2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
David adressa à Yahweh les paroles de ce cantique, au jour où Yahweh l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Il dit: Yahweh est mon rocher, ma forteresse, mon libérateur,
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Dieu est mon roc où je trouve un asile, mon bouclier, la corne de mon salut, ma haute retraite et mon refuge. Mon Sauveur, tu m’as sauvé de la violence.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
J’invoquai celui qui est digne de louange, Yahweh, et je fus délivré de mes ennemis.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Car les vagues de la mort m’environnaient, les torrents de Bélial m’épouvantaient.
Les liens du schéol m’enlaçaient, les filets de la mort étaient tombés devant moi. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Dans ma détresse, j’invoquai Yahweh, et je criai vers mon Dieu; de son temple il entendit ma voix, et mon cri parvint à ses oreilles.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
La terre fut ébranlée et trembla, les fondements du ciel s’agitèrent; ils furent ébranlés, parce qu’il était courroucé;
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
une fumée montait de ses narines, et un feu dévorant sortait de sa bouche; il en jaillissait des charbons embrasés.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Il abaissa les cieux, et descendit; une sombre nuée était sous ses pieds.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Il monta sur un Chérubin, et il volait, il apparut sur les ailes du vent.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Il s’entoura des ténèbres comme d’une tente, d’amas d’eaux et de sombres nuages.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
De l’éclat qui le précédait jaillissaient des charbons de feu.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Yahweh tonna des cieux, le Très-Haut fit retentir sa voix.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Il lança des flèches et les dispersa, la foudre, et il les confondit.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Alors le lit de la mer apparut, les fondements de la terre furent mis à nu; à la menace de Yahweh, au souffle du vent de ses narines.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Il étendit sa main d’en haut et me saisit, il me retira des grandes eaux;
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
il me délivra de mon ennemi puissant, de ceux qui me haïssaient, alors qu’ils étaient plus forts que moi.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Ils m’avaient surpris au jour de mon malheur, mais Yahweh fut mon appui.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Il m’a mis au large, il m’a sauvé, parce qu’il s’est complu en moi.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Yahweh m’a récompensé selon ma justice, il m’a rendu selon la pureté de mes mains.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Car j’ai gardé les voies de Yahweh, et je n’ai pas péché, pour m’éloigner de mon Dieu.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Tous ses jugements étaient devant moi, et je ne m’écartais pas de ses lois.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
J’étais sans reproche envers lui, et je me tenais en garde contre mon iniquité.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Yahweh m’a rendu selon ma justice, selon ma pureté devant ses yeux.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Avec celui qui est bon, tu te montres bon, avec l’homme droit, tu te montres droit;
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
avec celui qui est pur, tu te montres pur, et avec le fourbe, tu agis perfidement.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Tu sauves le peuple humilié, et de ton regard tu abaisses les orgueilleux.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Car tu es ma lumière, ô Yahweh; Yahweh éclaire mes ténèbres.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Avec toi je me précipite sur les bataillons armés. Avec mon Dieu je franchis les murailles.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Dieu!… Ses voies sont parfaites, la parole de Yahweh est éprouvée; il est un bouclier pour tous ceux qui se confient en lui.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Car qui est Dieu, si ce n’est Yahweh, et qui est un rocher, si ce n’est notre Dieu?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Dieu est ma forte citadelle, il conduit l’homme intègre dans sa voie,
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Il rend mes pieds semblables à ceux des biches, et il me fait tenir debout sur mes hauteurs.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Il forme mes mains au combat, et mes bras tendent l’arc d’airain.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Tu m’as donné le bouclier de ton salut, et ta douceur me fait grandir.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Tu élargis mon pas au-dessous de moi, et mes pieds ne chancellent point.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Je poursuis mes ennemis et je les détruis; je ne reviens pas sans les avoir anéantis.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Je les anéantis, je les brise, ils ne se relèvent pas; ils tombent sous mes pieds.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Tu me ceins de force pour le combat, tu fais plier sous moi mes adversaires.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Mes ennemis, tu leur fais tourner le dos devant moi, comme à ceux qui me haïssent, pour que je les extermine.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Ils regardent, et personne qui les sauve! Ils crient vers Yahweh, et il ne leur répond pas!
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Je les broie comme la poussière de la terre; comme la boue des rues, je les écrase, je les foule.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Tu me délivres des révoltes de mon peuple; tu me conserves pour chef des nations; un peuple que je ne connaissais pas m’est asservi.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Les fils de l’étranger me flattent, dès qu’ils ont entendu, ils m’obéissent.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Les fils de l’étranger sont défaillants, ils sortent tremblants de leurs forteresses.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Vive Yahweh et béni soit mon rocher! Dieu, mon rocher de refuge, qu’il soit exalté!
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Dieu, qui m’accorde des vengeances, qui fait descendre les peuples sous mes pieds,
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
qui me fait échapper à mes ennemis; toi qui m’élèves au-dessus de mes adversaires, qui me délivres de l’homme de violence.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
C’est pourquoi je te louerai parmi les nations, ô Yahweh, et je chanterai à la gloire de ton nom.
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Il accorde de glorieuses délivrances à son roi, il fait miséricorde à son oint, à David et à sa postérité pour toujours.
