2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
Y habló David a Jehová las palabras de este cántico, el día que Jehová le libró de la mano de todos sus enemigos, y de la mano de Saul, y dijo:
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Jehová es mi roca, y mi fortaleza, y mi librador.
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Dios es mi peñasco, en él confiaré: mi escudo, y el cuerno de mi salud: mi fortaleza, y mi refugio: mi salvador, que me librarás de violencia.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
A Jehová digno de ser loado invocaré, y seré salvo de mis enemigos.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Cuando me cercaron ondas de muerte, y arroyos de iniquidad me asombraron;
Cuando las cuerdas del sepulcro me ciñeron, y los lazos de muerte me tomaron descuidado; (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Cuando tuve angustia, invoqué a Jehová, y clamé a mi Dios, y él desde su templo oyó mi voz, mi clamor llegó a sus oídos.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
La tierra se removió, y tembló: los fundamentos de los cielos fueron movidos, y se estremecieron; porque él se airó.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Subió humo de sus narices, y de su boca fuego consumidor, por el cual se encendieron carbones.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Y abajó los cielos y descendió: una oscuridad debajo de sus pies.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Subió sobre el querubim, y voló: aparecióse sobre las alas del viento.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Puso tinieblas al derredor de sí como por cabañas: aguas negras, y espesas nubes.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Del resplandor de su presencia se encendieron ascuas ardientes.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Tronó de los cielos Jehová, y el Altísimo dio su voz.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Arrojó saetas, y desbaratólos: relampagueó, y los consumió.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Entonces aparecieron los manaderos de la mar, y los fundamentos del mundo fueron descubiertos por la reprensión de Jehová, por la respiración del resuello de su nariz.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Extendió su mano de lo alto, y arrebatóme, y sacóme de las muchas aguas.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Libróme de fuertes enemigos, de los que me aborrecían, los cuales eran más fuertes que yo.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Los cuales en el día de mi calamidad me tomaron descuidado: mas Jehová fue mi bordón.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Sacóme a anchura; me libró, porque puso su voluntad en mí.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Pagóme Jehová conforme a mi justicia: y conforme a la limpieza de mis manos me dio la paga.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Porque yo guardé los caminos de Jehová: y no me aparté impíamente de mi Dios.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Porque delante de mí tengo todas sus ordenanzas: y sus fueros, no me retiraré de ellos.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Y fui perfecto con él, y me guardé de mi iniquidad.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Y pagóme Jehová conforme a mi justicia: y conforme a mi limpieza delante de sus ojos.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Con el bueno eres bueno, y con el valeroso perfecto, eres perfecto.
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Con el limpio eres limpio: mas con el perverso, eres perverso.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Y salvas al pueblo pobre: mas tus ojos, sobre los altivos, para abatirlos.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Porque tú eres mi lámpara, oh Jehová: Jehová da luz a mis tinieblas.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Porque en ti romperé ejércitos, y en mi Dios saltaré las murallas.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Dios, perfecto su camino: la palabra de Jehová purificada, escudo es de todos los que en él esperan.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Porque ¿qué Dios hay sino Jehová? ¿O quién es fuerte sino nuestro Dios?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Dios es el que con virtud me corrobora, y el que escombra mi camino.
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
El que hace mis pies como de ciervas, y el que me asienta en mis alturas.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
El que enseña mis manos para la pelea: y el que da que yo quiebre con mis brazos el arco de acero.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Tú me diste el escudo de tu salud, y tu benignidad me ha multiplicado.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Tú ensanchaste mis pasos debajo de mí, para que no titubeasen mis rodillas.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Perseguiré mis enemigos, y quebrantarlos he, y no me volveré hasta que los acabe.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Consumirlos he, y herirlos he; que no se levantarán. Y caerán debajo de mis pies.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Ceñísteme de fortaleza para la batalla, y postraste debajo de mí los que contra mí se levantaron.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Tú me diste la cerviz de mis enemigos, de mis aborrecedores, y que yo los talase.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Miraron, y no hubo quien los librase; a Jehová, mas no les respondió.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Yo los quebrantaré como a polvo de la tierra: como a lodo de las plazas los desmenuzaré, y los disiparé.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Tú me libraste de contiendas de pueblos: tú me guardaste para que fuese cabeza de gentes: pueblos que no conocía, me sirvieron.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Los extraños titubeaban a mí; en oyendo me obedecían.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Los extraños se desleían, y temblaban en sus encerramientos.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Viva Jehová, y sea bendita mi roca: sea ensalzado el Dios, que es la roca de mi salvamento.
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
El Dios, que me ha dado venganzas, y sujeta los pueblos debajo de mí,
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
Que me saca de entre mis enemigos: tú me sacaste en alto de entre los que se levantaron contra mí: librásteme del varón de iniquidades.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Por tanto yo te confesaré en las gentes, oh Jehová, y cantaré a tu nombre.
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
El que engrandece las saludes de su rey: y el que hace misericordia a su ungido David, y a su simiente para siempre.
