2 Samuelova 18
1 Sečtl pak David lid, kterýž měl s sebou, a ustanovil nad nimi hejtmany a setníky.
David mah a taengah kaom kaminawk to pakoep moe, sangto ukkung hoi cumvaito ukkung kami to suek.
2 I uvedl David třetinu lidu v správu Joábovu, a třetinu v správu Abizai syna Sarvie, bratra Joábova, a třetinu v správu Ittai Gittejského. A řekl král lidu: I jáť také potáhnu s vámi.
David mah angmah ih misatuh kaminawk to abu thumto ah tapraek moe, abu maeto loe Joab han uksak, kalah abu maeto loe Zeruiah capa, Joab ih amnawk Abishai han uksak pacoengah, kalah abu thumto haih loe Gith acaeng Ittai hanah uksak. Siangpahrang mah angmah ih misatuh kaminawk khaeah, Kai doeh nangcae hoi nawnto misatuk naah ka caeh toeng han, tiah a naa.
3 Ale lid řekl: Nikoli nepotáhneš; nebo jestliže bychom i utíkali, nebudouť na to velmi dbáti, aniž, by nás i polovici zbili, budou toho velmi vážiti. Ty sám zajisté jsi jako z nás deset tisíců, protož lépe bude, abys nám byl v městě ku pomoci.
Toe kaminawk mah, Nang loe caeh hmah; kaicae ka cawnh o langlacadoeh, misanawk han tidoeh avang mak ai; kami ahap ka duek o cadoeh avanghaih om mak ai; toe nang loe kaicae sang hato kami hoiah anghmong pongah, vangpui thung hoiah tha nang paek to mah khawt boeh, tiah a naa o.
4 I řekl jim král: Což se vám za dobré vidí, učiním. Tedy stál král u brány, a všecken lid vycházel po stu a po tisíci.
To naah siangpahrang mah nihcae khaeah, Nangcae mah hoih, tiah na poek o ih baktih toengah ka sak han, tiah a naa. To pongah siangpahrang loe vangpui sipae taengah angdoet; to naah kaminawk loe cumvaito abu, sangto abu hoiah caeh o.
5 Přikázal pak král Joábovi a Abizai a Ittai, řka: Zacházejtež mi pěkně s synem Absolonem. A všecken lid slyšel, když přikazoval král všechněm hejtmanům o Absolonovi.
Siangpahrang mah Joab, Abishai hoi Ittai khaeah, Ka mikhmai khethaih hoiah thendoeng Absalom to paquem oh, tiah lok a paek. Siangpahrang mah misatuh angraeng khaeah thuih pae ih lok to misatuh kaminawk boih mah thaih o.
6 A tak vytáhl lid do pole proti lidu Izraelskému, a byla bitva v lese Efraim.
Kaminawk loe Israel misatuk hanah, Ephraim taw ah caeh o.
7 I poražen jest tu lid Izraelský od služebníků Davidových, a stala se tu porážka veliká v ten den až do dvadceti tisíců.
David ih misatuh kaminawk mah Israel misatuh kaminawk to pazawk o; to na ni misatuk naah dueh kami paroeai pop o, kami sang pumphaeto oh.
8 Nebo když ta bitva rozšířila se po vší krajině, více pohubil lidu les, nežli jich požral meč toho dne.
Misatukhaih loe prae boih ah pung; to na niah sumsen hoi hum ih kami pongah taw ah kadueh kami to pop kue.
9 Potkal se pak Absolon s služebníky Davidovými. Kterýžto Absolon jel na mezku, (i podšel mezek pod hustý dub veliký), a uvázl za hlavu v stromu tom, tak že visel mezi nebem a zemí. Ale mezek, kterýž pod ním byl, odběhl pryč.
Absalom loe David ih tamnanawk hoiah angqum o. Absalom loe mule hrang pongah angthueng moe, kathah parai aqam kabuk oak thing tlim ah caeh naah, a sam to thing tanghang pongah angtang caeng; anih loe long hoi van salakah thing pongah angbang sut; mule hrang mah anih to caeh taak ving.
10 To uzřev jeden, oznámil Joábovi, řka: Hle, viděl jsem Absolona, an visí na dubě.
Anih to kami maeto mah hnuk naah, Joab khaeah, Khenah, oak thing pongah kangbang sut Absalom to ka hnuk, tiah a naa.
11 I řekl Joáb muži, kterýž mu to oznámil: Aj, viděls. Pročež jsi ho tam nesrazil na zem? A já bylť bych povinen dáti deset lotů stříbra a pás rytířský jeden.
To lok thuikung khaeah Joab mah, khenah, anih to na hnuk boeh to mah, tipongah long ah na hum ai loe? Na hum nahaeloe phoisa shekel hato hoi misatukhaih kaengkaeh kang paek han, tiah a naa.
