2 Samuelova 3
1 I trvala dlouho válka mezi domem Saulovým a domem Davidovým. David pak čím dále tím více se silil, ale dům Saulův čím dále tím se více umenšoval.
Hagi anantetira Deviti naga'ene Soli naga'mo'zanena za'zate hara hu'za vu'naze. Deviti naga'mo'za mago'ane hanaveti'za vazageno, Soli naga'mofo hanavemo'a ome osi osi huno vu'ne.
2 I zrodili se Davidovi synové v Hebronu, z nichž prvorozený jeho byl Amnon z Achinoam Jezreelské;
Hagi Deviti'a Hebronima mani'neno'a, ne' mofavrezaga zamante'ne. Hagi zage mofavremofo agi'a Amnonikino, Jezrili kumateti a'mo Ahinoamu kasente'ne.
3 A druhý po něm Cheleab z Abigail, ženy někdy Nábale Karmelského; třetí pak Absolon, syn z Maachy dcery Tolmai krále Gessur;
Hagi nampa 2 mofavrea Kiliabukino, Karmeli kumateti ne' Nebali kento a'ma Abigelima eri'nea a'mo kasente'ne. Hagi nampa 3 mofavre'a Absalomukino, Gesuri kumate kini ne'mofo mofa'mo Maka kasente'ne.
4 A čtvrtý Adoniáš syn Haggit, a pátý Sefatiáš syn Abitál;
Hagi nampa 4 mofavre'a Adonijakino Hagiti kasentene. Hagi nampa 5fu mofavrea Sefatiakino, Abitari kasente'ne.
5 Šestý pak Jetram z Egly manželky Davidovy. Ti se zrodili Davidovi v Hebronu.
Hagi nampa 6is mofavrea Itreamukino, Egla kasente'ne. E'i ana mofavrezaga Deviti'a Hebroni mani'neno kasezamante'ne.
6 I stalo se, když byla válka mezi domem Saulovým a mezi domem Davidovým, a Abner statečně zastával domu Saulova,
Hagi ha'ma Deviti naga'ene Soli naga'enema nehaza knafina, Abna'a hanave sondia ne' Soli sondia vahepina mani'ne.
7 (Měl pak byl Saul ženinu, jejíž jméno bylo Rizpa, dcera Aja), že řekl Izbozet Abnerovi: I proč jsi všel k ženině otce mého?
Hagi Soli'ma mago a'ma eri'neana, Aia mofa Rizpa eri'ne. Hagi Is-boseti'a Abnankura huno, nahigenka nenafa ara antenka mase'nane?
8 Tedy rozhněvav se Abner velmi pro slova Izbozetova, řekl: I zdali já jsem psí hlava, kterýž jsem proti Judovi dnes učinil milosrdenství s domem Saule otce tvého, s bratřími jeho i příbuznými jeho, a nevydal jsem tě v ruku Davidovu, a však vyhledáváš na mně dnes nepravosti té ženy.
Hagi Is-boseti'ma hiankegura Abnana tusi arimpa ahegeno amanage hu'ne, Juda vahe'mokizmi zukake kra nagra mani'nogenka nagrira balia rugantugma nehano? Hagi maka'zama negafa Soline, naga'ane, roneanema navesinezmante'na kagri'ma kavre'na Deviti azampima ome onte'noa zante miza naminaku nehunka, ama ara azeri savri hu'nane hunka nehano?
9 Toto učiň Bůh Abnerovi a toto mu přidej, jestliže nedopomohu k tomu Davidovi, jakož jemu přisáhl Hospodin,
Hagi Ra Anumzamo'ma Devitima huvempa hunte'nesia zama nagrama osanugeno'a, Anumzamo'a nagrira nazeri haviza hugahie.
10 Aby přeneseno bylo království od domu Saulova, a upevněn byl trůn Davidův nad Izraelem i nad Judou, od Dan až do Bersabé.
Hagi nagra Abna'na Soli kini trara Deviti eri amisugeno, Israeli vahe'ene Juda vahe'ene Dani vahera noti kazigati vuno sauti kaziga Berseba uhanatisigeno agrake kegava hugahie.
