2 Samuelova 2
1 I stalo se potom, že se David tázal Hospodina, řka: Mám-li jíti do některého města Judského? Jemuž odpověděl Hospodin: Jdi. I řekl David: Kam mám jíti? Odpověděl: Do Hebronu.
Bangʼ kinde moko Daudi nopenjo Jehova Nyasaye wach niya, “Bende anyalo dhi e achiel kuom miech Juda?” Jehova Nyasaye ne odwoke niya, “Dhiyo.” Daudi nopenjo niya, “Adhi kanye?” Jehova Nyasaye ne odwoke niya, “Dhi Hebron.”
2 A protož bral se tam David, ano i obě manželky jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.
Omiyo Daudi nodhi kuno gi monde ariyo, Ahinoam nyar Jezreel gi Abigael ma dhako ma chwore otho mane jaod Nabal ja-Karmel.
3 Muže také své, kteříž s ním byli, pojal David, jednoho každého s čeledí jeho, a bydlili v městech Hebronských.
Daudi bende nodhi gi joma ne ni kode ka moro ka moro nigi joode, kendo negidak Hebron gi dalane.
4 I přišli muži Judští, a pomazali tam Davida za krále nad domem Judským. Oznámili také Davidovi, řkouce: Muži Jábes Galád, oni pochovali Saule.
Eka jo-Juda nobiro Hebron, kendo ne giwiro Daudi obedo ruodh dhood Juda kanyo. Kane onyis Daudi ni jo-Jabesh Gilead ema ne oiko Saulo,
5 Tedy poslav David posly k mužům Jábes Galád, řekl jim: Požehnaní jste vy před Hospodinem, že jste učinili to milosrdenství pánu svému Saulovi, pochovavše ho.
nooro joote ni jo-Jabesh Gilead mondo owachnegi niya, “Jehova Nyasaye mondo ogwedhu kuom timo tim ngʼwono ni Saulo ma ruodhu ka uike.
6 Protož nyní učiniž s vámi Hospodin milosrdenství a pravdu; ano i jáť s vámi učiním milost, kteříž jste to učinili.
Mad Jehova Nyasaye otimnu ngʼwonone gi adierane makare, kata an bende abiro timonu tim ngʼwonono machal kamano nikech ma musetimo.
7 A tak tedy posilňtež rukou svých a buďtež stateční; nebo ač umřel pán váš Saul, však již mne pomazali dům Judův za krále nad sebou.
To koro sani beduru motegno kendo ma jochir, nimar Saulo ruodhu osetho, kendo dhood Juda osewira abed ruodhgi.”
8 Abner pak syn Nerův, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim.
E kindeno noyudo ka Abner wuod Ner, jatend lwenj Saulo, osekawo Ish-Boseth wuod Saulo motere nyaka Mahanaim.
9 A ustavil ho králem nad Galád a nad Assur, a nad Jezreel, a nad Efraimem, a nad Beniaminem, i nade vším Izraelem.
Nokete ruodh Gilead, Ashuri gi Jezreel, to gi Efraim gi Benjamin kod Israel duto.
10 Ve čtyřidcíti letech byl Izbozet syn Saulův, když počal kralovati nad Izraelem, a kraloval dvě létě. (Toliko dům Judův přídržel se Davida.
Ish-Boseth wuod Saulo ne ja-higni piero angʼwen kano bedo ruodh Israel, nobedo ruoth kuom higni ariyo. Dhood Juda, to ne luwo Daudi.
11 A byl počet dnů, v nichž byl David králem v Hebronu nad domem Judovým, sedm let a šest měsíců.)
Daudi nobedo ruodh dhood Juda kuom higni abiriyo, gi dweche auchiel kane en Hebron.
12 Potom vytáhl Abner syn Nerův, a služebníci Izbozeta syna Saulova z Mahanaim do Gabaon.
Abner wuod Ner, kaachiel gi jo-Ish-Boseth wuod Saulo, nowuok Mahanaim mi gidhi Gibeon.
13 Joáb také syn Sarvie a služebníci Davidovi vytáhše, potkali se s nimi právě u rybníka Gabaon. I pozůstali tito u rybníka s strany jedné, oni pak u rybníka s druhé strany.
Joab wuod Zeruya gi jo-Daudi nodhi moromo kodgi e yawo man Gibeon. Negibet ka gingʼiyore jomoko koni to jomoko kocha.
14 Tedy řekl Abner Joábovi: Nechť vystoupí nyní mládenci a pohrají před námi. I řekl Joáb: Nechť vystoupí.
Eka Abner nowachone Joab niya, “We yawuowi oa malo mondo omakre achingʼ gachingʼ e nyimwa ka.” Joab nodwoko niya, “Kare gitim kamano.”
15 A tak vystoupili a vyšli v rovném počtu, dvanácte z Beniamina, z strany Izbozeta syna Saulova, a dvanácte z služebníků Davidových.
Eka negia malo mokwan-gi mi giromo ji apar gi ariyo ma jo-Benjamin ma ruodhgi ne en Ish-Boseth wuod Saulo, to gi apar gariyo mag Daudi.
16 Kteřížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, vrazil meč svůj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon.
Negirado ka moro ka moro mako wadgi gi wiye eka ochwoyo ngʼetne gi ligangla; eka giduto negiruombore piny. Omiyo nochak kar lwenyno mane ni Gibeon ni Helkath Hazurim ma tiende ni paw ligangla.
