2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
Und David redete zu dem HERRN die Worte dieses Liedes, am Tage, als der HERR ihn aus der Hand aller seiner Feinde und aus der Hand Sauls errettet hatte.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Er sprach: Der HERR ist meine Felsenkluft, meine Burg und meine Zuflucht;
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
mein Gott ist mein Fels, darin ich mich berge, mein Schild und das Horn meines Heils, meine Festung und meine Zuflucht, mein Erretter, der mich von Gewalttat befreit.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Den HERRN, den Hochgelobten, rief ich an und wurde von meinen Feinden errettet.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Todeswehen umfingen mich, Bäche Belials schreckten mich;
Stricke der Unterwelt umschlangen mich, Todesschlingen kamen mir entgegen. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
In meiner Angst rief ich den HERRN an und schrie zu meinem Gott; er hörte in seinem Tempel meine Stimme, mein Schreien kam vor ihn zu seinen Ohren.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Die Erde bebte und erzitterte, die Grundfesten des Himmels wurden erschüttert und bebten, weil er zornig war.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Rauch stieg auf von seiner Nase und verzehrendes Feuer aus seinem Mund, Feuerglut brannte daraus hervor.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Er neigte den Himmel und fuhr herab, und Dunkel war unter seinen Füßen;
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
er fuhr auf dem Cherub und flog daher, er schwebte auf den Fittichen des Windes.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Er machte Finsternis um sich her zu seinem Gezelt, dunkle Wasser, dichte Wolken.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Vom Glanz vor ihm brannte Feuerglut;
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
und der HERR donnerte vom Himmel, der Höchste ließ seine Stimme erschallen;
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
er schoß seine Pfeile und zerstreute sie, [schleuderte] Blitze und schreckte sie.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Da sah man die Betten des Meeres, und die Gründe des Erdbodens wurden aufgedeckt von des HERRN Schelten, von dem Schnauben seines grimmigen Zorns!
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Er langte herab aus der Höhe und ergriff mich, er zog mich aus großen Wassern;
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
er rettete mich von meinem mächtigen Feind und von meinen Hassern; denn sie waren mir zu stark;
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
sie hatten mich überfallen zur Zeit meines Unglücks; aber der HERR ward mir zur Stütze
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
und führte mich heraus in die Weite, er befreite mich; denn er hatte Wohlgefallen an mir.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Der HERR vergalt mir nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände lohnte er mir;
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
denn ich habe die Wege des HERRN bewahrt und bin nicht abgefallen von meinem Gott,
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
sondern ich hatte alle seine Rechte vor mir und stieß seine Satzungen nicht von mir,
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
und ich hielt es ganz mit ihm und hütete mich vor meiner Sünde.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Darum vergalt mir der HERR nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände vor seinen Augen.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Gegen den Frommen erzeigst du dich fromm, gegen den Redlichen redlich,
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
gegen den Reinen erzeigst du dich rein, aber den Hinterlistigen überlistest du.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Denn du rettest alles elende Volk, aber du erniedrigst die Augen aller Stolzen.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Denn du, HERR, bist meine Leuchte; der HERR macht meine Finsternis licht;
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
denn mit dir kann ich Kriegsvolk zerschmeißen und mit meinem Gott über die Mauern springen.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Dieser Gott! Sein Weg ist vollkommen, die Rede des HERRN ist geläutert; er ist ein Schild allen, die ihm vertrauen.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Denn wer ist Gott, außer dem HERRN, und wer ist ein Fels, außer unserm Gott?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Gott umgürtet mich mit Kraft und macht meinen Weg unsträflich,
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
er macht meine Füße den Hirschen gleich und stellt mich auf meine Höhen;
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
er lehrt meine Hände streiten und meine Arme den ehernen Bogen spannen;
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
du gabst mir den Schild deines Heils, und deine Herablassung machte mich groß;
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
du machtest mir Raum zum Gehen, daß meine Knöchel nicht wankten.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Ich jagte meinen Feinden nach und vertilgte sie und kehrte nicht um, bis sie aufgerieben waren;
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
ich rieb sie auf und zerschmetterte sie, daß sie nicht mehr aufstehen konnten; sie fielen unter meine Füße.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Du hast mich gegürtet mit Kraft zum Streit, du hast unter mich gebeugt, die sich wider mich setzten.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Du wandtest mir den Rücken meiner Feinde zu, und meine Hasser habe ich vertilgt.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Sie schrieen, aber da war kein Retter; zu dem HERRN, aber er antwortete ihnen nicht.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Und ich zerrieb sie wie Erdenstaub, zertrat sie wie Straßenkot und warf sie hinaus.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Du rettetest mich aus den Zänkereien des Volkes und bewahrtest mich auf zum Haupt der Heiden; ein Volk, das ich nicht kannte, dient mir;
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
die Kinder der Fremden schmeicheln mir, sie folgen mir aufs Wort;
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
die Kinder der Fremden verzagen und kommen zitternd hervor aus ihren Schlössern.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Es lebt der HERR, und gepriesen sei mein Fels, und erhoben werde der Gott meines Heils!
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Der Gott, der mir Rache verlieh und mir die Völker unterwarf;
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
der mich meinen Feinden entrinnen ließ und mich trotz meiner Widersacher erhöhte, mich errettete von dem gewalttätigen Mann!
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Darum will ich dich, o HERR, loben unter den Heiden und deinem Namen singen,
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
der seinem Könige große Siege verliehen hat und seinem Gesalbten Gnade erweist, David und seinem Samen bis in Ewigkeit!