11 A nemohl k tomu nic více odpovědíti Abnerovi, proto že se ho bál.
Hagi Is-boseti'a mago kea osu'ne. Na'ankure Abnankura tusi'a koro hu'ne.
12 A tak poslal Abner posly k Davidovi na místě svém, řka: Èí jest země? A aby řekli: Učiň smlouvu se mnou, a aj, ruka má bude s tebou, abych obrátil k tobě všecken Izrael.
Anante Abna'a ke erino vu vahete kea Devitina atrenteno anage hu'ne, Ama mopa kagri mopa me'neanki, nagri'ene kea eme huhagerafinka huvempa huge'na, nagra miko Israeli vahera zamazeri rukrahe hanena kagrite eho.
13 Jemuž odpověděl: Dobře. Jáť učiním s tebou smlouvu, a však jedné věci od tebe žádám, totiž, abys neviděl tváři mé, leč prvé dáš přivésti Míkol dceru Saulovu, když bys chtěl přijíti, abys viděl tvář mou.
Higeno Deviti'a ana kerera anage hu'ne, Knarekita huvempa huta huhagerafigahue. Hianagi Soli mofa Mikelima kagra avrenka eme namisunka, nagri navufina kegahane.
14 I poslal David posly k Izbozetovi synu Saulovu, aby řekli: Dej mi ženu mou Míkol, kterouž jsem sobě zasnoubil ve stu obřízek Filistinských.
Huteno Deviti'a ke erino vu vahete Is-bosetina kea atrenteno anage hu'ne, A'ni'a Mikelina avrenka eme namio. Na'ankure nagra 100'a Filistia vahe zamahe'na ko oku zamavufa anonteti mizase'noa a' mani'ne.
15 Poslav tedy Izbozet, vzal ji od muže Faltiele syna Lais.
Hagi Is-boseti'a ana nanekema nentahino'a mago'a vahe huzamantege'za, Laisi nemofo Paltia nenaro Mikelina ome avre'za e'naze.
16 Šel pak s ní muž její, a jda za ní až do Bahurim, plakal. Tedy řekl jemu Abner: Jdi, navrať se zase. I navrátil se.
Hianagi ana ara avre'za neageno, neve'a zavineteno avaririno Bahurimi kumate egeno, Abna'a huntegeno, ete rukrahe huno kuma'arega vu'ne.
17 Potom Abner učinil řeč k starším Izraelským, řka: Předešle stáli jste o to, aby David byl králem nad vámi.
Hagi Abna'a Israeli ranra vahera zamavare atru huno anage huno zamasami'ne, Kotera Devitinku kinitia manigahie huta tamagra hu'naze.
18 Protož nyní vykonejtež to; neboť jest Hospodin mluvil o Davidovi, řka: Skrze ruku Davida služebníka svého vysvobodím lid svůj Izraelský z ruky Filistinských, a z ruky všech nepřátel jeho.
Hagi menina ana ketamire otita anaza hiho. Na'ankure Ra Anumzamo'a Deviti huvempa hunteno, Filistia vahe zamazampinti'ene ha' vahe'tamimofo zamazampintira, Israeli vahera eri'za ne'ni'a Deviti zamagu'vazigahie hu'ne.
19 To též mluvil Abner i k Beniaminským. Potom odšel Abner, aby mluvil k Davidovi v Hebronu všecko, což se za dobré vidělo Izraelovi a všemu domu Beniamin.
Hagi anante Abna'a viazamo Benzameni nagara ome ana kea nezamasamino, ete ana kea erino Devitinte Hebroni vuno, hago maka Israeli vahe'ene Benzameni naga'mo'za mago zamarimpa hu'naze huno ome asami'ne.
20 Když tedy přišel Abner k Davidovi do Hebronu a s ním dvadceti mužů, učinil David Abnerovi i mužům, kteříž s ním byli, hody.
Hagi Abna'a 20'a vahe'ene Deviti'ma mani'nerega Hebroni kumate egeno, Deviti'a rama'a ne'za krezmante'ne.
21 I řekl Abner Davidovi: Vstanu a půjdu, abych shromáždil ku pánu svému králi všecken lid Izraelský, kteříž vejdou s tebou v smlouvu, a budeš kralovati nade všemi, jakož toho žádá duše tvá. I propustil David Abnera, kterýž odšel v pokoji.