17 I byla bitva velmi veliká v ten den, a poražen jest Abner i muži Izraelští od služebníků Davidových.
Chiengʼno lweny ne ger ahinya, kendo joma ne nigi Daudi noloyo Abner gi jo-Israel.
18 Byli tu také tři synové Sarvie: Joáb, Abizai a Azael. Azael pak byl čerstvý na nohy své jako srna v poli.
Yawuot Zeruya adek ne gin Joab, Abishai gi Asahel. Koro Asahel ne tiende yot e ngʼwech mana ka mwanda.
19 I honil Azael Abnera, a neuhnul se na pravo ani na levo, běže za Abnerem.
Ne olawo Abner, ka ok obaro korachwich kata koracham kolawe alawa.
20 Ohlédl se pak Abner zpátkem a řekl: Ty-li jsi Azael? Odpověděl: Jsem.
Abner nongʼiyo chien mopenjo niya, “Mano in, Asahel?” Modwoko niya, “Ee en an.”
21 Tedy řekl mu Abner: Uchyl se na pravo aneb na levo, a jmi sobě jednoho z mládenců těch, a vezmi sobě kořisti jeho. Ale nechtěl Azael uchýliti se od něho.
Eka Abner nowachone niya, “Bar korachwich kata koracham; mak achiel kuom yawuowigo mondo imaye gige mag lweny.” To Asahel notamore weyo lawe.
22 Ještě znovu Abner řekl Azaelovi: Uchyl se ode mne, sic jináč přirazím tě až k zemi, a jak bych směl pohleděti na Joába bratra tvého?
Abner nosiemo Asahel niya, “We lawa! En angʼo momiyo danegi? To katimo kamano, ere kaka dachungʼ e nyim Joab owadu?”
23 Když pak nechtěl ustoupiti, uhodil ho Abner kopím pod páté žebro, tak že vyniklo kopí hřbetem jeho; a padl tu na tom místě, na kterémž i umřel. A kdožkoli přicházeli k místu, na němž padl Azael a umřel, zastavovali se.
To Asahel nodagi weyo lawe; mi Abner nochwowo ii Asahel gi tongʼ mi tongʼ nowuok yo ka ngʼee Asahel. Nogore piny kanyo mi otho gisano. Kendo ji duto nochungʼ ka gichopo kama Asahel nogore piny motho.
24 Ale Joáb a Abizai honili Abnera. Slunce pak již bylo zapadlo, když oni přišli ku pahrbku Amma, jenž jest naproti Giach, cestou k poušti Gabaon.
To Joab gi Abishai nolawo Abner, kendo ka chiengʼ ne podho, negichopo e got Ama, machiegni gi Gia e yo mochiko thim mar Gibeon.
25 Tedy sešli se synové Beniamin za Abnerem, a jsouce spolu v houfu, postavili se na vrchu pahrbku jednoho.
Eka jo-Benjamin nochungʼ bangʼ Abner. Negichokore e migepe kendo negiikore ne lweny ewi got.
26 Odkudž zavolal Abner na Joába, řka: Zdaliž bez přestání sžírati bude meč tvůj? Nevíš-liž, že hořkost bývá naposledy? Dokudž tedy nerozkážeš lidu navrátiti se od honění bratří svých?
Abner noluongo Joab matek kowacho niya, “Chuno ni ligangla biro neko nyaka chiengʼ koso? Donge ingʼeyo ni wachni biro kelo sigu? Biro kawo kinde maromo nade mondo ikwer jogi owe lawo owetegi?”
27 I řekl Joáb: Živť jest Bůh, že kdybys byl nemluvil, hned ráno byl by odšel lid, jeden každý nechaje honění bratra svého.
Joab nodwoke niya, “Akwongʼora gi nying Nyasaye mangima, ni ka dine ok iwuoyo, to jogi dodhi nyime gi lawo owetegi nyaka gokinyi.”
28 Tedy zatroubil Joáb v troubu, a zastavil se všecken lid, a nehonili více Izraele, aniž více bojovali.
Omiyo Joab nogoyo tungʼ mi ji duto nobiro mochungʼ, ne ok gimedo lawo jo-Israel, kata lweny bende ok ne gidhiyogo nyime.
29 A tak Abner i lid jeho šli přes pole celou tu noc, a přepravili se přes Jordán, a prošedše všecku Betoron, přišli do Mahanaim.
Otienono duto Abner gi joge nowuotho ka gingʼado Araba. Negiyoro aora Jordan, negimedo dhi ka gikadho gwengʼ Bithron duto mi gichopo Mahanaim.
30 Ale Joáb navrátiv se od honění Abnera, shromáždil všecken lid, a nedostávalo se z služebníků Davidových devatenácti mužů a Azaele.
Eka Joab noduogo koa lawo Abner mi ochoko joge duto kanyakla. Ji apar gochiko mag Daudi ne onge ka ok okwan Asahel.
31 Služebníci pak Davidovi zbili z Beniaminských a z mužů Abnerových tři sta a šedesáte mužů, kteříž tu zahynuli.
To jo-Daudi nosenego jo-Benjamin mia adek gi piero auchiel mane nigi Abner.
32 A vzavše Azaele, pohřbili jej v hrobě otce jeho, kterýž byl v Betlémě. Potom šli celou tu noc Joáb a muži jeho; i rozednilo se, když přicházeli do Hebronu.
Negitingʼo ringre Asahel mi giike e liend wuon-gi e Bethlehem. Eka Joab gi joge nowuotho otieno duto mi gichopo Hebron ka piny yawore.
