2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
David dichtete für den Herrn die Worte dieses Liedes, zu der Zeit, da ihn der Herr aus der Hand aller seiner Feinde und besonders aus der des Saul befreite.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Er sprach: "Ein Fels ist mir der Herr und eine Rettungsburg,
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
mein Gott mein Hort, wo ich mich berge, mein Schild, mein sieghaft Horn und meine Feste.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
'Gepriesen sei der Herr!' das einzig rufe ich und bin von meinen Feinden schon erlöst.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Schon hatten Todesfluten mich umgeben; mich schreckten des Verderbens Ströme.
Der Hölle Stricke hatten mich umschlungen; des Todes Schlingen überraschten mich. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Da rief ich in der Not zum Herrn und schrie zu meinem Gott um Hilfe. Er hört in seinem Tempel meine Stimme, und mein Geschrei dringt ihm zu Ohren.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Die Erde schütterte und bebte; des Himmels Festen zitterten und wankten. Er war ergrimmt.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Aufquoll aus seiner Nase Rauch; aus seinem Munde sprühte Feuer, und eine Glut ward von ihm ausgesprüht.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Den Himmel neigte er und fuhr herab, tief Dunkel unter seinen Füßen.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Er fuhr auf einem Cherub, flog einher, auf Windesflügeln schwebend.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Zur Hülle nahm er Dunkel rings um sich und Wasserflut und dicht Gewölk.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
An seiner Nähe Glanz entzündeten sich Feuerströme.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Der Herr im Himmel donnerte; der Höchste ließ die Stimme dröhnen.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Und Pfeile schoß er ab nach allen Seiten und warf die Blitze hin in regelloser Wahl.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Des Meeres Betten zeigten sich; der Erde Gründe wurden bloßgelegt vor dem Gedroh des Herrn, vor seinem Zornesschnauben.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Herab griff er und faßte mich und zog mich aus gewaltigen Gewässern,
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
entriß mich meinen argen Feinden und meinen überlegnen Hassern,
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
die mich an meinem Unglückstage überfielen. So wurde mir der Herr zur Stütze.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Er führte mich hinaus ins Freie, befreite mich, weil er an mir Gefallen fand.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Der Herr vergalt mir so nach meiner Rechtlichkeit und lohnte mir nach meiner Hände Reinheit.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Denn immer halte ich des Herren Wege und frevle nimmer gegen meinen Gott,
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
denn alle seine Rechte habe ich vor Augen und lasse seine Satzungen nicht aus dem Sinn.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Ich habe ihm mich ungeteilt ergeben und mich vor meiner Lieblingssünde wohl gehütet.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Darum vergalt der Herr mir auch nach meiner Rechtlichkeit, nach meiner ihm bekannten Reinheit.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Du bist dem Holden hold, dem Treugesinnten treugesinnt,
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
verfährst mit Reinen rein, doch böse mit dem Bösen.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Dem armen Volke stehst Du bei; doch auf den Stolzen senkst Du Deine Augen.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Du bist mein Licht, Du Herr, Du Herr, mein Gott, der meine Finsternis erhellt.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Mit Dir erstürme ich die Wälle; und Mauern überspringe ich mit meinem Gott.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Truglos ist Gottes Weg; geläutert ist das Wort des Herrn, ein Schild für alle, die zu ihm sich flüchten.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Denn wer ist Gott, wenn nicht der Herr? Wer sonst ein Hort als unser Gott?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Das ist der Gott, der meine feste Zuflucht ist, der unbehindert seines Weges eilt,
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
der gleich den Rehen meine Füße macht und mich auf meine Höhen stellt,
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
der meine Hände kämpfen lehrt und meine Arme eherne Bogen spannen läßt.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Du reichst mir Deinen Siegesschild, und Deine Rechte stützet mich, und Deine Stärkung macht mich kräftig.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Und meinen Schritten gibst Du weiten Raum, und meine Knöchel wanken nicht.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Ich setze meinen Feinden nach und greife sie und kehre nicht zurück, bis daß ich sie vernichtet habe.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Ich schlage sie, daß sie sich nimmermehr erheben, und daß sie unter meinen Füßen liegen.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Du gürtest mich mit Kraft zum Kampfe, und meine Gegner beugst Du unter mich.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Und meiner Feinde Rücken zeigst Du mir, daß ich vertilge meine Hasser.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Sie rufen - niemand hilft - zum Herrn; er hört sie nicht.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Und ich zermalme sie wie Staub vorm Winde; zerstampfe sie gleich Gassenkot.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Du rettest mich vor Tausenden von Kriegervölkern; zum Haupt von Heiden machst Du mich; mir unbekannte Leute dienen mir.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Des Auslands Söhne schmeicheln mir; aufs Hörensagen leisten sie mir schon Gehorsam,
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
und andere Fremdlinge verschwinden und sitzen zitternd in Verstecken.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Lebendig ist der Herr und hochgepriesen als mein Hort, und als mein hilfereicher Gott steht hoch er da.
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Gott, der Du mir verhilfst zur Rache und Völker mir zu Füßen legst,
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
der Du vor meinen Feinden mich errettest, Du machst mich fürder meinen Gegnern unerreichbar und rettest mich vor Wüterichen.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
dafür lobpreise ich Dich bei den Heiden, Herr, und singe also Deinem Namen:
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
'Heilvoller Turm für seinen König, der David, den er salbte, Huld erweist und seinem Stamme ewiglich.'"