Hagi ne'za nete'za Abna'a Devitina anage huno asami'ne, Natrege'na vu'na miko Israeli vahera rani kinimokare ome zamazeri atru hanuge'za, zamagra huvempa hu'za kagrira kini kazeri otisagenka, kagri'ma kavesiniaza hunka kegava huzamantegahane. Higeno Deviti'a Abnana atregeno rimpa frune vu'ne.
22 A aj, služebníci Davidovi a Joáb vraceli se z vojny, kořisti veliké s sebou nesouce. Ale Abnera již nebylo s Davidem v Hebronu, nebo byl ho propustil, a již odšel v pokoji.
Hagi Abna'ma Hebroni kuma'ma anama atreno'ma nevigeno'a, Deviti sondia vahe'ene Joapu'enena ha'ma nehazaregatira hapinti'ma eri'naza zantamina rama'aza eri'za e'naze. Hianagi Abna'a Deviti'enena Hebroni kumatera omani'ne. Na'ankure Deviti'a ko Abnana huntegeno rimpa frune vu'ne.
23 Joáb tedy i všecko vojsko, kteréž bylo s ním, přišli tam. I oznámili Joábovi, řkouce: Byl zde Abner syn Nerův u krále, ale propustil jej, a odšel v pokoji.
Hagi Joapu'ene sondia vahe'enema ehanatizage'za mago'a vahe'mo'za Joapuna asami'za, Neri nemofo Abna'a kini nete egeno, kini nemo'a magozana huonteno atregeno rimpa frune vu'ne.
24 Protož všed Joáb k králi, řekl: Co jsi učinil? Aj, přišel byl Abner k tobě; proč jsi ho pustil, aby zase odšel?
Higeno Joapu'a ame huno kini nete vuno amanage ome hu'ne, Na'a hu'nane? Abna'ma kagrite'ma egenka, nahigenka amnea atrankeno agra vu'ne?
25 Znáš Abnera syna Nerova. Proto, aby podvedl tebe, přišel, a aby vyšpehoval vycházení tvé i vcházení tvé, a zvěděl všecko, co ty činíš.
Hagi kagra antahi'nane, Neri nemofo Abna'a regavatga huno maka zama nehanaza ke'naku e'ne.
26 Tedy vyšed Joáb od Davida, poslal posly za Abnerem, kteříž ho přivedli zase od čisterny Sírach, o čemž David nic nevěděl.
Anante Joapu'a Abnana ke atrentege'za Sira tinkerire nevige'za ome ke'za avre'za e'naze. Hagi e'i ana zama hiazana Deviti'a antahino keno osu'ne.
27 A když se navrátil Abner do Hebronu, uvedl ho Joáb do prostřed brány, aby s ním mluvil tiše. I udeřil ho v páté žebro, a umřel pro krev Azaele bratra jeho.
Hagi Abnama ehanatigeno'a, Joapu'a avreno rankuma kafante agri'akema kema asaminaku'ma hiaza huno avreno viazamo, negana Asahelima ahe fri'nea zanteku huno bainati kazi ome erino rimpa retragufegeno fri'ne.
28 To když potom David uslyšel, řekl: Èist jsem já i království mé před Hospodinem až na věky od krve Abnera syna Nerova.
Hagi henkama ana ke'ma Deviti'ma nentahino anage hu'ne, Nagrama kegava hu'noa vahe'mo'zane nagranena Ra Anumzamofo avufina keta antahita osu'nonankita, Neri nemofo Abna'ma fri'nea zamofo kora kumi'mofo knazamo'a tagritera omenetfa hugahie.
29 Nechať přijde na hlavu Joábovu i na všecken dům otce jeho, a nechť není prázden dům Joábův toho, jenž by trpěl tok, aneb malomocného a na hůl se podpírajícího, aneb padajícího od meče a nemajícího chleba.
Hagi Abnama ahe fri'nea zamofo knazama'a Joapu'ene mika nefa naga'amo'zane erigahaze. Hagi Joapu'ene agripinti'ma fore'ma hanaza vahe'mofona namu zamarege, fugo kri erige, azompare vano huge, bainati kazinu zamahe frige, nezanku zamagatege hanige'za frigahaze.
