2 Samuelova 19
1 I oznámeno jest Joábovi: Aj, král pláče a naříká pro Absolona.
U A haiia'ku ia Ioaba, Aia ke uwe nei ke alii, a ke kanikau nei oia no Abesaloma.
2 Pročež obrátilo se to vysvobození toho dne v kvílení všemu lidu; nebo slyšel lid v ten den, že bylo praveno: Zámutek má král pro syna svého.
Ia la, lilo ae la ke ola i mea e kanikau ai o na kanaka a pau: no ka mea, ua lohe na kanaka ia la, i ka haiia mai o ka uwe ana o ke alii no kana keiki.
3 A tak kradl se lid toho dne, vcházeje do města, jako se krade lid, když se stydí, utíkaje z boje.
A hoi malu aku la na kanaka iloko o ke kulanakauhale ia la, e like me na kanaka hilahila e holo malu aku, ke hee lakou i ke kaua.
4 Král pak zakryl tvář svou, a křičel král hlasem velikým: Synu můj Absolone, Absolone synu můj, synu můj!
Aka, o ke alii, pulou iho la ia i kona maka, a uwe aku la ke alii me ka leo nui, E kuu keiki e Abesaloma e! e Abesaloma kuu keiki, kuu keiki e!
5 Tedy všed Joáb k králi do domu, řekl: Zahanbil jsi dnes tváři všech služebníků svých, kteříž vysvobodili život tvůj dnes, a život synů tvých i dcer tvých, a život žen tvých i život ženin tvých,
Hele aku la o Ioaba iloko o ka hale i ke alii, i aku la, Ua hoohilahila oe i keia la i na maka o kau poe kauwa a pau, o ka poe nana i malama i kou ola, a me ke ola o kau mau keikikane, a me kau mau kaikamahine, a me ke ola o kau mau wahine, a me ke ola o kau mau haiawahine;
6 Miluje ty, kteříž tě mají v nenávisti, a v nenávisti maje ty, kteříž tě milují; nebos dokázal dnes, že sobě nevážíš hejtmanů a služebníků. Shledalť jsem to zajisté dnes, že kdyby byl Absolon živ zůstal, bychom pak všickni dnes byli pobiti, tedy dobře by se tobě to líbilo.
Ma kou aloha ana aku i kou poe enemi, a me ka hoowahawaha ana i kou poe hoalauna: no ka mea, ua hoike mai oe i keia la, he mea ole ia oe na alii a me na kauwa: a ke ike nei au i keia la, ina paha i ola o Abesaloma, a make makou a pau i keia la, ina ua oluolu io no oe.
7 Protož nyní vstana, vyjdi, a mluv ochotně k služebníkům svým; nebo přisahámť skrze Hospodina, jestliže nevyjdeš, žeť nezůstane žádný s tebou této noci, a toť bude tobě horší, nežli všecky zlé věci, kteréž na tebe přišly od mladosti tvé až dosavad.
Ano hoi, e ala'e oe, e hele iwaho, a e olelo hooluolu aku i kau poe kauwa. Ke hoohiki aku nei au ma o Iehova la, a i hele ole aku oe, aole e noho kekahi me oe i neia po; a e ino loa aku ia mea, i na mea ino a pau i hiki mai iou la mai kou wa opiopio a hiki ia nei.
8 A tak vstav král, posadil se v bráně. I povědíno bylo všemu lidu těmito slovy: Aj, král sedí v bráně. I přišel všecken lid před oblíčej krále, ale lid Izraelský byl zutíkal jeden každý do svých stanů.
Alaila ala'e la ke alii, a noho iho la ma ka ipuka o ka pa. Hai aku la lakou i na kanaka a panu, Aia hoi, ke noho mai la ke alii ma ka ipuka. A hele mai la na kanaka a pau imua o ke alii; no ka mea, ua mahuka aku la ka Iseraela o kela kanaka keia kanaka a pau i kona halelewa iho.