12 Odpověděl muž ten Joábovi: A já, bych i odečtených měl na ruce své tisíc lotů stříbra, nevztáhl bych ruky své na syna králova; nebo jsme slyšeli, kterak přikazoval král tobě a Abizai a Ittai, řka: Šetřte všickni syna mého Absolona;
Toe to kami mah Joab khaeah, Phoisa shekel sangto ka ban ah nang paek cadoeh, siangpahrang capa nuiah ban ka phok mak ai. Aicae boih kangthaih ah siangpahrang mah, Mi kawbaktih doeh thendoeng, Absalom to sui o hmah, tiah Nang, Abishai hoi Ittai khaeah, lok ang thuih boeh to loe!
13 Leč bych se dopustiti chtěl sám proti duši své nepravosti. Ale nebýváť nic tajno před králem, a ty bys sám proti mně stál.
Ka hinghaih amro hanah katoeng ai hmuen ka sak moeng nahaeloe, siangpahrang hmaa ah angphat thaih koi hmuen tidoeh om ai pongah, nang mah kasae nang net lat tih, tiah a naa.
14 I řekl Joáb: Nebuduť se tu meškati s tebou. Protož vzav tři kopí do ruky své, vrazil je do Absolona, an ještě živ byl na dubě.
To naah Joab mah, Nang hoi nawnto ka om khing mak ai, tiah a naa. To pongah anih mah tayae thumto ban ah sinh moe, thing pongah kahingah kangbang Absalom to palung thuemah takhawh puet.
15 A obskočivše Absolona deset služebníků, oděnců Joábových, bili jej a zabili.
Joab ih maiphaw kapu kami hato mah, Absalom to takui o pacoengah, anih to takroek o moe, hum o.
16 V tom zatroubil Joáb v troubu. I vrátil se lid od honění Izraele; nebo zdržel Joáb lid.
To naah Joab mah mongkah to uengh, to naah Israel kaminawk misa patomhaih hoiah amlaem o; Joab mah kaminawk to anghaksak.
17 A vzavše Absolona, uvrhli jej v tom lese do jámy veliké, a nametali na něj hromadu kamení velmi velikou. Ale všecken Izrael zutíkali jeden každý do stanů svých.
Absalom to lak o moe, taw thung ih tangqom thungah vah o pacoengah, a nuiah thlung pakhueng o thuih; Israel kaminawk loe angmacae im ah cawnh o boih.
18 (Absolon pak vzal byl a vyzdvihl sobě za života svého sloup v údolí královském; nebo byl řekl: Nemám syna, aby zůstala pamět jména mého. Protož nazval ten sloup jménem svým, kterýž slove místo Absolonovo až do dnešního dne.)
Absalom loe hing nathuem ah, capa ka tawn ai pongah, ka hmin anghmat ving han ai ah pakuemkung ka tawn ai, tiah a poek; to pongah siangpahrang ih azawn thungah thlung maeto a tling moe, angmah ih ahmin to sak; to thlung loe vaihni ni khoek to, Absalom mah tling ih thlung ni, tiah thuih o.
19 Tedy Achimaas syn Sádochův řekl: Medle, nechť běžím, abych zvěstoval králi, že ho vysvobodil Hospodin z ruky nepřátel jeho.
Zadok capa Ahimaaz mah, ka cawnh moe, a misa ban thung hoiah Angraeng mah pahlong boeh, tiah siangpahrang khaeah ka thuih pae han, tiah a poek.
20 I řekl jemu Joáb: Nebyl bys dnes dobrým poslem, ale oznámíš to jiného dne; dnes však neoznamuj, proto že syn králův umřel.
Joab mah anih khaeah, Vaihniah tamthang na thui mak ai; kalah niah na thui tih hmang; siangpahrang capa duek boeh pongah, vaihniah tamthang na thui mak ai, tiah a naa.
21 Potom řekl Joáb k Chuzi: Jdiž, zvěstuj králi, co jsi viděl. A pokloniv se Chuzi Joábovi, běžel.
To naah Joab mah Kush kami maeto khaeah, Caeh loe, na hnuk ih hmuennawk to siangpahrang khaeah thui paeh, tiah a naa. Kush kami loe Joab hmaa ah akuep pacoengah, cawnh poe.
22 Mluvil pak ještě Achimaas syn Sádochův, a řekl Joábovi: Buď, jak buď, medle, nechť já také běžím za Chuzi. Odpověděl Joáb: Proč bys ty běžel, synu můj, když nemáš, co bys dobrého zvěstoval?
Zadok capa Ahimaaz mah Joab khaeah, Kawbangah doeh om nasoe, Kush kami hnukah na cawnsak ah, tiah a naa. Toe Joab mah, Ka capa, tangqum hnuk han ih tamthang tidoeh om ai, tipongah cawnh han na koeh khruek loe? tiah a naa.
23 I řekl: Buď, jak buď, poběhnu. Odpověděl mu: Běž. A tak běžel Achimaas cestou přímější a předběhl Chuzi.
Toe anih mah, Kawbangah doeh om nasoe, na cawnsak ah, tiah a naa. To naah anih mah, Cawn ah, tiah a naa. Ahimaaz loe azawn bang hoiah cawnh pongah, Kush kami hmaa ah phak.