30 A tak Joáb a Abizai bratr jeho zamordovali Abnera, proto že byl zabil Azaele bratra jejich v Gabaon v bitvě.
E'ina hu'negu Joapu'ene nefu Abisaikea Abnana ahe'na'e. Na'ankure agra nezanafu Asahelima Gibioni kumate'ma hapima ahe'nea zanku huke ahe'na'e.
31 I řekl David Joábovi a ke všemu lidu, kterýž byl s ním: Roztrhněte roucha svá, a přepašte se pytli, a plačte před Abnerem. Král pak David šel za márami.
Hagi anante Joapune maka agranema mani'naza vahera Deviti'a zamasamino, Kukenatamia tagato nehuta, tamasunku kukena huta tamasunku huta Abnankura zavira ateho. Hagi kini ne' Deviti'a vahe'ma eri'zama nevaza vahe zamefi e'ne.
32 A když pochovávali Abnera v Hebronu, pozdvih král hlasu svého, plakal nad hrobem Abnerovým, plakal také všecken lid.
Hagi Abnana Hebroni ome asentageno, keri'arera kini ne'mo'a tusi zavi ome atege'za, mika'mo'za Abnankura zavi ate'naze.
33 V tom naříkaje král pro Abnera, řekl: Tak-liž jest měl umříti Abner, jako umírá nějaký ničemný člověk?
Hagi kini ne'mo'a amanage huno asunku zagamera Abnantera hu'ne, Abna'a negi vahera omani'neanagi, na'a higeno neginagi vaheknara huno frie?
34 Ruce tvé nebyly svázány a nohy tvé měděnými poutami nebyly sevříny, ale padl jsi jako ten, kdož padá od lidí nešlechetných. Tedy ještě více všecken lid plakal nad ním.
Kazantera nofira kionte'za seni nofiteti kagarera kionte'naze. Hagi kagrira kefo vahe'mo'za kahe frize. Hige'za miko vahe'mo'za Abnankura tusi zavi ate'naze.
35 Potom přišel všecken lid, a měli k tomu Davida, aby jedl chléb ještě záhy. Ale David přisáhl, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže prvé, než slunce zapadne, okusím chleba aneb čehokoli jiného.
Anante hanina osunege'za miko vahe'mo'za e'za Devitinkura ne'zana no hu'za hu'naze. Hianagi Deviti'a huvempage huno, Zagemo'ma uorami'nenke'na ne'zama nenugeno'a, Anumzamo'a nahe frigahie.
36 Což když poznal všecken lid, líbilo se jim to; a všecko, což činil král, líbilo se všemu lidu.
Hagi miko vahe'mo'za anazama kini ne'mo'ma hiazama nege'za muse nehu'za, ko'ma hu'nea zanku'enena muse hu'naze.
37 I poznal všecken lid a všecken Izrael v ten den, že nepošlo to od krále, aby zabili Abnera syna Nerova.
Anama hige'za miko vahe'mo'za antahi ama nehu'za, Abna'ma fri'nea zamofona kini ne' Deviti'a antahino keno osu'ne hu'za hu'naze.
38 Řekl pak král služebníkům svým: Nevíte-liž, že kníže, a veliké, padlo dnes v Izraeli?
Hagi anante kini ne'mo'a eri'za vahe'aramina zamasamino, menina Israeli vahepima rankva vahe'ma fri'neana tamagra antahita keta osu'nazo?
39 A já ještě nyní mdlý jsem, jakožto pomazaný král, muži pak tito, synové Sarvie, jsou mi nepovolní. Odplatiž Hospodin tomu, kdož zle činí, vedlé zlosti jeho.
Hagi Ra Anumzamo'a kini manio huno huhampri nante'neanagi, nagrira hanaveni'a omane'ne. Hagi ama Zeruia nemofo Joapu'ene Abisai'enena hanave nentake netre mani'na'ankina, nagra zanazeri rava hegara osu'noe. Hagi havi avu'ava hu'nemofona Ra Anumzamo azeri havizana hanie.