9 Tedy všecken lid hádal se vespolek ve všech pokoleních Izraelských, a pravili: Král vytrhl nás z ruky nepřátel našich, a tentýž vytrhl nás z ruky Filistinských, a teď nyní utekl z země před Absolonem.
Hoopaapaa ae la na kanaka a pau ma na ohana a pau o ka Iseraela, i ae la, Ua hoola mai ke alii ia kakou mai ka lima ae o ko kakou poe enemi, a ua hoopakele hoi oia ia kakou mai ka lima ae o ko Pilisetia: ano hoi, ua holo aku no ia mawaho o ka aina no Abesaloma.
10 Absolon pak, kteréhož jsme pomazali sobě, zahynul v boji. Nyní tedy, proč zanedbáváte přivésti zase krále?
A o Abesaloma ka mea a kakou i poni ai i alii maluna o kakou, ua make ia iloko o ke kaua: heaha hoi ka mea e olelo ole aku ai oukou i kekahi huaolelo no ka hoihoi ana mai i ke alii?
11 Protož král David poslal k Sádochovi a Abiatarovi kněžím, s těmito slovy: Mluvte k starším Judským, řkouce: Proč máte býti poslední v uvedení zase krále do domu jeho? (Nebo řeč všeho lidu Izraelského donesla se krále o uvedení jeho do domu jeho.)
Hoouna aku la o Davida ke alii io Zadoka la a me Abiatara na kahuna, i aku la, E olelo aku olua i na lunakahiko o ka Iuda, e i aku, No ke aha la e lohi loa nei oukou i ka hoihoi ana mai i ke alii i kona hale? no ka mea, ua hiki mai ka olelo a ka Iseraela a pau i ke alii, a i kona ohana.
12 Bratří moji jste, kost má a tělo mé jste; proč tedy máte býti poslední v uvedení zase krále?
Oukou no na hoahanau o'u, oukou no ko'u mau iwi a me ko'u io; no ke aha hoi e lohi loa nei oukou i ka hoihoi aku i ke alii?
13 A Amazovi také rcete: Zdaliž ty nejsi kost má a tělo mé? Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže nebudeš hejtmanem vojska přede mnou po všecky dny na místo Joába.
E i aku hoi olua ia Amasa, Aole anei oe no kuu iwi a me kuu io? Pela ke Akua e hana mai ai ia'u, a nui aku, i ole oe ka lunakaua mau imua o'u ma ko Ioaba wahi.
14 I naklonil srdce všech mužů Judských, jako muže jednoho, aby poslali k králi, řkouce: Navratiž se ty i všickni služebníci tvoji.
Hoohuli mai la kela i ka naau o na kanaka a pau o ka Iuda, e like me ko ke kanaka hookahi; nolaila, olelo aku la lakou i ke alii, E hoi hou mai oe a me au mau kauwa a pau.
15 Tedy navrátil se král, a přišel až k Jordánu. Lid pak Judský byl přišel do Galgala, aby se bral vstříc králi, a převedl jej přes Jordán.
Alaila hoi mai la ke alii, a hiki mai i Ioredane. A hele mai la ka Iuda i Gilegala e halawai me ke alii, a e alakai i ke alii ma keia aoao o Ioredane.
16 Pospíšil také Semei syn Gery, syna Jemini, kterýž byl z Bahurim, a vyšel s lidem Judským vstříc králi Davidovi.
Ao Simei ke keiki a Gera, he mamo na Beniamina no Bahurima, wikiwiki ae la ia a iho pu aku la me na kanaka o ka Iuda e halawai me ke alii me Davida.
17 A tisíc mužů bylo s ním z Beniamin. Síba také služebník domu Saulova, s patnácti syny svými, a dvadceti služebníků jeho s ním, přepravili se přes Jordán před krále.
