2 Samuelova 15
1 I stalo se potom, že sobě najednal Absolon vozů a koní a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
To naah Absalom mah angmah hanah hrang hoi hrang lakok to sak moe, a hmaa ah kami quipangato cawnhsak.
2 A vstávaje ráno Absolon, stával u cesty při bráně, a každého muže, kterýž, maje při, šel k králi pro rozsouzení, povolával Absolon, říkaje: Z kterého jsi ty města? A když mu odpověděl: Z toho a z toho pokolení Izraelského jest služebník tvůj,
Anih loe khawnbang khawnthaw ah angthawk moe, khongkha akunhaih loklam ah angdoet. Lokpunghaih oh naah siangpahrang khaeah lok takroek han angzo kaminawk boih to, Absalom mah angmah khaeah kawk moe, Nang loe naa vangpui ih kami maw? tiah a dueng. To kami mah, Na tamna kai loe Israel acaeng thung ih kami ni, tiah a naa.
3 Řekl jemu Absolon: Hle, tvá pře výborná jest a pravá, ale kdo by tě vyslyšel, není žádného u krále.
To naah Absalom mah anih khaeah, Khenah, na thuih ih lok loe hoih moe, toeng; toe na lok tahngai hanah siangpahrang ih kami midoeh om ai, tiah a naa.
4 Říkal také Absolon: Ó kdyby mne kdo ustanovil soudcím v zemi této, aby ke mně chodil každý, kdož by měl nesnáz a při, a dopomáhal bych jemu k spravedlnosti.
To pacoengah Absalom mah, Prae thungah kai hae lokcaekkung ah ka oh nahaeloe, lokpunghaih tawn kami hoi lokthuih han tawn kaminawk kai khaeah angzoh o naah, kai mah anih hanah katoeng ah lok ka caek pae han, tiah a naa.
5 Ano i když někdo přicházel, klaněje se jemu, vztáhl ruku svou, a uchopě ho, políbil jej.
Mi kawbaktih kami doeh anih khaeah caeh moe, a hmaa ah akuep o naah, Absalom mah anih to ban hoiah pazut, anih to patawnh moe, a mok.
6 Èiníval pak Absolon tím způsobem všemu Izraelovi, kterýž pro rozsudek přicházel k králi; a tak obracel k sobě Absolon srdce mužů Izraelských.
Absalom loe siangpahrang khae lokthuih han angzo Israel kaminawk boih khaeah to tiah sak; to pongah Israel kaminawk ih palungthin to lak thaih.
7 Stalo se také po čtyřidcíti letech, že řekl Absolon k králi: Nechť jdu, prosím, a splním slib svůj v Hebronu, který jsem učinil Hospodinu.
Saning quipalito boeng naah loe, Absalom mah siangpahrang khaeah, Hebron ah ka caeh moe, ka sak ih Angraeng khaeah lokkamhaih baktih toeng ah ka sak han.
8 Nebo byl učinil slib služebník tvůj, když jsem bydlil v Gessur v Syrii, řka: Jestliže mne zase kdy přivede Hospodin do Jeruzaléma, tedy službu jemu učiním.
Na tamna kai Syria prae Geshur vangpui ah ka oh naah, Angraeng mah Jerusalem ah amlaemsak let nahaeloe, Hebron ah Angraeng to ka bok han, tiah lokkamhaih ka sak boeh, tiah a naa.
9 Jemuž řekl král: Jdi u pokoji. Kterýžto vstav, odšel do Hebronu.
Siangpahrang mah anih khaeah, Longhoihta hoiah caeh ah, tiah a naa. To pongah anih loe, Hebron ah caeh.
10 I poslal Absolon špehéře do všech pokolení Izraelských, aby řekli: Když uslyšíte zvuk trouby, rcete: Kralujeť Absolon v Hebronu.
To naah Absalom mah Israel prae boih ah tamquta hoi laicaehnawk to patoeh moe, Mongkah lok na thaih o naah, Absalom loe, Hebron ah siangpahrang ah oh, tiah thui oh, tiah a naa.
11 S Absolonem pak šlo dvě stě mužů z Jeruzaléma pozvaných, ale šli v upřímnosti své, aniž co o tom věděli.
Absalom loe Jerusalem ih kami cumvai hnetto hoi nawnto caeh; to kaminawk loe poekciimhaih hoiah caeh o, to ah kaom hmuen to tidoeh panoek o ai.
12 Poslal také Absolon pro Achitofele Gilonského, rádce Davidova, aby přišel z města svého Gilo, když měl obětovati oběti. I stalo se spiknutí veliké, nebo lidu ustavičně přibývalo Absolonovi.
Absalom mah David poekhaih kahoih paekkung, Gilo vangpui kami, Ahithophel mah angmah ih vangpui Giloh ah angbawnhaih sak naah, Absalom mah kawk. Absalom hnukbang kaminawk pop o aep aep pongah, tamquta hoiah sak pacaeng ih hmuen doeh pop aep.
