2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
Locutus est autem David Domino verba carminis hujus in die qua liberavit eum Dominus de manu omnium inimicorum suorum, et de manu Saul.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Et ait: [Dominus petra mea, et robur meum, et salvator meus.
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Deus fortis meus: sperabo in eum; scutum meum, et cornu salutis meæ: elevator meus, et refugium meum; salvator meus: de iniquitate liberabis me.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Laudabilem invocabo Dominum, et ab inimicis meis salvus ero.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Quia circumdederunt me contritiones mortis: torrentes Belial terruerunt me.
Funes inferni circumdederunt me: prævenerunt me laquei mortis. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
In tribulatione mea invocabo Dominum, et ad Deum meum clamabo: et exaudiet de templo suo vocem meam, et clamor meus veniet ad aures ejus.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Commota est et contremuit terra; fundamenta montium concussa sunt, et conquassata: quoniam iratus est eis.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Ascendit fumus de naribus ejus, et ignis de ore ejus vorabit: carbones succensi sunt ab eo.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Inclinavit cælos, et descendit: et caligo sub pedibus ejus.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Et ascendit super cherubim, et volavit: et lapsus est super pennas venti.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Posuit tenebras in circuitu suo latibulum, cribrans aquas de nubibus cælorum.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Præ fulgore in conspectu ejus, succensi sunt carbones ignis.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Tonabit de cælo Dominus, et excelsus dabit vocem suam.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Misit sagittas et dissipavit eos; fulgur, et consumpsit eos.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Et apparuerunt effusiones maris, et revelata sunt fundamenta orbis ab increpatione Domini, ab inspiratione spiritus furoris ejus.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Misit de excelso, et assumpsit me, et extraxit me de aquis multis.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Liberavit me ab inimico meo potentissimo, et ab his qui oderant me: quoniam robustiores me erant.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Prævenit me in die afflictionis meæ, et factus est Dominus firmamentum meum.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Et eduxit me in latitudinem: liberavit me, quia complacui ei.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Retribuet mihi Dominus secundum justitiam meam: et secundum munditiam manuum mearum reddet mihi.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Quia custodivi vias Domini, et non egi impie a Deo meo.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Omnia enim judicia ejus in conspectu meo, et præcepta ejus non amovi a me.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Et ero perfectus cum eo, et custodiam me ab iniquitate mea.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Et restituet mihi Dominus secundum justitiam meam, et secundum munditiam manuum mearum in conspectu oculorum suorum.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Cum sancto sanctus eris, et cum robusto perfectus.
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Cum electo electus eris, et cum perverso perverteris.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Et populum pauperem salvum facies: oculisque tuis excelsos humiliabis.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Quia tu lucerna mea, Domine, et tu, Domine, illuminabis tenebras meas.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
In te enim curram accinctus: in Deo meo transiliam murum.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Deus, immaculata via ejus; eloquium Domini igne examinatum: scutum est omnium sperantium in se.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Quis est Deus præter Dominum, et quis fortis præter Deum nostrum?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Deus qui accinxit me fortitudine, et complanavit perfectam viam meam.
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Coæquans pedes meos cervis, et super excelsa mea statuens me;
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
docens manus meas ad prælium, et componens quasi arcum æreum brachia mea.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Dedisti mihi clypeum salutis tuæ, et mansuetudo tua multiplicavit me.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Dilatabis gressus meos subtus me, et non deficient tali mei.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Persequar inimicos meos, et conteram, et non convertar donec consumam eos.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Consumam eos et confringam, ut non consurgant: cadent sub pedibus meis.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Accinxisti me fortitudine ad prælium: incurvasti resistentes mihi subtus me.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Inimicos meos dedisti mihi dorsum; odientes me, et disperdam eos.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Clamabunt, et non erit qui salvet; ad Dominum, et non exaudiet eos.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Delebo eos ut pulverem terræ; quasi lutum platearum comminuam eos atque confringam.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Salvabis me a contradictionibus populi mei; custodies me in caput gentium: populus quem ignoro serviet mihi.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Filii alieni resistent mihi; auditu auris obedient mihi.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Filii alieni defluxerunt, et contrahentur in angustiis suis.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Vivit Dominus, et benedictus Deus meus, et exaltabitur Deus fortis salutis meæ.
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Deus qui das vindictas mihi, et dejicis populos sub me.
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
Qui educis me ab inimicis meis, et a resistentibus mihi elevas me: a viro iniquo liberabis me.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Propterea confitebor tibi, Domine, in gentibus, et nomini tuo cantabo:
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
magnificans salutes regis sui, et faciens misericordiam christo suo David, et semini ejus in sempiternum.]
