2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
David prononça en l’honneur de l’Eternel les paroles de ce cantique, lorsque l’Eternel l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Il dit: Seigneur, tu es mon rocher et ma forteresse, un libérateur pour moi;
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Mon Dieu tutélaire en qui je m’abrite, mon bouclier et mon puissant sauveur, mon rempart et mon refuge; mon protecteur, qui m’assistes contre la violence!
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Gloire m’écrié-je à l’Eternel, qui me délivre de mes ennemis!
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Déjà m’enveloppaient les flots mortels; les torrents de la perdition me faisaient frémir;
J’Étais enlacé dans les réseaux de la tombe, surpris dans les filets de la mort. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Dans ma détresse j’invoque le Seigneur, je fais appel à mon Dieu, et de son sanctuaire il entend ma voix, mon cri est monté à ses oreilles.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Soudain la terre oscille et tremble, les fondements du ciel sont ébranlés, secoués par la colère de Dieu.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Des vapeurs s’exhalent, signe de son courroux; de sa bouche sort un feu dévorant, jaillissent de brûlantes étincelles.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Il incline les cieux et descend; sous ses pieds, une brume épaisse.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Porté sur les chérubins, il vole, il apparaît sur les ailes du vent.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Il déploie autour de lui les ténèbres comme une tente, des eaux agglomérées, d’opaques nuages.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Le seul reflet de sa face allume des flammes ardentes.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Il tonne du haut des cieux, l’Eternel! Le Dieu suprême fait entendre sa voix.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Il lance ses flèches, ils se dispersent; l’éclair, il les frappe de stupeur.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Le lit de l’océan s’est découvert, les fondements de la terre ont été mis à nu, à la voix impérieuse de l’Eternel, au souffle du vent de sa colère.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Il étend d’en haut sa main, me saisit, me retire du sein des grandes eaux;
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Il me délivre de mon puissant ennemi, de mes adversaires trop forts pour moi.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Ils étaient à l’affût de mes malheurs; mais l’Eternel a été mon appui.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Il m’a mis au large, m’a sauvé parce qu’il m’aime.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Le Seigneur me traite selon ma droiture, il récompense la pureté de mes mains.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
C’Est que je suis fidèle aux voies du Seigneur, jamais je n’ai trahi mon Dieu.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Toutes ses lois me sont présentes; ses statuts, je ne m’en écarte point.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Attaché à lui sans réserve, je me suis tenu en garde contre mes fautes.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Oui, le Seigneur m’a rémunéré selon ma droiture, selon ma pureté, dont ses yeux sont témoins.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Tu te montres aimant pour qui t’aime, loyal envers l’homme loyal,
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Sincère avec les cœurs purs, mais artificieux avec les pervers!
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Tu viens en aide à un peuple humilié, et sous ton regard tu fais ployer les superbes.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Oui, tu es mon flambeau, Seigneur! L’Eternel illumine mes ténèbres.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Soutenu par toi, j’attaque un bataillon; grâce à mon Dieu, j’escalade un rempart.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Dieu puissant! Parfaite est sa voie; la parole du Seigneur est infaillible, il est le bouclier de quiconque espère en lui.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Qui est Dieu, hormis l’Eternel? Qui un rocher tutélaire, si ce n’est notre Dieu?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Ce Dieu est mon rempart invincible; il dégage complètement ma carrière.
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Il rend mes pieds agiles comme ceux des biches, et m’installe sur mes hauteurs.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Il instruit mes mains aux combats, mes bras à manier l’arc d’airain.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Tu me prêtes le bouclier de ton secours, ta bienveillance fait ma supériorité.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Tu donnes de l’aisance à mes pas, et empêches mes talons de chanceler.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Je poursuis mes ennemis, je les extermine; point de relâche que je ne les aie détruits.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Je les détruis, je les abats, ils ne se relèveront plus; ils gisent désormais à mes pieds!
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
C’Est toi qui m’as armé de vaillance pour la guerre, qui fais plier sous moi mes agresseurs;
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Mes ennemis, tu les fais fuir devant moi, et mes adversaires, pour que j’en fasse justice.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Ils s’adressent, à bout de ressources, à l’Eternel… point de réponse!
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Je les écrase comme la poussière de la terre; comme la fange des rues je les broie et pulvérise.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Tu me fais triompher des factions de mon peuple; tu me réserves pour commander à des nations, des peuplades inconnues deviennent mes tributaires,
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
les fils d’un sol étranger me rendent hommage; au seul bruit de mon nom, ils se soumettent à moi.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Les fils de l’étranger perdent courage, ils tremblent au fond de leurs retraites.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Vivant est le Seigneur, et béni mon Rocher! Glorifié, le Dieu puissant qui me protège!
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
O Dieu, c’est toi qui me procures vengeance, qui fais tomber des peuples à mes pieds;
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
Qui m’arraches à mes ennemis, me fais triompher de mes agresseurs et échapper aux hommes de violence.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Je te rends donc grâce, Seigneur, à la face des peuples, et je chante ta gloire;
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Donjon du salut pour ton roi, bienfaiteur de ton oint David et de sa postérité à jamais!