13 V tom přišel posel k Davidovi, řka: Srdce Izraelských obrátilo se po Absolonovi.
To naah laicaeh maeto David khaeah angzoh moe, Israel kaminawk ih palungthin loe Absalom khaeah ni oh boih boeh, tiah a naa.
14 Tedy řekl David všechněm služebníkům svým, kteříž byli s ním v Jeruzalémě: Vstaňte a utecme, sic jinak nemohli bychom ujíti tváři Absolonovy. Pospěšte, ať odejdeme, aby se neuspíšil, a nezastihl nás, a neuvalil na nás zlého a nepohubil města ostrostí meče.
To naah David mah Jerusalem ah angmah hoi nawnto kaom a tamnanawk khaeah, Angthawk oh, cawn o si boeh; to tih ai nahaeloe aicae loe Absalom ih ban hoi a loih o mak ai boeh; Karangah caeh o si boeh; to tih ai nahaeloe aicae kae hanah karangah angzo o ueloe, aicae to hum pacoengah, vangpui doeh sumsen hoiah paro o boih tih boeh, tiah a naa.
15 I řekli služebníci královští králi: Což by koli zvolil pán náš král, teď jsme služebníci tvoji.
Siangpahrang ih tamnanawk mah, siangpahrang khaeah, Ka angraeng siangpahrang mah qoih ih hmuen to na tamnanawk mah sak han ka oh o coek boeh hmang, tiah a naa o.
16 A tak vyšel král se vší svou čeledí pěšky; toliko zanechal král desíti ženin, aby doma hlídaly.
Siangpahrang loe tacawt, to naah a imthung takoh boih a hnukah bang o. Toe zula hatonawk loe siangpahrang im khetzawn hanah a caeh taak.
17 Když pak vyšel král a všecken lid pěšky, postavili se na jednom místě zdaleka.
Siangpahrang tacawt naah, kaminawk boih anih hnukah bang o; nasetto maw kangthla ah a caeh o pacoengah, anghak o.
18 I šli všickni služebníci při něm; též všickni Cheretejští a všickni Peletejští, i všickni Gittejští, šest set mužů, kteříž přišli pěšky z Gát, šli před králem.
A tamnanawk mah anih to hmabang ah caeh o taak; Kereth kaminawk, Peleth kaminawk, anih hnukah Gath prae hoi angzo Git kami cumvai taruktonawk mah, doeh siangpahrang to poeng o moe, anih hmaa ah caeh o.
19 Tedy řekl král k Ittai Gittejskému: Proč ty také jdeš s námi? Navrať se a zůstaň při králi; nebo cizozemec jsi, kterýž se tudíž zase odbéřeš k místu svému.
Siangpahrang mah Git kami Ittai khaeah, Tipongah kaicae khaeah nang zoh loe? Caeh loe Absalom siangpahrang khaeah om khae; nang loe prae kalah kami ah na oh moe, na prae thung hoi kaproeng tamna ah ni na oh.
20 Nedávnos přišel, a již bych dnes tebou pohnouti měl, abys s námi chodil? Jáť zajisté půjdu, kdež mi se nahodí. Navratiž se a zprovoď zase bratří své, a budiž s tebou milosrdenství a pravda.
Nang loe cangduem ah ni nang zoh vop; vaihniah kaicae hoi nawnto nam het han maw? tiah a naa. Kai loe caeh thaih karoek to ka caeh han pongah, nam nawkamyanawk to kawk loe, amlaem let ah; tahmenhaih hoi loktang loe na nuiah om nasoe, tiah a naa.
21 Odpovídaje pak Ittai králi, řekl: Živť jest Hospodin a živť jest pán můj král, že na kterémkoli místě bude pán můj král, buď mrtev aneb živ, tuť bude i služebník tvůj.
Toe Ittai mah siangpahrang khaeah, Angraeng loe hing moe, ka angraeng siangpahrang nang, na hing baktih toengah, duekhaih maw, hinghaih maw, ka angraeng ohhaih kawbaktih ahmuen ah doeh, na tamna ka oh toeng han, tiah a naa.
22 I řekl David k Ittai: Podiž a přejdi. I přešel Ittai Gittejský a všickni muži jeho, i všecky dítky, kteréž byly s ním.
To naah David mah Ittai khaeah, Caeh ah, hmabang caeh ah, tiah a naa. To pongah Git acaeng Ittai loe, angmah hoi nawnto kaom kathoeng kalen kaminawk hoi nawnto caeh o poe.
23 Tedy plakala všecka země hlasem velikým, i všecken lid přecházející. A tak přešel král potok Cedron; i všecken lid přešel proti cestě vedoucí na poušť.
Prae kaminawk boih qah o; a hnukbang kaminawk loe caeh o poe, siangpahrang Kidron vacong poeng pacoengah, kaminawk boih loe praezaek bangah caeh o.
24 A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepřešel z města.
Zadok hoi Levi kaminawk boih doeh to ah oh o moe, Levinawk mah Sithaw lokkamhaih thingkhong to aput o. Sithaw ih thingkhong to amtik o moe, kaminawk mah vangpui tacawt o taak boih ai karoek to, Abiathar mah angbawnhaih to sak.
