2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
David richtete an Jahwe die Worte dieses Lieds zu der Zeit, als Jahwe ihn aus der Hand aller seiner Feinde und aus der Hand Sauls errettet hatte.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Er sprach: Jahwe ist mein Fels in meiner Drangsal und der mir Rettung schafft.
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Mein Gott ist mein Hort, bei dem ich Zuflucht suche, mein Schild und mein Heilshorn, meine Burg und meine Zuflucht, mein Befreier, der du von Gewaltthat mich befreist.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Den Preiswürdigen rufe ich, Jahwe, so werde ich von meinen Feinden befreit.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Denn umringt hatten mich Wasserwogen, tückische Bäche schreckten mich;
Bande der Unterwelt umfingen mich, Schlingen des Todes überfielen mich. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Da mir angst ward, rief ich Jahwe an und zu meinem Gotte schrie ich: Er erhörte aus seinem Palaste meine Stimme und mein Geschrei drang zu seinen Ohren.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Er blickte her - da wankte die Erde; des Himmels Grundfesten erbebten und schwankten hin und her, weil er ergrimmt war.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Rauch stieg auf in seiner Nase, und Feuer fraß aus seinem Munde, glühende Kohlen brannten von ihm aus.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Er neigte den Himmel und ließ sich herab, während Dunkel unter seinen Füßen war.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Er bestieg einen Kerub und flog dahin und schwebte einher auf den Fittigen des Windes.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Er umgab sich mit Finsternis als einer Hütte, mit Wasserdunkel, dichte Wolken.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Vom Glanze vor ihm brachen hervor Hagel und Feuerkohlen;
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
es donnerte vom Himmel Jahwe und der Höchste ließ seine Stimme erschallen.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Er schleuderte Pfeile und zerstreute sie, blitzte Blitze und scheuchte sie.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Da wurden sichtbar die Betten des Meeres, bloßgelegt die Grundfesten des Erdkreises vor dem Schelten Jahwes, vor dem Schnauben des Odems seiner Nase.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Er langte herab aus der Höhe, ergriff mich, zog mich aus großen Wassern.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Er entriß mich meinem starken Feinde, meinen Hassern, weil sie mir zu mächtig waren.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Sie überfielen mich an meinem Unglückstage, aber Jahwe ward meine Stütze.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Er führte mich heraus in freien Raum, riß mich heraus, weil er Wohlgefallen an mir hatte.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Jahwe erweist mir nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände vergilt er mir.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Denn ich hielt inne die Wege Jahwes und frevelte nicht gegen meinen Gott.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Denn alle seine Rechte sind mir gegenwärtig, und seine Satzungen schob ich nicht beiseite.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Ich war redlich gegen ihn und hütete mich vor meiner Verschuldung:
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Da vergalt mir Jahwe nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände vor seinen Augen.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Gegen die Liebreichen zeigst du dich liebreich, gegen die Redlichen zeigst du dich redlich.
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
gegen den Lauteren zeigst du dich lauter und gegen den Verkehrten zeigst du dich verdreht.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Und du schaffst Hilfe gedrücktem Volke, aber die Augen aller Hoffärtigen erniedrigst du.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Denn du bist mein Leuchte, Jahwe, und Jahwe erhellt meine Finsternis.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Denn durch dich zerbreche ich Mauern, mit meinem Gotte springe ich über Wälle.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Gottes Weg ist vollkommen! Das Wort Jahwes ist durchläutert: ein Schild ist er allen, die bei ihm Zuflucht suchen.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Denn wer ist Gott außer Jahwe, und wer ein Hort außer unserem Gott?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Dem Gott, der mich mit Stärke gürtet und meinen Weg eben macht;
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
der meine Füße den Hindinnen gleich macht und mich auf Höhen stellt;
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
der meine Hände streiten lehrt, daß meine Arme den ehernen Bogen spannen.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Und du gabst mir den Schild deines Heils und deine Herablassung machte mich groß.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Du machtest weiten Raum für meinen Schritt, und meine Knöchel wanken nicht.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Ich verfolgte meine Feinde und holte sie ein und kehrte nicht um, bis ich sie vernichtet;
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
ich vernichtete und zerschmetterte sie, daß sie nicht mehr aufstanden und hinsanken unter meine Füße.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Du gürtetest mich mit Stärke zum Streit, beugtest meine Widersacher unter mich.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Du ließest mein Feinde vor mir fliehen; meine Hasser - die rottete ich aus!
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Sie schrieen - aber da war kein Helfer, zu Jahwe - aber er antwortete ihnen nicht.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Und ich zermalmte sie wie Staub auf dem Boden, wie Gassenkot zertrat ich sie, goß ich sie aus.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Du errettetest mich aus Völkerfehden, setzest mich zum Haupte der Heiden: Leute, die ich nicht kannte, wurden mir unterthan.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Aufs Hörensagen gehorchen sie mir, die Söhne der Fremde schmeicheln mir.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Die Söhne der Fremde schmachten dahin und zittern hervor aus ihren Schlössern.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Es lebt Jahwe und gepriesen ist mein Hort, und hoch erhaben der Gott, der Fels meines Heils;
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
der Gott, der mir Rache gab und die Völker unter mich that,
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
der mich herausnahm aus meinen Feinden, und über meine Widersacher erhöhtest du mich. Vor dem Manne voll Gewaltthaten errettetest du mich.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Darum will ich dich preisen, Jahwe, unter den Heiden und deinem Namen singen,
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
der seinem Könige großes Heil verleiht und seinem Gesalbten Huld erweist, David und seinem Samen bis in Ewigkeit!
