizendo: “Em tempos passados, você procurou que David fosse rei sobre você.
18 Protož nyní vykonejtež to; neboť jest Hospodin mluvil o Davidovi, řka: Skrze ruku Davida služebníka svého vysvobodím lid svůj Izraelský z ruky Filistinských, a z ruky všech nepřátel jeho.
Agora, então faça-o! Pois Javé falou de Davi, dizendo: “Pela mão do meu servo Davi, salvarei meu povo Israel da mão dos filisteus, e da mão de todos os seus inimigos”.
19 To též mluvil Abner i k Beniaminským. Potom odšel Abner, aby mluvil k Davidovi v Hebronu všecko, což se za dobré vidělo Izraelovi a všemu domu Beniamin.
Abner também falou aos ouvidos de Benjamin; e Abner também foi falar aos ouvidos de David em Hebron tudo o que parecia bom para Israel e para toda a casa de Benjamin.
20 Když tedy přišel Abner k Davidovi do Hebronu a s ním dvadceti mužů, učinil David Abnerovi i mužům, kteříž s ním byli, hody.
Então Abner veio a David em Hebron, e vinte homens com ele. Davi fez de Abner e dos homens que estavam com ele um banquete.
21 I řekl Abner Davidovi: Vstanu a půjdu, abych shromáždil ku pánu svému králi všecken lid Izraelský, kteříž vejdou s tebou v smlouvu, a budeš kralovati nade všemi, jakož toho žádá duše tvá. I propustil David Abnera, kterýž odšel v pokoji.
Abner disse a Davi: “Eu me levantarei e irei, e reunirei todo Israel ao rei meu senhor, para que façam um pacto com você, e para que você reine sobre tudo o que sua alma desejar”. Davi mandou Abner embora; e ele foi em paz.
22 A aj, služebníci Davidovi a Joáb vraceli se z vojny, kořisti veliké s sebou nesouce. Ale Abnera již nebylo s Davidem v Hebronu, nebo byl ho propustil, a již odšel v pokoji.
Eis que os servos de David e Joab vieram de uma rusga e trouxeram consigo um grande saque; mas Abner não estava com David em Hebron, pois ele o havia mandado embora, e ele tinha ido em paz.
23 Joáb tedy i všecko vojsko, kteréž bylo s ním, přišli tam. I oznámili Joábovi, řkouce: Byl zde Abner syn Nerův u krále, ale propustil jej, a odšel v pokoji.
Quando Joab e todo o exército que estava com ele tinham vindo, disseram a Joab: “Abner, o filho de Ner, veio ao rei, e o mandou embora, e ele partiu em paz”.
24 Protož všed Joáb k králi, řekl: Co jsi učinil? Aj, přišel byl Abner k tobě; proč jsi ho pustil, aby zase odšel?
Então Joab veio até o rei e disse: “O que você fez? Eis que Abner veio até você. Por que você o mandou embora e ele já se foi?
25 Znáš Abnera syna Nerova. Proto, aby podvedl tebe, přišel, a aby vyšpehoval vycházení tvé i vcházení tvé, a zvěděl všecko, co ty činíš.
Você conhece Abner, o filho de Ner. Ele veio para te enganar, e para conhecer sua saída e sua entrada, e para saber tudo o que você faz”.
26 Tedy vyšed Joáb od Davida, poslal posly za Abnerem, kteříž ho přivedli zase od čisterny Sírach, o čemž David nic nevěděl.
Quando Joab tinha saído de David, ele enviou mensageiros atrás de Abner, e eles o trouxeram de volta do poço de Sirah; mas David não sabia disso.
27 A když se navrátil Abner do Hebronu, uvedl ho Joáb do prostřed brány, aby s ním mluvil tiše. I udeřil ho v páté žebro, a umřel pro krev Azaele bratra jeho.
Quando Abner voltou para Hebron, Joab o levou para o meio do portão para falar com ele calmamente, e o atingiu lá no corpo, de modo que ele morreu pelo sangue de Asahel, seu irmão.