Me ia pu na kanaka o ka Beniamina he tausani, a o Ziba ke kauwa na ka ohana a Saula, a me ia hoi na keikikane ana he umikumamalima, a me na kauwa ana he iwakalua: hele mai la lakou ma keia aoao o Ioredane imua o ke alii.
18 I přeplavili lodí, aby převezli čeled královskou a učinili, což by se jemu líbilo. Semei pak syn Gerův padl před králem, když se přepraviti měl přes Jordán.
A holo ae la ka waapa e alo mai i ko ka hale o ke alii, a e lawelawe hoi i ka mea a ke alii i manao ai he pono. Moe iho la o Simei ke keiki a Gera imua o ke alii i kona pae ana i keia aoao o Ioredane.
19 A řekl králi: Nepočítej mi pán můj nepravosti, a nezpomínej, co neprávě učinil služebník tvůj toho dne, když vyšel pán můj král z Jeruzaléma, aby to měl skládati král v srdci svém.
I mai la ia i ke alii, mai manao hewa mai kuu haku ia'u, aole hoi e hoomauhala i ka mea a kau kauwa i hana kolohe aku ai i ka la a kuu haku a ke alii i puka mai ai iwaho o Ierusalema, i waiho ai ke alii ia mea maloko o kona naau.
20 Neboť zná služebník tvůj, že zhřešil, a aj, přišel jsem dnes prvé, než kdo ze vší čeledi Jozefovy, abych vyšel vstříc pánu svému králi.
No ka mea, ke ike nei kau kauwa; ua hana hewa no wau: nolaila, eia au i hele mai nei, ka mea mua o ka ohana a Iosepa, i iho mai e halawai me kuu haku me ke alii.
21 I odpověděl Abizai syn Sarvie a řekl: A což nebude zabit Semei, proto že zlořečil pomazanému Hospodinovu?
Olelo mai la o Abisai ke keiki a Zeruia, i mai la, Aole anei e make o Simei ia mea; no ka mea, ua hoino mai ia i ka Iehova mea i poniia?
22 Ale David řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že jste mi dnes odporní? Dnes-liž má zabit býti někdo v Izraeli? Nebo zdaliž nevím, že dnes jsem králem nad Izraelem.
I aku la o Davida, Heaha ka'u ia olua, e na keiki a Zeruia, i ku e mai ai olua ia'u i keia la? E make anei kekahi kanaka i keia la iloko o ka Iseraela? Aole anei au i ike, owau no ke alii i keia la maluna o ka Iseraela?
23 Tedy řekl král k Semei: Neumřeš. I přisáhl mu král.
I aku la ke alii ia Simei, Aole oe e make: a hoohiki aku la ke alii ia ia.
24 Mifibozet také vnuk Saulův vyjel vstříc králi. (Neošetřoval pak byl noh svých, ani brady nespravoval, ani šatů svých nepral od toho dne, jakž byl odšel král, až do dne, když se navrátil v pokoji.)
Iho aku la hoi o Mepiboseta ka moopuna a Saula e halawai me ke alii; aole ia i hooponopono i kona mau wawae, aole i hoomaikai i kona umiumi, aole no hoi i holoi i kona kapa, mai ka la i hele aku ai ke alii, a hiki i ka la i hoi hou mai ai ia me ka malu.
25 A když přišel do Jeruzaléma, vyšel vstříc králi. I řekl jemu král: Proč jsi neodšel se mnou, Mifibozete?
A hiki mai la ia i Ierusalema e halawai me ke alii, i aku la ke alii ia ia, E Mepiboseta, heaha kau i hele pu ole ai me au?
26 Kterýž odpověděl: Pane můj králi, služebník můj oklamal mne. Řekltě byl zajisté služebník tvůj: Osedlám sobě osla, abych vsedna na něj, bral se s králem, proto že jest kulhavý služebník tvůj.
I mai la kela, E kuu haku, e ke alii, ua hoopunipuni mai kuu kauwa ia'u: no ka mea, i aku la kau kauwa, e hoee aku no au i ka noho maluna o ka hoki no'u, i holo ai au maluna, a hele aku i ke alii; no ka mea, he oopa kau kauwa.