24 David pak seděl mezi dvěma branami. I vyšel strážný na vrch brány na zed, kterýž pozdvih očí svých, uzřel, a hle, muž běžel sám.
To naah David loe khongkha hnetto salakah anghnut; to naah misatoep kami maeto loe tapang bang hoiah sipae khongkha imphu nuiah dawh tahang, anih mah khet naah, angmabueng kacawn kami maeto a hnuk.
25 Tedy volaje strážný, oznámil králi. I řekl král: Jest-liť sám, dobré poselství nese. A když ten šel předce a přibližoval se,
Misatoep kami loe hang moe, siangpahrang khaeah thuih pae. Siangpahrang mah, Angmabueng nahaeloe tamthang kahoih sin tih, tiah a naa. To tiah kacawn kami loe anghnai aep aep.
26 Uzřel ještě strážný muže druhého běžícího. I zavolal strážný na branného a řekl: Hle, opět muž běží sám. Tedy řekl král: I tenť v poselství běží.
Misatoep kami mah kalah kami maeto kacawn to a hnuk let bae; misatoep kami mah khongkha toepkung khaeah, Khenah, kalah kami maeto doeh ang cawnh let bae vop, tiah a naa. Siangpahrang mah, Anih doeh tamthang ni sin tih, tiah naa let bae.
27 Řekl ještě strážný: Vidím běh prvního, jako běh Achimaasa syna Sádochova. I řekl král: Dobrýtě to muž, protož s dobrým poselstvím jde.
Misatoep kami mah hmaloe ah kacawn kami loe, Zadok capa hoi anghmong, tiah a naa. Siangpaharng mah, anih loe kahoih kami ni; tamthang kahoih ni na sin tih, tiah a naa.
28 Tedy volaje Achimaas, řekl králi: Pokoj tobě. A pokloniv se králi tváří svou k zemi, řekl: Požehnaný Hospodin Bůh tvůj, kterýž podmanil muže ty, kteříž pozdvihli rukou svých proti pánu mému králi.
To naah Ahimaaz mah, siangpahrang khaeah, Tamthang loe hoih boih, tiah a naa. Anih mah siangpahrang hmaa ah long ah akuep moe, Na Angraeng Sithaw loe tahamhoihaih om nasoe; ka angraeng siangpahrang nuiah ban phok kaminawk to Angraeng mah tamit boih boeh, tiah a naa.
29 I řekl král: Dobře-li se má syn můj Absolon? Odpověděl Achimaas: Viděl jsem hluk veliký, když posílal služebníka králova Joáb, a mne služebníka tvého, ale nevím nic, co bylo.
Siangpahrang mah, Thendoeng Absalom loe ngancuem hmang maw? tiah a naa. To naah Ahimaaz mah, Na tamna Joab mah na tamna kai ang patoeh naah, paroeai lokpunghaih atuennawk to oh; toe tih hmuen maw oh, tiah ka panoek ai, tiah a naa.
30 Jemuž řekl král: Odstup a stůj tamto. I odstoupil a stál.
Siangpahrang mah, Angqoi ah loe, kalah bangah angdoe ah, tiah a naa. To pongah anih loe angnawn moe, kalah bangah angdoet.
31 A v tom Chuzi přišed, řekl: Zvěstuje se pánu mému králi, že vysvobodil tě dnes Hospodin z ruky všech povstávajících proti tobě.
To naah Khenah, Kush acaeng to angzoh moe, anih khaeah, Ka angraeng siangpahrang, Tamthang hae tahngai ah; nang tuk hanah misa angthawk kaminawk ban thung hoiah vaihniah Angraeng mah ang pahlong boeh, tiah a naa.
32 Ale král řekl k Chuzi: Jest-liž živ syn můj Absolon? Odpověděl Chuzi: Nechť jsou tak, jako syn králův, nepřátelé pána mého krále, i všickni, kteříž povstávají proti tobě ke zlému.
Siangpahrang mah Kush kami khaeah, Thendoeng Absalom loe ngancuem hmang maw? tiah a naa. Kush kami mah, Ka angraeng siangpahrang ih misanawk hoi nang tuk hanah angthawk kaminawk boih loe, to ih thendoeng baktiah oh o boih boeh, tiah a naa.
33 I zarmoutil se král, a vstoupiv do horního pokoje na bráně, plakal a jda, mluvil takto: Synu můj Absolone, synu můj, synu můj Absolone! Ó kdybych byl umřel za tebe, Absolone synu můj, synu můj!
To naah siangpahrang loe tasoehhaih hoiah oh; khongkha ranui ih imkhaan thungah caeh tahang moe, Aw ka capa Absalom; ka capa; ka capa Absalom; Sithaw mah nang zuengah na duehsak halat nahaeloe hoih han to mah; Aw Absalom; ka capa, ka capa, tiah qah.