28 To když potom David uslyšel, řekl: Èist jsem já i království mé před Hospodinem až na věky od krve Abnera syna Nerova.
Depois, quando David o ouviu, disse: “Eu e meu reino estamos sem culpa diante de Yahweh para sempre do sangue de Abner, filho de Ner.
29 Nechať přijde na hlavu Joábovu i na všecken dům otce jeho, a nechť není prázden dům Joábův toho, jenž by trpěl tok, aneb malomocného a na hůl se podpírajícího, aneb padajícího od meče a nemajícího chleba.
Deixe-o cair sobre a cabeça de Joab e sobre toda a casa de seu pai. Que não falhe da casa de Joab quem tem uma descarga, ou quem é leproso, ou quem se inclina sobre um bastão, ou quem cai pela espada, ou quem não tem pão”.
30 A tak Joáb a Abizai bratr jeho zamordovali Abnera, proto že byl zabil Azaele bratra jejich v Gabaon v bitvě.
Então Joab e Abishai seu irmão matou Abner, porque ele havia matado seu irmão Asahel em Gibeon na batalha.
31 I řekl David Joábovi a ke všemu lidu, kterýž byl s ním: Roztrhněte roucha svá, a přepašte se pytli, a plačte před Abnerem. Král pak David šel za márami.
David disse a Joab e a todas as pessoas que estavam com ele: “Rasguem suas roupas, vistam-se de saco e lamentem na frente de Abner”. O rei Davi seguiu o bisturi.
32 A když pochovávali Abnera v Hebronu, pozdvih král hlasu svého, plakal nad hrobem Abnerovým, plakal také všecken lid.
Eles enterraram Abner em Hebron; e o rei levantou sua voz e chorou na sepultura de Abner; e todo o povo chorou.
33 V tom naříkaje král pro Abnera, řekl: Tak-liž jest měl umříti Abner, jako umírá nějaký ničemný člověk?
O rei lamentou por Abner, e disse: “Abner deveria morrer como um tolo?
34 Ruce tvé nebyly svázány a nohy tvé měděnými poutami nebyly sevříny, ale padl jsi jako ten, kdož padá od lidí nešlechetných. Tedy ještě více všecken lid plakal nad ním.
Suas mãos não estavam atadas, e seus pés não foram colocados em grilhões. Como um homem cai diante dos filhos da iniqüidade, assim você caiu”. Todas as pessoas choraram novamente por ele.
35 Potom přišel všecken lid, a měli k tomu Davida, aby jedl chléb ještě záhy. Ale David přisáhl, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže prvé, než slunce zapadne, okusím chleba aneb čehokoli jiného.
Todas as pessoas vieram para incitar David a comer pão enquanto ainda era dia; mas David jurou, dizendo: “Deus faça isso comigo, e mais ainda, se eu provar pão ou qualquer outra coisa, até que o sol se ponha”.
36 Což když poznal všecken lid, líbilo se jim to; a všecko, což činil král, líbilo se všemu lidu.
Todo o povo se deu conta disso, e isso os agradou, como o que o rei fez agradou a todo o povo.
37 I poznal všecken lid a všecken Izrael v ten den, že nepošlo to od krále, aby zabili Abnera syna Nerova.
Então todo o povo e todo Israel entendeu naquele dia que não era do rei matar Abner, o filho de Ner.
38 Řekl pak král služebníkům svým: Nevíte-liž, že kníže, a veliké, padlo dnes v Izraeli?
O rei disse a seus servos: “Vocês não sabem que um príncipe e um grande homem caiu hoje em Israel?
39 A já ještě nyní mdlý jsem, jakožto pomazaný král, muži pak tito, synové Sarvie, jsou mi nepovolní. Odplatiž Hospodin tomu, kdož zle činí, vedlé zlosti jeho.
Estou fraco hoje, apesar de ser um rei ungido. Estes homens, os filhos de Zeruia, são muito duros para mim. Que Yahweh recompense o malfeitor de acordo com sua maldade”.