27 I osočil služebníka tvého u pána mého krále, ale pán můj král jest jako anděl Boží, učiniž tedy, cožť se dobrého vidí.
A ua alapahi kela i kau kauwa imua o kuu haku o ke alii; a ua like kuu haku ke alii me ka anela o ke Akua; nolaila, e hana aku oe i ka mea pono ma kou maka.
28 Nebo všickni z domu otce mého byli jsme hodni smrti před pánem mým králem, a však jsi zasadil služebníka svého mezi ty, kteříž jedí chléb stolu tvého. K čemuž bych více právo měl, a oč se více na krále domlouval?
No ka mea, ua like me na kanaka make ka poe ohana a pau o kuu kupunakane imua o kuu haku o ke alii; aka, ua hoonoho oe i kau kauwa iwaena o ka poe nana i ai ma kou papaaina iho: heaha hoi kuu pono e kahea hou aku ai i ke alii?
29 Jemuž řekl král: Proč šíříš řeč svou? Vyřklť jsem. Ty a Síba rozdělte se statkem.
I aku la ke alii ia ia, No ke aha oe e olelo hou mai nei no kau mau mea? Ua olelo aku no wau, E hoolike a like olua me Ziba i ka aina.
30 Ještě řekl Mifibozet králi: Třebas nechť všecko vezme, když se jen navrátil pán můj král v pokoji do domu svého.
I mai la o Mepiboseta i ke alii, Ae, e lawe kela nona i na mea a pau: no ka mea, ua hoi hou mai nei kuu haku ke alii i kona hale me ka malu.
31 Ano i Barzillai Galádský vyšel z Rogelim, a přepravil se s králem přes Jordán, aby ho zprovodil za Jordán.
Iho mai la hoi o Barezilai no Gileada mai Rogelima mai a hele pu mai me ke alii ma keia kapa o Ioredane, e alakai ia ia ma neia aoao o Ioredane.
32 Byl pak Barzillai velmi starý, maje osmdesáte let, kterýž opatroval krále stravou, když obýval v Mahanaim; nebo byl člověk bohatý velmi.
He kanaka elemakule o Barezilai; he kanawalu kona mau makahiki: a hanai aku la ia i ke alii i kona wa i noho ai ma Mahanaima; no ka mea, he kanaka koikoi nui loa ia.
33 I řekl král k Barzillai: Poď se mnou, a chovati tě budu při sobě v Jeruzalémě.
I aku la ke alii ia Barezilai, E hele pu oe me au, a e hanai aku no au ia oe ma Ierusalema.
34 Ale Barzillai odpověděl králi: Jacíž jsou dnové věku mého, abych šel s králem do Jeruzaléma?
I mai la o Barezilai i ke alii, Ehia mau la o kuu ola e koe, i pii aku ai au me ke alii i Ierusalema?
35 V osmdesáti letech jsem dnes. Zdaliž mohu rozeznati mezi dobrým a zlým? Zdaliž okušením rozezná služebník tvůj, co bych jedl a co bych pil? Zdaliž poslouchati mohu již hlasu zpěváků a zpěvakyní? Proč by tedy služebník tvůj déle býti měl břemenem pánu svému králi?
He kanawalu na makahiki o'u i keia la; e hiki anei ia'u ke ike mawaena o ka pono a me ka hewa? Ua ono anei i kau kauwa ka'u mea e ai ai, a me ka'u mea e inu ai? e lohe hou anei au i ka leo o na kane mea mele a me na wahine mea mele? no ke aha hoi e hookaumaha aku ai kau kauwa i kuu haku i ke alii?
36 Maličko ještě půjde služebník tvůj za Jordán s králem; nebo proč by mi se takovou odplatou král odplacovati měl?
E hele ana kau kauwa ma o iki aku o Ioredane me ke alii: no ke aha hoi e hoouku mai ai ke alii ia'u ia uku nui?