25 I řekl král Sádochovi: Dones zase truhlu Boží do města. Jestližeť najdu milost před očima Hospodinovýma, přivedeť mne zase, a ukážeť mi ji i příbytek svůj.
To naah siangpahrang mah Zadok khaeah, Sithaw ih thingkhong to vangpui thungah amlaem o haih let ah; Angraeng mikcuk naakrak ah ka oh nahaeloe, angmah kai hanah na sin pae let ueloe, a ohhaih ahmuen doeh na hnusak let tih hmang.
26 Pakliť řekne takto: Nelíbíš mi se, aj, teď jsem, nechť mi učiní, což se mu dobrého vidí.
Toe anih mah kai khaeah, na nuiah palung ka hoih ai, tiah na thui nahaeloe, khenah, kai loe hae ah ka oh; angmah hoih, tiah poek ih baktih toengah, ka nuiah sah halat nasoe, tiah a naa.
27 Řekl ještě král Sádochovi knězi: Zdaliž ty nejsi vidoucí? Navratiž se do města u pokoji, Achimaas pak syn tvůj, a Jonata syn Abiatarův, dva synové vaši, budou s vámi.
Siangpahrang mah qaima Zadok khaeah, Nang loe tahmaa na ai maw? Na capa Ahimaaz, Abiathar capa Jonathan hoi capa hnik to kawkah loe, longhoihta ah vangpui ah amlaem o let ah.
28 Hle, já pobudu na rovinách pouště, dokudž nepřijde poselství od vás, skrze něž by mi oznámeno bylo.
Na lok kai khaeah angzo ai karoek to, azawn ih praezaek ah kang zing han, tiah a naa.
29 A tak donesl zase Sádoch a Abiatar truhlu Boží do Jeruzaléma, a zůstali tam.
To pongah Zadok hoi Abiathar mah Sithaw ih thingkhong to lak hoi moe, Jerusalem ah amlaem hoi pacoengah, to ah oh hoi.
30 Ale David šel vzhůru k vrchu hory Olivetské, vstupuje a pláče, maje přikrytou hlavu svou; šel pak bos. Všecken také lid, kterýž byl s ním, přikryl jeden každý hlavu svou, a šli, ustavičně plačíce.
Toe David loe Olive mae nuiah dawh tahang poe, anih loe qahhaih hoiah caeh tahang, a lu to khuk moe, khokpanai abuen ai ah caeh tahang; anih hoi nawnto caeh kaminawk doeh lu to khuk o moe, qahhaih hoiah caeh o tahang.
31 Tedy povědíno Davidovi, že Achitofel jest s těmi, kteříž se spikli s Absolonem. I řekl David: Zruš, prosím, ó Hospodine, radu Achitofelovu.
Absalom hoi nawnto kasae sak han pacaeng abu thungah, Ahithophel doeh athum toeng, tiah David khaeah thuih pae o. To pongah David mah, Aw ka Angraeng, Ahithophel poekhaih to amthuhaih ah angcoengsak ah, tiah lawkthuih.
32 I stalo se, jakž přišel David na vrch hory, aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou.
Mae nui phak naah David loe Sithaw to bok; khenah, Ark acaeng Hushai loe a khukbuen to asih moe, a lu nuiah maiphu phuih pacoengah, anih hnuk hanah a zing;
33 I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem.
David mah anih khaeah, Kai khaeah nang zoh nahaeloe, kai han hmuenzit ah na om moeng tih.
34 Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého byl jsem již zdávna, již pak budu služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu.
Toe vangpui ah nam laem let moe, Absalom khaeah, Aw siangpahrang, na tamna ah ka oh han; canghniah doeh nampa ih tamna ah ni ka oh, toe vaihi loe na tamna ah ka oh han boeh, tiah na naa nahaeloe, Ahithophel mah paek ih poekhaih pazawkkung ah na om ueloe, kai abomhaih ah doeh om tih.
35 Však tam budou s tebou Sádoch a Abiatar kněží. Protož cožkoli uslyšíš z domu králova, oznámíš Sádochovi a Abaitarovi kněžím.
Qaima Zadok, Abiathar hoiah nawnto om oh loe, siangpahrang im ah na thaih ih loknawk to nihnik khaeah thui paeh.
36 Aj, tam s nimi jsou dva synové jejich, Achimaas Sádochův a Jonata Abiatarův, po nichž mi vzkážete, což byste koli uslyšeli.
Khenah, Zadok capa Ahimaaz hoi Abiathar capa Jonathan, hnik doeh to ah nawnto oh o; na thaih ih loknawk to nihnik khae thui boih ah, nihnik mah kai na thaih hoi sak tih hmang, tiah a naa.
37 Šel tedy Chusai, přítel Davidův do města; Absolon také přijel do Jeruzaléma.
To pongah Absalom loe Jerusalem vangpui thungah akun, David ih ampui Hushai doeh vangpui ah amlaem let.