37 Nechť se navrátí, prosím, služebník tvůj, ať umru v městě svém, kdež jest hrob otce mého a matky mé. Aj, služebník tvůj Chimham půjde se pánem mým králem, jemuž učiníš, cožť se dobrého viděti bude.
Ke noi aku nei au ia oe, e ae mai oe i kau kauwa e hoi hou aku ia, i make au maloko o kuu kulanakauhale, ma ka halekupapau o kuu makuakane a me uku makuwahine. Aka, eia hoi kau kauwa o Kimehama; e aho e hele pu ia me kuu haku me ke alii; e hana aku oe ia ia e like me ka mea pono ia oe.
38 I řekl král: Dobře, nechť jde se mnou Chimham, a učiním jemu, což se tobě za dobré viděti bude; nadto čehožkoli požádáš ode mne, toť učiním.
I aku la ke alii, E hele pu o Kimehama me au, a e hana aku au ia ia ma ka mea pono ia oe: a o ka mea au e makemake mai ai ia'u, oia ka'u e hana aku ai nou.
39 A když se přepravil všecken lid přes Jordán, král také přepravil se. I políbil král Barzillai a požehnal ho, kterýžto navrátil se na místo své.
Hele mai la na kanaka a pau ma neia aoao o Ioredane. A pae mai ke alii, alaila honi ae la ke alii ia Barezilai, a hoomaikai aku la ia ia, a hoi hou aku la ia i kona wahi.
40 A tak bral se král do Galgala a Chimham s ním; všecken také lid Judský provázeli krále, též i polovice lidu Izraelského.
Alaila hele aku la ke alii i Gilegala, a hele pu aku la o Kimehama me ia: a alakai aku la na kanaka a pau o ka Iuda i ke alii, a pela hoi kekahi hapa o na kanaka o ka Iseraela.
41 A aj, všickni muži Izraelští přišedše k králi, řekli jemu: Proč jsou tě ukradli bratří naši, muži Juda, a převedli krále a čeled jeho přes Jordán, i všecky muže Davidovy s ním?
Aia hoi, hele mai la na kanaka a pau o ka Iseraela i ke alii, i aku la i ke alii, No ke aha la i aihue aku ai ko makou mau hoahanau na kanaka o ka Iuda ia oe, a ua kai mai i ke alii a me ko ka hale ona, a me na kanaka o Davida a pau me ia ma keia kapa o Ioredane?
42 I odpověděli všickni muži Judští mužům Izraelským: Proto že král jest příbuzný náš. A proč se hněváte o to? Zdaliž nás za to král pokrmy opatroval? Zdaliž nám jaké dary dal?
Olelo aku la na kanaka a pau o ka Iuda i na kanaka o ka Iseraela, no ka mea, ua hookahi kona hanauna me ko makou; heaha ka oukou e huhu mai nei ia mea? Ua ai iki anei makou i ka ke alii? a ua haawi mai anei ia i ka manawalea ia makou?
43 Odpovídajíce pak muži Izraelští mužům Judským, řekli: Deset dílů máme v králi, a protož i v Davidovi máme více nežli vy. Pročež tedy málo jste nás sobě vážili? Zdaliž jsme my prvé o to nemluvili, abychom zase přivedli krále svého? Ale tvrdší byla řeč mužů Judských nad řeč mužů Izraelských.
Olelo aku la na kanaka o ka Iseraela i na kanaka o ka Iuda, i ae la, He umi mau hakina o ke alii ka makou, a he nui aku ka makou ia Davida i ka oukou: no ke aha hoi oukou i hoowahawaha ai ia makou, i lilo ole ka makou olelo no ka hoihoi ana mai i ke alii i ka mea mua? A o ka olelo ana a na kanaka o ka Iuda, he ikaika aku ia i ka olelo ana a na kanaka o ka Iseraela.
